(9.20 hodin)
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v prvním čtení jsem vás seznámil podrobně s důvody předložení této novely zákona. Pro osvěžení paměti jenom zopakuji, že ke změně tohoto zákona nás vedou především zkušenosti z realizace prodeje státní zemědělské půdy a dále snaha o zjednodušení procesu prodeje a odstranění nejednoznačného znění stávajícího zákona. Tato novela také nově řeší nabývání pozemků oprávněnými uživateli v zahrádkových nebo chatových osadách.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tento zákon je způsobilý k tomu, aby byl postoupen do třetího čtení. Pevně věřím, že tento zákon ve třetím čtení Poslanecká sněmovna schválí. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Tento návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 832/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj a předseda zemědělského výboru pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, zemědělský výbor Poslanecké sněmovny projednal projednávanou normu a po úvodním slově pana poslance Grůzy a zpravodajské zprávě, kterou jsem přednesl já, doporučuje zemědělský výbor Poslanecké sněmovně tento návrh projednat a propustit do třetího čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky, a proto se táži, kdo se hlásí z místa. Paní poslankyně Olinka Sehnalová. Do obecné rozpravy ne? Ne. Do podrobné rozpravy mám už několik písemných přihlášek. Pokud se do obecné rozpravy nikdo nehlásí, pak obecnou rozpravu končím. Pan poslanec Ambrozek se hlásí do obecné rozpravy? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedající, já se omlouvám, já jsem vyplňoval tu přihlášku a vy jste to mezitím chtěl rychle ukončit.
Kolegyně a kolegové, abych potom nemusel v podrobné rozpravě přednášet velmi zdlouhavé odůvodnění těch pozměňovacích návrhů, chtěl bych uvést pár slov k sněmovnímu tisku 832, tak jak byl skupinou kolegů předložen.
Oceňuji jejich návrh, který má posílit jistoty zahrádkářů, stejně tak jako snahu o to, aby prodej státní půdy byl zjednodušen, abychom v nejbližších letech dokázali velkou část státní půdy prodat. Nicméně řada těch návrhů, i když jsou dobře míněny, může velmi zkomplikovat především vytváření sítě evropských chráněných území Natura 2000, která bude vytvářena v souladu s právem Evropských společenství.
Ta novela zákona se velmi dotýká zákona o ochraně přírody a krajiny. Nechci říci, že je s některými ustanoveními přímo v rozporu. Její přijetí tak, jak je navržena, by znamenalo určité oslabení ochrany pozemků, které dnes slouží k plnění účelu ochrany přírody.
Navrhovaný bod 6 by umožnil převod pozemků, které jsou potřebné pro realizaci územního systému ekologické stability, a při pozemkových úpravách by tyto pozemky bylo potom nutno draze odkupovat.
Bod 7 by znamenal uvolnění převodu pozemků ve zvláště chráněných územích, protože dnes po mnoha letech jednání probíhá převod práva hospodaření z Pozemkového fondu na správy národních parků nebo správy chráněných krajinných oblastí, stejně jako se utváří Fond zvláště chráněných území při Agentuře ochrany přírody a krajiny. A zase privatizace, zvláště těch pozemků v chráněných územích, by mohla znamenat, že se stanou předmětem spekulativního nákupu a stát je potom bude vykupovat za drahé peníze zpátky. Už do roku 2000 bylo investováno několik desítek milionů korun do výkupu zvláště chráněných území. Bylo vykoupeno několik set hektarů v národních parcích, především v Národním parku Podyjí, bylo vykoupeno několik set hektarů v národních přírodních rezervacích, to znamená v těch nejcennějších oblastech. To jsou především stepní lokality a zčásti možná luční, které vyžadují citlivý management a kde je zřejmě i ekonomicky výhodnější, když je stát vykoupí a potom svěří hospodaření některé nevládní organizaci nebo ho sám vykonává, než aby platil vysoké kompenzace.
Bod 8 navrhované novely znamená, že když není doručeno převodci vyjádření orgánu v příslušné lhůtě třiceti dnů, tak bude možné pozemky převádět. To je samozřejmě obrovská agenda, která znamená, že když se ten úřad nestihne do třiceti dnů vyjádřit, tak se na jeho vyjádření už vůbec nebere zřetel. A bod 34, který s tím souvisí, by znamenal, že převedený pozemek, který je součástí například národní přírodní rezervace, když bude zapsán do katastru nemovitostí jako nestátní vlastnictví bez vyjádření příslušného orgánu státní správy, dojde k rozporu se zákonem 114/1992 Sb. a k výhledovým značným požadavkům na státní rozpočet.
