(9.10 hodin)

(pokračuje Grégr)

Troufám si tvrdit, že naše tradice a zkušenosti v tomto oboru jsou mnohdy větší než v některých jiných průmyslově vyspělých zemích.

Předkládaný návrh zákona si klade dva základní cíle: zdokonalit dosavadní úpravu a odstranit z ní pozůstatky minulosti, ve druhém případě pak adaptovat komunitární úpravu ochrany zeměpisných označení zemědělských výrobků a potravin tak, aby i naši uživatelé těchto označení měli po přístupu do Evropské unie stejná práva jako uživatelé v Evropské unii. Těmto cílům byly prostředky ochrany a jejich účinky bezvýhradně podrobeny.

Návrh zákona harmonizoval nejen legální definice zeměpisných názvů, ale i celý mechanismus jejich registrace. Předkládaným návrhem je završena více než desetiletá přeměna ochrany průmyslového vlastnictví u nás.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o propuštění této materie do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Hojdar.

 

Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v první řadě musím uvést, že došlo ke změně - na místě zpravodaje původně měl být zpravodajem pan kolega Hojda. Vzhledem k tomu, že na začátku schůze byl nemocen, nevěděli jsme, kdy se dostaví, převzal jsem zpravodajování místo něho. To říkám jen proto, že v původních materiálech bylo uvedeno, že zpravodajem je pan kolega Hojda.

Pan ministr vám uvedl zákon, který je velmi důležitý pro celé naše hospodářství a pro obchod. Ve své úvodní řeči proto nemohu než opakovat, že předkládaný návrh si skutečně klade ty dva základní cíle, to znamená zdokonalit dosavadní úpravu, odstranit z ní pozůstatky minulosti, a za druhé - adaptovat kontinuální úpravu ochrany zeměpisných označení tak, aby i naši uživatelé těchto označení měli přístup do EU stejně jako uživatelé v EU.

Myslím, že tento návrh zákona je poměrně jednoznačný, nejsou v něm žádné zásadní problémy ani politického, ani ekonomického rázu, a proto doporučuji, aby návrh tohoto zákona byl postoupen do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky, a proto se táži, kdo se hlásí do obecné rozpravy k tomuto návrhu zákona. Pan poslanec Hojda.

 

Poslanec Pavel Hojda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, nebudu dlouho hovořit, přihlásil jsem se proto, že nevím, zda organizační výbor navrhne přidělení předlohy kromě hospodářskému výboru také výboru zemědělskému. Pokud tomu tak nebude, navrhuji, aby tento tisk byl přidělen také výboru zemědělskému.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo dále se hlásí do obecné rozpravy? Jestliže nikdo, obecnou rozpravu končím.

Vzhledem k tomu, že nebyly žádné návrhy, táži se pana ministra, zda hodlá ještě jednou vystoupit. - (Ministr Grégr: Nikoli.) - Ptám se tedy pana zpravodaje? - Rovněž ne.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Jak jsme zaznamenali před malou chvilkou, pan poslanec Hojda navrhl přikázat tento tisk ještě zemědělskému výboru. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 290 z přítomných 143 poslanců pro bylo 118, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání předlohy k projednání zemědělskému výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 291 z přítomných 144 poslanců pro bylo 82, proti 28. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a zemědělskému výboru. Končím projednávání bodu 28 v prvním čtení, děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Přistoupíme k bodu

 

50.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách),
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky
na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 918/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh opět uvede ministr průmyslu a obchodu pan Miroslav Grégr. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Všechny ostatní kolegy opět žádám, aby zachovali důstojnou atmosféru v této jednací síni.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl a odůvodnil vládní návrh novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Tento zákon, který nabyl účinnosti 1. května 2000, přispívá k výraznému oživení českého průmyslu i národního hospodářství jako celku. V jeho rámci zažádalo o podporu již 71 investorů, což představuje investice přesahující 2,5 mld. amerických dolarů a vytvoření téměř 20 000 nových pracovních míst.

Celkově lze konstatovat, že v rámci systému investičních pobídek realizovaného od roku 1998 byla udělena podpora celkem 62 investičním záměrům v celkové výši investic dosahující 3 mld. amerických dolarů s předpokladem vytvoření 23 000 pracovních míst. Investiční pobídky tak nepochybně znamenají příspěvek ke zvýšení přílivu přímých zahraničních investic, který v roce 1999 dosáhl rekordních 5,1 mld. amerických dolarů a v roce 2000 téměř srovnatelných 4,6 mld. amerických dolarů.

Zákon o investičních pobídkách přinesl jasná pravidla pro udělování investičních pobídek, stejná pro všechny investory. Systém udělování investičních pobídek v zákonném režimu se osvědčil a dá se snad říci, že i zdárně funguje. Z tohoto důvodu můžeme konstatovat, že předložená vládní novela je novelou převážně technického charakteru, která systém investičních pobídek dále nerozšiřuje, ale pouze jej vylepšuje.

Co se samotného obsahu novely týče, jedná se o úpravu některých náležitostí schvalovacího mechanismu při udělování investičních pobídek, o propracování systému kontrol prováděných v rámci tohoto zákona a v neposlední řadě o další zpevnění vazby mezi zákonem o investičních pobídkách a zákonem o veřejné podpoře, což je dalším potvrzením slučitelnosti udělovaných podpor v podobě investičních pobídek s právem Evropského společenství.

Nejvýznamnější změnou v novele zákona o daních z příjmů je úprava počátku běhu lhůty pro uplatňování slevy na dani.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP