(15.10 hodin)
(pokračuje Zajíček)
Reglementace procesu zadávání veřejných zakázek jde ještě dál. Návrh zákona kromě zmíněných právnických předpisů dále předpokládá, že by Ministerstvo pro místní rozvoj vedlo a uveřejňovalo informativní seznam tzv. veřejných zadavatelů. To je samo o sobě mimořádný problém, protože přestože se v zákoně hovoří o takové možnosti, která by se vztahovala na seznam veřejných zadavatelů, kterými mají být podle zákona územní samosprávné celky a další veřejnoprávní instituce - namátkou jmenuji Českou televizi nebo Český rozhlas, nějaké státní fondy a v podstatě všechny osoby, které užívají nad 50 % ceny zakázky z veřejných rozpočtů - se zdá být poměrně velmi zbytečná, protože nic se neříká o tom, do jaké míry by tento informativní seznam byl závazný, jaká by byla jeho aktualizace a co by do toho procesu přinesl dobrého.
Vrátím-li se ke své předcházející námitce, chci zdůraznit, že se v poslední době, aspoň podle mého soudu, stalo dobrým zvykem, že sněmovně je předkládána zákonná norma, která obsahuje celou řadu zmocňujících ustanovení, ale ony podzákonné normy, tedy vyhlášky, v takové předloze chybějí. Myslím, že má-li sněmovna objektivně posoudit, zda tyto vyhlášky, podzákonné normy, kopírují ducha zákona, smysl zákona, pak je třeba, aby byly předloženy ve stejném čase jako norma sama.
O dalším problému, o kterém jsem se chtěl zmínit, se tady již mluvilo. Jedná se o zcela nový navrhovaný způsob určování finančních limitů. Nebudu se zmiňovat už o přepočtu na euro a další záležitosti, který tam není opravdu přesně specifikován, a přečtete-li si to stejně podrobně, nenajdete tam ani vyprecizování posledního vzájemného vztahu mezi zmiňovanými měnovými jednotkami a českou korunou.
Návrh zákona definuje poměrně velmi komplikovaně i vlastní meritum věci, tzn. předmět veřejné zakázky, kterým má být provedení prací nebo dodávka zboží či poskytnutí služeb, tak jak to najdeme v § 7 zmíněné předlohy. Na tyto druhově určené skupiny jsou vázány finanční limity, a jestli jsem četl dobře, znamená to, že každý druh veřejné zakázky by měl mít vlastní finanční limit. Nepochybuji o tom, že tento způsob přinese při praktickém užití zákona nesmírné komplikace především v tom slova smyslu, že tady existují jistě kombinované zakázky, kde jsou obsaženy všechny druhy, a pak bude nesmírně obtížné určit, jak a z čeho se celková hodnota zakázky má odvozovat. Podle mého soudu by měla definice veřejné zakázky se pohybovat v té nejobecnější rovině a neměla by stanovovat seznamy prací a zboží či dokonce služeb, na které by měla být vázána.
Dále jsem se chtěl ještě zmínit o dalším velmi vážném problému, a to je nezbytná podmínka pro výkon zadavatelské činnosti, ale vzhledem k tomu, že to tady bylo velmi podrobně předřečníky již rozebráno, myslím, že nebudu zdržovat ctěnou sněmovnu opakováním stejných výhrad, které tu již zazněly.
Dovolím si jen poznamenat, že bylo řečeno, že nezbytnost odborné způsobilosti jako podmínky pro výkon zadavatelské činnosti se odvolává na tvrzení, že ta úroveň v našich českých poměrech není dostatečná. Já jsem ovšem přesvědčen podle toho, jak jsem se díval do evropských předpisů, že tam není nikde zmínka o tom, že by něco takového mělo v našem právním řádu být, a já to hodnotím jako záležitost, která jde podle mého soudu jednoznačně nad rámec požadavků evropského práva.
Poslední poznámka věcná k té navržené předloze je, že návrh zákona předpokládá v obecné rovině poměrně zásadní prodloužení celého procesu zadávání veřejných zakázek. Myslím, že to všechny strany, které jsou svázány v tomto procesu, ponesou ne zvlášť dobře. Prodlužuje se minimální doba pro podávání nabídek. Všichni víme, že nyní je to u veřejné obchodní soutěže 36 dnů, podle návrhu se to prodlužuje až na 52 dní. Prodlužuje se samozřejmě i lhůta související s přezkumem veřejných zakázek. Lhůta pro podání námitek u zadavatele má místo současných 10 dnů činit 15 dnů, a pokud jim zadavatel nevyhoví, nesmí do 45 dnů pod sankcí neplatnosti uzavřít příslušnou smlouvu. To vše bude způsobovat neúměrné prodlužování výběrového procesu a já myslím, že to určitě nebylo myšlenkou a smyslem předkládaného návrhu.
Z těchto důvodů, které jsem tady uvedl na rozdíl od předřečníků, především z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že návrh tohoto zákona vychází ze zcela jiných principů, že naprosto jinak je koncipován než stávající úprava, mi nezbývá nic jiného, než navrhnout zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení. Není to vedeno ničím jiným nebo žádnou jinou myšlenkou než tou, že jsem přesvědčen, že ten naprosto odlišný pohled na úpravu této normy dává jasně najevo, že norma je v tomto duchu nepřepracovatelná a že v případě, že by byla přijata, nebude možné využít žádných praktických zkušeností se současnou právní úpravou, která již poměrně dlouho v této zemi funguje. Myslím, že můžeme říci, že po těch letech jejího využívání jsou s ní zkušenosti dnes už vcelku dobré, i když žádná norma upravující zadávání veřejných zakázek nebude normou ideální, obecně přijatelnou nebo přijímanou s potleskem, protože jsou zde vždycky minimálně dvě strany, které mohou mít na zákonnou normu odlišný pohled.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Pokud se nepletu, nyní je v pořadí přihlášen pan kolega Petr, připraví se pan poslanec Beneš.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek výrazným způsobem mění stávající zákon 199/94, který již byl čtyřikrát novelizován. V předloženém sněmovním tisku jsou promítnuty požadavky, které jsou dány evropskými směrnicemi, a to jak v oblasti zadávání veřejných zakázek v oblasti služeb, stavebních prací a také v oblasti přirozených monopolů.
Pochopitelně tento zákon vnesl do stávajícího vžitého systému celou řadu nových pojmů a definic, takže v mnoha případech způsobil u veřejnosti jisté rozčarování a je vznášena celá řada dotazů na dikci jednotlivých paragrafů nebo i hlav. Ale domnívám se, že pokud nový zákon měl plně implementovat požadavky Evropských společenství, tak nemohl být natolik totožný se stávajícím zákonem, aby nepřinesl některé rozhodující změny.
***