(18.30 hodin)
(pokračuje Horníková)
Kontrola se především týká problematiky družstevního bydlení, a dovolte mi zdůraznit, v čem je tato novela významná. Jednoznačně novela sjednocuje režim pro všechny občany, to znamená pro občany, kteří bydlí v domech s byty i nebytovými prostory, v domech s bytovými jednotkami, v rodinných domech, pro občany, kteří užívají garáže, ateliéry a nástavby. Tato novela umožňuje převody pozemků do vlastnictví, kdykoliv nabude vlastník bytovou jednotku do vlastnictví, a neukládá zde žádné lhůty. Umožňuje převody funkčních celků. Tady chci upozornit na rozdíl mezi řešením v občanském zákoníku, kdy jsme převáděli pouze pozemky přímo pod budovou a nikoliv pozemky přímo související s činností a provozem této budovy.
Novela umožňuje řešit konkrétní složité případy, které je třeba řešit individuálně. Dále novela nabízí řešení i pro ty občany, kteří neuzavřeli smlouvu o výpůjčce do konce roku 2000, nabízí dořešení problematiky v případě nástupnických bytových družstev a ruší náhrady za věcná břemena, která byla zřízena za náhradu. Tím se zruší poměrně velká agenda, kterou by musely vést okresní úřady a Ministerstvo financí v Praze, a přitom zisk pro stát by byl v podstatě minimální.
Myslím, že velká diskuse se vedla nad otázkou převodu státních pozemků do vlastnictví u právnických osob, kterým bylo zřízeno právo trvalého užívání právnickým osobám, které užívají pozemky ve veřejném zájmu. Jsou to právnické osoby se zaměřením sociálním, humanitárním, vzdělávacím, kulturním, sportovním a vědeckým. Tady bych chtěla upozornit, že bude-li schválena novela tohoto zákona, tyto právnické osoby mají právo podle zákona 219 o majetku České republiky i nadále užívat tyto pozemky bezúplatně, a to po dobu dvakrát pěti let, a zároveň chci upozornit, že je zde možnost v tomto zákoně, přímo povinnost, splní-li tyto právnické osoby předpoklady k převodu pozemků do vlastnictví, tyto pozemky bezúplatně převést. Tuto problematiku řeší § 59 zákona o majetku České republiky.
Chtěla bych říci, že bude-li schválena tato novela, všechny pozemky, které do této doby byly užívány právnickými osobami jako státní pozemky, jednoznačně bude sjednoceno řešení pro všechny uživatele, pozemky budou nadále užívány v režimu výpůjčky po dobu tří let a v této době může dojít kdykoliv k převodu do vlastnictví. Jakmile zanikne výpůjčka, to znamená 1. ledna 2004, nastane naprosto řádný režim, podle kterého všechny státní pozemky budou moci i nadále být prodávány, pronajímány, darovány, bude moci být zřízena např. výpůjčka.
Dále bych chtěla, vážené kolegyně a kolegové, požádat, abychom při opakovaném druhém čtení se soustředili pouze na problematiku týkající se pozemků a nepředkládali zbytečně další návrhy týkající se zákona č. 219, abychom nekomplikovali projednávání této novely.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Žádám, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane místopředsedo, chtěl jsem říci "ani jeden pane ministře", ale pak jsem zjistil, že v zarputilé debatě s předsedou zemědělského výboru je pan ministr zemědělství, takže - vážený pane ministře, dámy a pánové! Myslím, že jak pan místopředseda, tak paní předkladatelka zdůraznili, že máme před sebou sněmovní tisk, který si již zasloužil sedm příloh. Jestli dovolíte, tak já jako zpravodaj půjdu ještě dále do historie, neboť jsem si dal tu práci a vyhledal jsem si, kdy vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o vlastnictví bytů. Bylo to 17. 6. 1999. Následovalo první čtení a druhé čtení, které proběhlo 1. 12. 1999.
Upozorňuji, že opakované druhé čtení proběhlo 20. ledna 2000, a tam celý problém vznikl. Tehdy na půdě našeho výboru se narodila myšlenka vyřešit ideu převodu pozemků pod družstevními domy formou novely občanského zákoníku. Já tady teď s plnou odpovědností říkám, že tento návrh byl předložen na popud paní Marvanové, a byl bych hrozně rád, kdybychom si uvědomili na tomto konkrétním příkladu, co taková zákonodárná iniciativa ve svém dopadu může znamenat. Byl bych velmi rád, abychom si uvědomili na rozsáhlé diskusi nad těmi mnoha a mnoha sněmovními tisky, že rychlé řešení za prvé neexistuje, a za druhé, že rychlé řešení obvykle bývá řešením něčeho úplně jiného, než se původně zdálo.
Myslím, že jsme tady dopady přijatého zákona diskutovali velmi intenzivně, a mám pocit, že drtivá většina Poslanecké sněmovny přemýšlela ne nad tím, jak vyřešit problém pozemků pod družstevními domy, tam vcelku panovala shoda, ale jak vyřešit onu množinu těch, kteří se - podle mého názoru oprávněně - těší na to, co se stane 1. 7. letošního roku.
Proto mi dovolte, abych nyní provedl rekapitulaci druhého čtení, které již zde proběhlo. Jakkoliv paní poslankyně Horníková jako předkladatelka naprosto oprávněně vyzývala, abychom dávali minimum pozměňovacích návrhů, tak já po prostudování jednacího řádu musím upozornit, že konkrétní pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě druhého čtení dávali poslanci Kapoun, Pilip, Palas, Bílý, Krátký, Vlčková, Šustr, Hrnčíř, Bláha a Martínek. Upozorňuji, že při studiu dikce jednacího řádu bych měl pocit, že i při opakovaném druhém čtení tyto návrhy jsou ve hře, neboť jednací řád nevylučuje to, co se stalo, nicméně precedens v této sněmovně byl přijat - a diskutoval jsem to se znalci jednacího řádu - v té podobě, že stalo-li se, že v opakovaném druhém čtení některý z poslanců chtěl předložit návrh do druhého čtení, který již zazněl v tom prvém, neopakovaném druhém čtení, tak přistoupil k mikrofonu a řekl "trvám nadále na pozměňovacím návrhu, který jsem podal ve druhém čtení".
Prosím, abychom zvolili také tento přístup. Pokud nikdo nepřijde, tak to znamená, že neopakuje svůj pozměňovací návrh. Nemusí jej číst celý. Ještě jednou mi dovolte, abych pro pozornost zopakoval jména poslanců: Kapoun, Pilip, Palas, Bílý, Krátký, Vlčková, Šustr, Hrnčíř, Bláha a Martínek
Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s projednáváním ve výboru, jehož jsem zpravodajem, tedy ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který na svém jednání měl k dispozici stanovisko Ministerstva financí k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které Ministerstvo financí nedoporučovalo, a proto zrušil své usnesení, které jste získali ve sněmovním tisku 828/2, a předložil návrh na podporu novely zákona poslankyně Horníkové včetně doprovodného usnesení sněmovny, kterým se sněmovna obrací na vládu z hlediska řešení tohoto konkrétního problému exekutivní cestou, neboť podle všech vyjádření zákon o majetku státu podle § 22 odst. 1 a 2 toto umožňuje.
***