Tolik jenom několik obecnějších poznámek, kdy předkladatelé možná chtěli, aby jiné státní instituce, které mají státní pozemky pronajaty od Pozemkového fondu, byly povinny v podstatě prodávat, aby tyto pozemky byly předmětem prodeje. Ale připomínám, že je tady poměrně velká část pozemků, které slouží k účelu ochrany přírody, a těch by se to dotklo.
Ostatně Ministerstvo životního prostředí vyjádřilo ve vládě připomínky. Ty jsou obsaženy ve vyjádření vlády, ve sněmovním tisku 832/1. Předkladatelé při projednávání v zemědělském výboru vlastně na žádný z těchto požadavků nebrali zřetel.
Dovolím si proto v podrobné rozpravě přednést několik pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se hlásí pan poslanec Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych reagoval na vystoupení pana kolegy Ambrozka.
Skutečně je tomu tak, že vláda upozorňuje na problém, kdy v bodu 6 je vypuštěna ta záležitost kolem tzv. "úsesů". Předkladatelé a společně i já se domníváme, že tato záležitost systémově patří do jiného zákona, a já bych chtěl sněmovnu informovat o tom - a já jsem v tomto duchu informoval i ministra životního prostředí - že se chystá novela zákona o pozemkových úpravách. My se domníváme, že problém "úsesů" je třeba implantovat do tohoto zákona, nikoli do zákona o prodeji státní půdy. Já se rovněž domnívám, že je potřeba, aby byla určitá rezerva pro úseky ekologické stability, ale nemělo by to procházet prostřednictvím tohoto zákona, ale zákona o pozemkových úpravách. Tolik na vysvětlení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Pešek.
Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající, dámy a pánové, za prvé si myslím, že by bylo dobré pozvat pana ministra zemědělství. Já chápu, že ho tato problematika moc nezajímá, ale je předsedou prezidia Pozemkového fondu, a když už je v budově, tak by se mohl zúčastnit.
Za druhé bych chtěl reagovat na debatu, kterou předvedli mí předřečníci. Pan kolega Ambrozek mluvil o jiných dvou bodech, než o kterých mluvil pan kolega Palas. To je naprosté matení pojmů.
Pan kolega Ambrozek mluvil o bodech 8 a 34. Napadal nakládání se lhůtami. Napadal tzv. marnou lhůtu, kterou se teď snaží tato novela modifikovat. Není pravda, že nikdo z představitelů si toho nevšiml. Já jsem na zemědělském výboru navrhoval, aby tato lhůta vypadla z úplně jiného důvodu, než pan kolega Ambrozek uvádí, a to z toho důvodu, že je třeba postupy státní správy sladit se správním řádem. Tudíž, podle mě, je tam argumentace ve stylu národní přírodní rezervace, památky a všechna další argumentací lichou.
To, co říká pan kolega Palas, je problematika "úsesů". Tam já s ním hrubě nesouhlasím z jednoduchého prostého důvodu. Za prvé, všichni, kdo znají čísla, vědí, že v okamžiku, kdy jsme psali zákon 95, existovalo v ČR nějakých 20 tisíc hektarů "úsesů", systémů ekologické stability. V okamžiku, kdy byl přijat zákon 95, neuvěřitelným způsobem stoupla aktivita všech těch, kteří navrhují "úsesy". A dnes, po dvou letech, se pohybujeme na čísle kolem 200 tisíc hektarů. Dnes zdaleka už nemá žádné racionální jádro nevydávat, respektive nepřenášet tyto pozemky, které jsou pod ochranou ÚSES, a to z jednoho jednoduchého prostého důvodu - pozemky, které jsou zatíženy dejme tomu břemenem systému ekologické stability, jsou zatíženy nadále, a to bez ohledu na změnu vlastnictví. Nemá to absolutně žádný vliv. A to, že se to mnoha úředníkům nelíbí, a to, že mnoho úředníků to používá jako beranidlo k brzdění privatizace státní zemědělské půdy, je věc úplně jiná.
Myslím si, že v podrobné rozpravě se k tomu ještě dostaneme.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkujeme, pane poslanče. Než dám opět slovo panu předsedovi Palasovi, chtěl bych prostřednictvím kanceláře, případně styčných pracovníků Ministerstva zemědělství požádat pana ministra Fencla, aby se dostavil do Poslanecké sněmovny k projednávání tohoto návrhu zákona.
Slovo má pan poslanec Jaroslav Palas.
***