Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(16.10 hodin)

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, k obsahu uvedeného zákona lze uvést, že osoby splňující podmínky pro přiznání odškodnění z Německa a Rakouska a jsou starší 80 let mohou požádat o zálohu ve výši 50 %. Zálohu by vyplácely ty právnické osoby, které v České republice jsou pověřeny výplatou odškodnění, neboť disponují potřebnými údaji.

Základní koncepcí tohoto návrhu je, že osobní rozsah zůstává stejný, jako je rozsah, který vyplývá z mezinárodních smluv. To znamená, že je to osobní rozsah, který by měl být plně kryt zahraničními finančními prostředky.

Na druhé straně - jakkoli již začala výplata prostředků z německé strany - je stále ještě otevřena otázka ve vztahu k Rakousku, kde nedošlo k uzavření právních problémů. Je otázka, jak dlouho tato situace bude ještě trvat. Protože zastáváme názor, že správnější je vyplatit odškodnění těm, kteří byli přímo poškozeni, než jenom jejich pozůstalým, a protože se jedná u poškozených o lidi vysokého až velmi vysokého věku, kde každý týden hraje svoji roli, navrhuje vláda u vědomí si toho, že tento zákon se může uplatnit nakonec na jedné velmi omezené skupině lidí, tento zákon k projednání tak, aby byla vytvořena právní základna pro případnou zálohovou platbu pro poškozené.

Děkuji.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že paní poslankyně Miloslava Němcová je ve Štrasburku, požádal bych asi předsedu rozpočtového výboru, aby se ujal dobrovolné zpravodajské činnosti, protože organizační výbor tento návrh doporučuje k projednání rozpočtovému výboru.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, tímto se formálně ujímám zpravodajství a konstatuji, že kolegyně Němcová je opravdu ve Štrasburku.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Štrait, po něm pan poslanec Janeček.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechci diskutovat. V podstatě lze souhlasit, že nejstarší kategorie je třeba odškodnit a hlavně synchronizovat peníze, které přicházejí z Německa a nepřicházejí z Rakouska. V současné době se mi ale zdá, že způsob odškodňování je krajně nepřehledný. Původně jsem myslel, že to bude uvádět ministr Kavan. Uvítal bych větší informaci třeba v rámci druhého čtení o tom, jak to probíhá a kterým kategoriím a kdy to bude realizováno.

Když jsme o tom začali před několika lety hovořit, navrhoval jsem, aby se to řídilo zákonem. Zákonem to není, dělá to nadace. Říkám to proto, protože se mi dostávají do rukou různé dopisy a náměty občanů. U těch, co utrpěli na nucených pracích - byť v protektorátu, nebo na území Sudet - úraz a netýká se jich to, způsob odškodňování se mi nezdá. Uvítal bych, kdybychom dostali buď z Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo z Ministerstva zahraničí ucelenější informaci, která by způsob, který uplatňuje německá nadace - případně do budoucna rakouská nadace - vůči českým občanům, uvedla. Děkuji.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Janeček.

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, zarazila mě úvaha, že to, co by vláda poskytla našim spoluobčanům, by tvořilo 50 % předpokládané částky. Je to číslo, které mě zarazilo, protože bych rozuměl tomu, že v případě, že se jedná - jak bylo správně řečeno - o občany, pro které každý den a každý týden může být rozhodující, kdyby vláda řekla, že když už k tomuto kroku přistupuje, vyplatí 100 % částky a vyhne se tak případnému doúčtování a řešení problémů s doplatky.

Otevřeně říkám, že pokud tento návrh projde do druhého čtení, a já samozřejmě tuto myšlenku podporuji, budu navrhovat, aby částka byla vyplácena celá a případnou administrativu nesla na svých bedrech vláda, neboť ta to jistě zvládne. Děkuji.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu končím. Táži se pana místopředsedy vlády, zda hodlá vystoupit se závěrečným slovem. Nehodlá.

Žádné návrhy na vrácení ani zamítnutí nezazněly. Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 160 poslanců pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu místopředsedovi vlády i náhradnímu zpravodaji panu poslanci Tlustému.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Stanislav Gross.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, stejně jako můj předřečník předložím další nekonfliktní návrh zákona, kterým je návrh zákona o střelných zbraních a střelivu.

Sám návrh zákona již ve svém názvu hovoří, čeho se týká. Materie samotná není opět - jak jsem dnes předkládal zákon o volbách do obecních a městských zastupitelstev - něčím novým v této Poslanecké sněmovně, protože jsme se tímto tématem zabývali před ne tak vzdálenou dobou, a v tomto volebním období je tento návrh již potřetí v Poslanecké sněmovně, když první předkládal můj předchůdce ministr vnitra Václav Grulich.

Cílem návrhu, jak je v této chvíli předložen, je nahradit dosavadní právní úpravu, která na tomto úseku je, to znamená zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, s tím, že předložený návrh, který máme v tuto chvíli před sebou, byl vládě vrácen k dopracování v průběhu roku 2000, když jsme jej zde projednávali.

Návrh v podobě, v jaké je dnes k dispozici, vychází z tohoto vráceného návrhu, ale jsou do něj zapracovány i některé připomínky, které zazněly od poslanců při projednávání v Poslanecké sněmovně, takže doufám, že případná mnou neočekávaná kritika, pokud by zazněla, bude o něco menší než v předchozím případě, protože některé věci z rozpravy skutečně zohledněny byly tak, aby byl tento návrh Poslaneckou sněmovnou akceptovatelnější.

Oproti stávající právní úpravě návrh, který je před námi, má směřovat k několika věcem. Za prvé - oproti současné úpravě, v případě, že bychom přijali tento návrh, se dostaneme do souladu s právem Evropského společenství. V souladu s tím bude zavedení čtyř základních kategorií zbraní, a to zbraně zakázané, zbraně podléhající povolení, zbraně podléhající ohlášení a kategorie tzv. zbraní ostatních.

Dále má tato norma za cíl zpřesnit regulaci pohybu zbraní a střeliva přes státní hranice, protože současná právní úprava v tomto směru není příliš vyhovující a jsou i některé platné mezinárodní úmluvy v tomto směru, které ne zcela přesně jsou zohledněny v naší dosud platné právní úpravě.

***