(17.20 hodin)
Poslanec Václav Exner: Pane ministře, v učebnicích dějepisu, občanské nauky nebo základů společenské výchovy, ale také např. literární výchovy především na základních školách, gymnáziích, ale i v jiných školách se vyskytují chyby, zkreslené údaje, jednostranná tendenční a nevědecká zdůvodnění, pravděpodobně úmyslná komolení pojmů a údajů, místo dějepisu se uvádí spíše chronologie událostí, znakem je i povrchnost. Například Asociace učitelů dějepisu v loňském roce ve svém prohlášení konstatovala mimo jiné, že některá období nebo důležité události jsou v učebnicích dějepisu vynechány, nebo pojetí, obsah, stylistika jsou i v jedné řadě učebnic pro různé ročníky značně rozdílné, bez koordinace, bez potuchy, co je v předchozích dílech, a já k tomu dodám, co je také v navazujících dílech. Příliš velký je vliv subjektu autora, nepřiměřený jeho vliv sympatií a nesympatií, resp. osobního názoru na událost, která se v učebnici vyskytuje. Všechny tyto učebnice jsou lektorovány, resp. recenzovány a mají schvalovací doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Co chcete s touto událostí dělat?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Stejně tak, jak tomu dnes již bylo, podle ustanovení § 111 odst. 7, které stanoví, že není-li interpelovaný přítomen, máte vy jako interpelující nárok na jeho písemnou odpověď, a to do 30 dnů od dnešního data.
Dalším interpelujícím je pan poslanec Jaromír Kohlíček, interpelovaným ministrem ministr zahraničních věcí Jan Kavan ve věci stavu zajištění menšinových práv v Německu.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení páni ministři, vážení kolegové, dovolte mi, abych se pustil do věci samé.
Menšinová práva jsou velmi citlivou oblastí lidských práv. Je známo, že jejich základem je Evropská charta regionálních či menšinových jazyků. Při jednání o přistoupení k EU je požadováno od tzv. kandidátských zemí plnění kodaňských kritérií. Pro diskusi menšinových práv je zásadním faktem časté použití pozitivní diskriminace v kultuře, školství, na soudech a při úředním jednání obecně, v hromadných sdělovacích prostředcích, v hospodářském a sociálním životě a v podpoře přeshraniční výměny.
Je známým faktem, že školské zákony v Sasku a Braniborsku obsahují místo pozitivní diskriminace výrazné znevýhodnění Lužických Srbů, společný fond používaný k financování národnostních aktivit již od založení trpí nedostatkem prostředků a u projektů, které by využívaly fondu budoucnosti - vím pouze o jednom - je to podpora vydání lužickosrbského slovníku nákladem 2000,- DM.
Vzhledem k důrazu, který klade prezident republiky i vláda na lidská práva, považuji za žádoucí, aby tato otázka byla v bilaterální relaci zvýrazněna. Protože setkání činitelů vlád České republiky, Spolkové republiky Německo, Saska a Braniborska jsou poměrně častá, žádám vás o odpověď na následující otázky:
1. Byla již tato otázka na podobných jednáních otevřena?
2. Odpovídá postoj příslušných vlád požadavkům na plnění kodaňských kritérií?
3. Jak bude vláda ČR využívat předvstupních fondů k podpoře lužickosrbských aktivit?
4. Jak se daří využívat mezinárodních programů Sokrates, Leonardo a dalších, které jsou v gesci ministerstva školství?
5. Otevře česká delegace otázku využití fondu budoucnosti k podpoře lužickosrbských programů?
Vážený pane ministře, vyjednávání s EU je velmi náročným úkolem naší diplomacie. Uvědomuji si ale, že i v bilaterálních relacích se státy EU je nutno citlivě projednávat dosud otevřené otázky. Otázka podpory menšiny Lužických Srbů mezi ně zajisté patří.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr zahraničí.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, dovolte, abych vám poděkoval za váš zájem o problematiku národnostních menšin ve Spolkové republice Německo, především Lužických Srbů.
Souhlasím s vámi, že menšinová problematika je citlivou oblastí lidských práv. Zcela jasně si uvědomujeme, jak citlivé je téma minorit vnitropoliticky, a o to více se snažíme, abychom v mezinárodních vztazích se mohli opřít o konstruktivní roli menšin. A o to více to platí samozřejmě ve vztazích se SRN. Problematika menšin, mohu vás ujistit, nás provázela při všech významných jednáních a nevyhnuli jsme se tomu, abychom se jim v klíčových momentech tak či onak nevěnovali.
Je samozřejmě pravda, že pokud se týká vzájemných formálních závazků a jsou tam formy péče o menšiny, tak ty se týkají především české menšiny v SRN a německé menšiny v ČR podle smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci z roku 1992, článek 20 a 21. Ale jistě souhlasíte se mnou, že ČR by se měla věnovat menšinové problematice i nad rámec kontextu plnění této smlouvy.
Tematika Lužických Srbů byla několikrát v minulosti projednávána při setkáních se zástupci spolkové vlády a především však ve vztazích se sousední spolkovou zemí Sasko. Existuje česko-saská smíšená pracovní skupina zástupců exekutivy. Mimochodem, její loňské zasedání se konalo za přítomnosti zástupců Lužických Srbů a diskutovalo se o možnostech konkrétní spolupráce. Na letošním zasedání se bude pracovní skupina věnovat také vztahům ve školství, což jste zmínil.
Jde přirozeně i o to, jak bude možné využívat různých fondů EU k podpoře lužickosrbských aktivit. Nicméně o tom, zda lužickosrbská menšina využívá některé vzdělávací programy EU, např. pokud si pamatuji, jste zmínil program Sokrates, tak takto detailně, se přiznám, Ministerstvo zahraničních věcí informováno není. Společné využívání evropských programů v rámci příhraniční spolupráce je samozřejmě možné, a to především v oblasti Horní Lužice v euroregionu Nisa.
Ještě bych rád pro zajímavost uvedl, že moje příští setkání s ministrem zahraničí Joschkou Fischerem, které se bude konat příští týden, proběhne právě v metropoli Dolní Lužice v Chotěbuzi a využiji tohoto setkání samozřejmě i k diskusi o tomto tématu.
Pokud jde o vaši otázku týkající se tzv. kodaňských kritérií, tak samozřejmě jako člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny jistě dobře víte, že tato kritéria se vztahují na státy, které usilují o členství v EU, to znamená nevztahují se přímo na vládu SRN, případně vlády Saska, Braniborska apod. Jsou aplikována jako měřítko politické a ekonomické vyspělosti na země aspirující na vstup do EU, nikoliv na členské státy. Ale to neznamená, že členské státy jsou jaksi prosty jak povinnosti nebo myslím v té rovině spíše politické, etické, ne legální tyto standardy demokracie dodržovat, ale vztahují se na ně i některé konkrétní dokumenty, především Amsterodamská smlouva, kde v hlavě I., společné ustanovení čl. 6 "Základní zásady" se uvádí, že Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a respektování lidských práv a základních svobod, zásadách, které jsou společné členským státům.
***