(16.30 hodin)
(pokračuje Matulka)
Ke sněmovnímu tisku 896 mám také jednu poznámku věcného charakteru. Kromě toho, že senátní návrh obsahuje novelu přestupkového zákona, obsahuje i nezbytnou úpravu jednacích řádů sněmovny a Senátu. Chci však upozornit, že v jedné souvislosti nejde pouze o legislativní promítnutí navrhované novely přestupkového zákona do jednacích řádů, nýbrž o výraznou změnu věcnou. Jde o to, že zatímco nynější úprava umožňuje uložit poslanci či senátorovi pouze napomenutí či pokutu ve výši stanovené zvláštním předpisem, senátní návrh obsahuje změnu, která by umožňovala, aby mandátový a imunitní výbor té či oné komory měl právo uložit jakoukoliv sankci dle zvláštního předpisu, např. odejmout řidičský průkaz. Je jasné, o čem je řeč. Jedná se pochopitelně o významnou věcnou změnu, o které bude zapotřebí vést ve druhém čtení pečlivou diskusi.
Závěrem mám k vám, dámy a pánové, jednu prosbu. Bývá obvyklé, že pokud se některý z poslanců neztotožní s hlavní myšlenkou obsaženou v návrhu zákona, navrhne jeho zamítnutí či vrácení k dopracování hned v prvém čtení. Chtěl bych ale poprosit v tomto případě ty kolegy, kteří se snad chystají tak postupovat i u tohoto tisku, aby zvážili, zda s případnými návrhy tohoto druhu nevyčkají až do druhého čtení. Vazba tohoto senátního návrhu na vládní návrh novely přestupkového zákona a vládní návrhy soudcovských zákonů je totiž opravdu bezprostřední a velice úzká. Proto jsme také posunovali k ostatním tiskům lhůty k projednání tak, aby se tyto předlohy mohly setkat ve společné debatě ve výborech. Považuji za vysoce žádoucí, abychom vlastní meritorní rozhodnutí o osudu tohoto tisku odložili až poté, kdy najdeme dohodu o použití toho či onoho principu projednávání přestupků poslanců i soudců, zda má být režim stejný, nebo nemá, a tuto dohodu můžeme udělat až před druhým čtením při projednávání ve výborech.
Doporučuji proto sněmovně, aby tento návrh propustila k dalšímu projednání a přikázala tisk 896 k projednání ústavně právnímu výboru. Protože půjde o návrh, který zřejmě musí padnout v rozpravě, tak avizuji, že se přihlásím do rozpravy, využiji svého přednostního práva a přihlásím se jako první, abych mohl navrhnout zkrácení lhůty k projednávání tohoto tisku o 20 dnů, tak aby se soudcovské zákony, vládní návrh přestupkového zákona a tento senátní tisk mohly i termínově spolu potkat při projednávání ve výborech.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Dalibor Matulka. Připraví se pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Dalibor Matulka: Nyní oficiálně podávám návrh, aby tisk 896 byl projednán ve zkrácené lhůtě o 20 dnů, čili zkrácení lhůty o 20 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda. Omlouvám se, pane poslanče, měla jsem zde ještě písemnou přihlášku, kterou jsem přehlédla, od pana poslance Zdeňka Jičínského. Po něm pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, zpravodaj tady uváděl návrh tohoto zákona jako doklad jistých populistických nálad, které se tu objevují vždy v určitých dobách. Uznávám, že projednávání této problematiky patří k takovým trvalým tématům jednání Poslanecké sněmovny. Bylo tomu tak v minulém období, je tomu tak i v tomto období, ale informaci pana zpravodaje musím opravit v tom smyslu, že jsme se touto problematikou zabývali už na začátku tohoto volebního období, a pokud mě paměť neplete, návrh byl obsahově stejný nebo téměř stejný. Názory se liší ne podle stranické příslušnosti, ale podle jiných kritérií, protože názory na tuto problematiku se různí i v jednotlivých parlamentních stranách bez ohledu na to, zda patří k opozici, či k vládní straně.
Pokud se nemýlím, návrh nebyl schválen, protože Senát se jím nezabýval, a v důsledku toho, že se tím měnil zákon o jednacím řádu Senátu, vyžadoval souhlas obou komor. Nechci na této věci nějak bazírovat, protože věcný význam nemá, jenom to připomínám pro historii jednání o této věci.
Již v minulém jednání jsem se vyslovil v tom smyslu, že nemohu považovat za normální takový režim úpravy přestupkové imunity poslanců a senátorů, který jim dává na vybranou, jak budou jejich přestupky posuzovány. Podle mého soudu takový režim nemá nikde obdoby, alespoň v evropských státech, protože takový přehled o světové úpravě různých parlamentů nemám, abych si troufl říci, že to nikde nemůže existovat. Víme, že jsou parlamenty velmi různého druhu, a s některými bychom se asi srovnávat nechtěli, ale pokud jde o evropské parlamenty, myslím, že bychom úpravu tohoto druhu nikde neshledali. To byl důvod, proč jsem i minule navrhl zamítnutí. Přes varování, které pronesl pan poslanec Matulka hlasem velmi silným, takže jsem jej slyšel i přes hluk ve sněmovně, necítím se jím vázán a návrh na zamítnutí v prvním čtení opakuji, a dávám jej tedy i dnes.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, jenom chci zopakovat to, co jsem říkal již u vládního návrhu zákona o přestupcích. Patřím také k těm poslancům, kteří jsou přesvědčeni, že není správné, aby poslanci měli právo výběru. O co tady jde.
Dnes říká Ústava ČR, že poslanec je způsobilý spáchat přestupek a za jakýkoli přestupek je poslanec podřízen pouze komoře, jejímž je členem, to znamená poslanec Poslanecké sněmovně, senátor Senátu, a nemá právo výběru. Mně se sice zdají docela hezké historky, které vyprávějí poslanci, jak předávají policistům občanské průkazy a platí pokuty. Podle mého názoru z toho není výjimka, poslanec je poslancem 24 hodin denně a musí se ke svému poslaneckému průkazu hlásit, to znamená, že jakýkoliv přestupek má být projednán zde, v Poslanecké sněmovně. Praxe ukazuje, že se to nerespektuje, že se sem nedostanou všechny přestupky, všechny přestupky se tady neprojednávají, a tak je potřeba říci, že se jedná vůbec o všechny přestupky. Mluvíme tady především o přestupcích na silnicích, ale ústava v tom nedělá žádný rozdíl, to znamená, že se to týká všech přestupků, které mohou být spáchány poslanci. Tady si myslím, že by měla nastat rovnost. Tady podle mne není důvod pro tuto imunitu.
Opakuji to, co jsem říkal již při projednávání vládního návrhu zákona o přestupcích v prvním čtení, totiž aby se využilo to, co v ústavě je, aby zákon stanovil jinak a aby všichni poslanci a senátoři podléhali normálně správnímu řízení ve věci přestupků jako všichni občané České republiky. Není tady sebemenší důvod, proč by tady měla být tato výjimka. Není ohrožen výkon mandátu nikoho z nás. Jestli spáchal nějaký přestupek na silnicích nebo někde jinde a zaplatí pokutu, je to samozřejmě podle mne princip rovnosti.
Já na rozdíl od pana profesora Jičínského nenavrhnu zamítnutí, jenom avizuji, že předložím pozměňovací návrh do této úpravy, popř. do úpravy vládního návrhu, a můžeme vést debatu, jestli se to má vztahovat i na soudce, případně na další osoby, na které se vztahuje imunita.
***