(17.40 hodin)
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, předkládám další nekonfliktní normu Poslanecké sněmovně, kterou je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod číslem 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod číslem 64/2001 Sb., a zákon 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, tak jak je vše uvedeno ve sněmovním tisku 969, a jde o první čtení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k nutnosti zabezpečit konání řádných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červu 2002 předkládá vláda Poslanecké sněmovně k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 a další o volbách do Parlamentu ČR. Návrh zákona schválila vláda svým usnesením č. 574 ze dne 13. června 2001. Účelem navrhované právní úpravy je upravit zákon o volbách do Parlamentu a další zákony v důsledku zrušení některých jeho ustanovení nálezem Ústavního soudu, který byl uveřejněn pod číslem 64/2001 Sb. Dále vymezit nově dobu hlasování na dva dny, pátek a sobota, při volbách do Parlamentu ČR a při volbách do zastupitelstev do krajů. Tady si dovolím drobnou poznámku, že jsme dnes projednávali zákon o volbách do obecních zastupitelstev a i tam je navrženo dva dny konání voleb, na pátek a sobotu, a i zde ctěná Poslanecká sněmovna umožnila projednávání tohoto návrhu zákona v dalším legislativním procesu.
Dalším cílem tohoto návrhu je odstranit nesrovnalosti v zákoně o volbách do Parlamentu - jde např. o § 79 odst. 5 - a promítnout do zákona o volbách do Parlamentu i novou terminologii, která je dána zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a úpravu trvalého pobytu provedenou zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů.
Návrh zákona je předkládán v podobě, která vzešla z poznatků z předběžných politických jednání politických stran zastoupených v Parlamentu ČR, i když je nutno konstatovat, že úplný konsensus dosažen nebyl a i znění, které je předkládáno, v žádném případě není zněním konečným, které by si dělalo ambici, že nebude ve sněmovně podrobeno dalším politickým jednáním a případně pozměňujícím návrhům.
Jelikož jsme ale v situaci, kdy časová tíseň je taková, že nebude-li pokračovat legislativní proces při projednávání tohoto zákona, mohli bychom se v poměrně krátké době dostat do situace, že bude ohrožen řádný termín konání voleb do Poslanecké sněmovny, tak bych si dovolil naléhavě požádat Poslaneckou sněmovnu o to, aby umožnila pokračování legislativního procesu, aby využila zbývající čas mezi prvním a druhým čtením k tomu, aby proběhla příslušná politická jednání a abychom případnými změnami ve zbytku legislativního procesu - doufám, že zde v Poslanecké sněmovně - dospěli k textu, který bude akceptovatelný pro obě komory Parlamentu ČR.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za předložení dalšího nekonfliktního zákona. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Pane předsedající, vážená sněmovno, protože už pan předsedající řekl, že tento zákon je do určité míry nekonfliktní, ztotožňuji se plně se slovem předkladatele. Domnívám se, že je velice důležité, aby z důvodů ústavních a konání voleb v příštím roce byl tento návrh propuštěn do druhého čtení s tím, že ve druhém čtení a předtím v jednání ve výboru - předpokládám v ústavně právním - bude dost prostoru pro hledání konsensu, který bude přijat nejen touto sněmovnou, ale i Senátem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Už jsem se lekl, že se nikdo nehlásí. Pan poslanec Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, volební zákon jako faktická součást ústavního systému, byť ne formálně součást ústavy, je zákonem, který nejen podle ústavy vyžaduje souhlas obou komor Parlamentu, ale je také zákonem, který by měl i ve svém projednávání a ve svém vyjednávání odpovídat mnohostrannému vlivu, protože to není zákon pro jednu stranu nebo dvě strany nebo tři strany, ale zákon pro všechny. Proto jsem rád, že se jednání o volebním programu vrátilo na úroveň mnohostranných jednání, a byl jsem účastníkem u všech těchto jednání.
Domnívám se, že vláda - sice jí to trvalo dost dlouho - přece jenom splnila úkol, který jako vláda má, předložila návrh novely volebního zákona, v němž se snaží reflektovat nález Ústavního soudu. Nález Ústavního soudu velmi zjednodušeně řečeno se postavil proti některým ustanovením volebního zákona jako ustanovením, která nejsou v souladu s ústavním principem volby podle principu poměrného zastoupení do Poslanecké sněmovny. Vláda na to ve svém návrhu reaguje a v tomto směru až na volebního dělitele odvedla práci, která může nalézt celkem všeobecný souhlas. D´Hondtův volební dělitel, který vlastně v jednom skrutiniu přiděluje všech 200 mandátů, a to jednotlivě ve čtrnácti krajích, nemá podle mého názoru úplnou logiku, volí-li se ve čtrnácti krajích do jednoho zastupitelského sboru, ale je to věc napravitelná ve druhém čtení.
To, co vláda ve svém návrhu označuje za návrhy, které jsou výsledkem politických jednání, bych popsal poněkud jinak. Myslím si, že vláda navrhla právě to, co chce navrhnout vláda. Výsledkem jednání totiž bylo, že se buď budou otvírat věci, které nebyly zasaženy rozhodnutím Ústavního soudu, nebo nebudou. Vláda otevírá jenom jednu, tj. otázku volebního dne. Dost možná, že vláda je přesvědčena o tom, že páteční a sobotní výskyt sociálně demokratických voličů bude převyšovat nedělní výskyt. V této víře vládě nebráním, ale otevírají-li se takovéto otázky, je jistě možné otevřít i jiné otázky, jichž se nález Ústavního soudu nedotkl. Připomínám, že v současnosti je také v zahajovacím procesu projednávání senátorského návrhu volebního zákona, a připomínám ještě jednou, že k přijetí volebního zákona je nutný souhlas obou komor Parlamentu. Velmi doufám a myslím si, že oba připravované návrhy jsou pro to dobrým podkladem, že k takovému souhlasu, že k takovému konsensu dojdeme včas, abychom mohli v příslušném termínu na jaře příštího roku nebo na začátku léta uspořádat všeobecné volby.
Domnívám se proto, že jakkoliv tento návrh není tak zcela nekonfliktní, jak o tom hovořil pan ministr, přesto zaslouží posunutí do druhého čtení, a poslanci Unie svobody jsou připraveni ve druhém čtení předložit příslušné pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nikdo další se nehlásí, obecnou rozpravu končím.
Nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Nepředpokládám, že by pan ministr nebo pan zpravodaj chtěli vystupovat se závěrečným slovem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání.
Opět se pokusím srovnat počet přítomných s počtem, který je uveden na elektronickém hlasování. Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami.
***