(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je 16 hodin, tedy čas, který je ze zákona o jednacím řádu vyhrazen ústním interpelacím, které jsou určeny předsedovi vlády ČR, resp. vládě ČR a následně ostatním členům vlády. Po zahájení 37. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR panu Miloši Zemanovi či vládě ČR a poté po 17.00 hodině ostatním členům vlády.
Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly v úterý rozdány do lavic.
Konstatuji, že na předsedu vlády mám zde tři přihlášené interpelace, které přednesou dva poslanci. Tím prvním je pan poslanec Stanislav Fischer, a to ve věci možnosti způsobu vypořádání ruského dluhu České republice. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
99.
Ústní interpelace
Poslanec Stanislav Fischer: Děkuji. Pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministerský předsedo, dámy a pánové. V posledních týdnech se v našem tisku objevila řada zpráv informujících o úmyslu vlády vyjednat vypořádání ruského dluhu nebo jeho podstatné části formou prodeje pohledávek v Ruské federaci, a to soukromé společnosti. Údajně mají být z celkové hodnoty pohledávek kolem 140 miliard korun prodány pohledávky ve výši 100 miliard korun, a to za 23 % této účetní hodnoty, to znamená, že stát by získal jen 23 miliard korun. V době, kdy máme a budeme mít schodkový rozpočet, kdy se pociťuje nedostatek finančních prostředků takřka ve všech sférách hospodářství závislých na státním rozpočtu, se mi zdá prodej za 23 %, účetní hodnoty nevýhodný pro současnost i budoucnost.
Dovolte mi, vážený pane premiére, v této souvislosti několik otázek. Doufám, že i při zachování obchodního tajemství a korektního jednání ve vztahu k obchodním partnerům bude možné v odpovědí vysvětlit tuto záležitost, především zdůvodnit výhodnost takového obchodu pro stát a jeho občany. Stále si kladu ještě další otázky, např. za prvé - soukromá firma nekupuje pohledávky z dobročinných pohnutek, ale musí si být jista, že je zrealizuje tak, aby na tom měla významný zisk. Proč nemůže dokázat stát s mnoha zkušenými bankovními specialisty, právníky apod., kteří jsou přímo ve službách státu nebo mohou být k tomuto účelu najati, totéž co malá nebo střední firma? Proč nelze tuto transakci provést bez prostředníka? Dále: z jakých důvodů nelze pohledávky nebo jejich část v Ruské federaci kapitalizovat, využít je třeba k založení společných podniků s cílem postupně umořovat dluh dodávkami potřebných surovin? A poslední - jak bude naloženo se zbývajícími pohledávkami v Ruské federaci, pokud výše zmíněný prodej se uskuteční a nebude zahrnovat plnou výši těchto pohledávek?
Děkuji předem za odpověď.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené torzo Poslanecké sněmovny, vážený kolego interpelující poslanče. Opravdu obdivuji vaši odvahu, se kterou mi předkládáte tuto otázku, protože pokud se nemýlím, byla to právě komunistická Adamcova vláda, která způsobila dluh, který nyní včetně úroků dosáhl 3,6 miliardy dolarů, a která svou neprozřetelnou úvěrovou politikou nejenom vůči bývalému Sovětskému svazu, ale např. vůči Sýrii, Libyi, Iráku, Kubě, Severní Koreji a dalším zemím způsobila tento výrazný objem nedobytných pohledávek.
Dovolte mi, abych vám se zdvořilostí mně vlastní řekl, že mně připadáte pyromana, který nejdříve zapálí stodolu a potom se diví hasičům, že průměr hadice, kterou používají k hašení, je jiný, než by si on sám přál. Přesto jsem samozřejmě povinen vám na vaši interpelaci odpovědět.
Chtěl bych konstatovat, že minulé polistopadové vlády se deset let naprosto bezúspěšně snažily vydobýt z Ruské federace, která je právním nástupcem po tzv. sovětském dluhu, jakoukoli významnější část tohoto dluhu, přičemž uznávám, že se nám podařilo získat jakési drobty, ale nepodařilo se nám dosáhnout to, co je podstatné, tj. tento dluh smazat.
Když nastoupila před zhruba třemi lety k moci tato vláda, tak samozřejmě nejdříve usilovala o to, aby tento dluh byl zaplacen cash, tedy v hotovosti, a když se ukázalo, že to nebylo možné, aby byl zaplacen v tzv. konvertibilních výrobcích, konkrétně v naftě a v zemním plynu. Proč nebylo možno zaplatit v hotovosti? Jednak díky lenosti předchozích vlád, ale to je notorieta, kterou nemusím zmiňovat, a také díky tomu, že Rusko vzhledem ke své neutěšené finanční situaci, která byla umocněna finanční krizí v roce 1998, nebylo schopno tento dluh splácet. A protože Pařížský klub věřitelů stanovil poměrně měkké podmínky pro splácení ruského dluhu - a já bych rád konstatoval, že ČR není členem tohoto klubu - a protože součástí dohody s pařížským klubem bylo i ustanovení, podle něhož žádná věřitelská země nebude preferována vůči jiné věřitelské zemi, tedy ani ČR, byli jsme téměř v bezvýchodné situaci. Rozhodli jsme se proto použít diverzifikované metody splácení dluhu, to znamená rozdělit tento dluh na několik částí a každou část řešit specifických způsobem.
Vzali jsme na vědomí ruské námitky, že kdyby nám platili tento dluh ať už v naftě, nebo v plynu, je to v podstatě totožné, jako kdyby nám platili v hotových penězích. Ruská strana přes naše vemlouvavé požadavky tento návrh odmítla. Dospěli jsme tedy k návrhu, že by bylo dobré tento dluh prodat na mezinárodním trhu pohledávek.
Dovolte mi, pane poslanče Fischere, abych vám sdělil pro vás možná překvapující informaci, že ve světovém trhu pohledávek jsou ruské pohledávky kotovány 15 % nominální ceny vzhledem k jejich nízké bonitě či výtěžnosti a že smlouva, která se nyní rýsuje, aniž bych předjímal, zda a kdy bude uzavřena, nám má zaručit výtěžnost 23 %, tzn. o 8 % vyšší, než dosahují - podotýkám - světové bankovní firmy. Ne ubohá Česká republika, jejíž bankovní experti díky 40 letům komunismu by se dali spočítat na prstech jedné ruky, pokud ovšem do těchto bankovních expertů nedokážete zahrnout pana Salzmanna a podobné génie, kteří přihlíželi tunelování Komerční banky, ale renomované bankovní firmy operují s 15 %, tzn. s 85 % disážia. Jestliže tedy v určité části ruského dluhu dosáhneme výtěžnosti 23 %, bude to o 8 % více, než dosahují ony světové bankovní firmy, bezpochyby ve smyslu vaší interpelace vybavené hojným počtem expertů nejrůznějšího kalibru a typu. To za prvé.
***