(13.40 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
V tomto smyslu tato novela dává smluvní volnost mezi pronajímatelem a nájemcem.
Čtvrtý okruh problémů se týká přechodu nájmu bytu. Podle našeho názoru je správné, aby nájem bytu přecházel v případě, že zemře nájemce, pokud nejde o byt ve společném nájmu manželů, automaticky ze zákona na děti, rodiče, sourozence, zetě a snachu, kteří prokáží, že s původním majitelem žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Z této množiny vyjímáme vnuky, což znamená, že vnuci nebudou nadále v této pozici těch příbuzných v linii přímé, na které by automaticky ze zákona přešel nájemní vztah, pokud prokáží, že v den smrti byli ve společné domácnosti s tím, kdo měl původní nájemní vztah. Abychom zabránili v této věci tvrdosti zákona, umožňujeme, aby v případě vnuků mohl soud z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že i v případě vnuka přechází tento nájemní vztah, jako to bylo původně. Nicméně obecně bude platit, že na vnuky a vnučky bude stejný režim jako na spolužijící osoby, to znamená, že musí s původním nájemcem být ve společné domácnosti alespoň po dobu tří let. Znamená to tedy, že vnuci by byli ve stejném režimu jako ostatní spolužijící osoby.
S touto otázkou souvisí ještě jeden problém, totiž že chceme dát větší jistotu vlastníku nemovitosti, a proto tato novela stanoví, že v případě, že osoby, které nájemce přijme do bytu až po sjednání nájemní smlouvy, budou tyto osoby mít nárok na přechod nájmu bytu jenom tehdy, jestliže se na tom písemně dohodne pronajímatel a nájemce. Jinak řečeno - přechod nájmu bytu se bude vztahovat pouze na ty, kteří tam budou před vznikem nájemní smlouvy nebo v okamžiku vzniku nájemní smlouvy. Po uzavření nájemní smlouvy, pokud se tam přistěhují, bude potřeba nová dohoda mezi nájemcem a pronajímatelem. Tím posilujeme postavení pronajímatelů.
Velmi citlivý bod, který přináší tato novela, je skončení nájmu bytu. Dnes je možné skončit nájem bytu dohodou, ale v případě, že nedojde k dohodě, v případě, že dochází k výpovědi, podle stávající právní úpravy je možné vypovědět nájem bytu jen s přivolením soudu. A tady jde o otázku důkazního břemene, kdo má nést tíži zahájení soudního řízení a kdo má nést tíži tohoto soudního sporu.
My chceme obrátit tuto stávající právní úpravu a konstrukce, kterou navrhujeme, říká toto: pronajímatel může skončit nájem bytu bez přivolení soudu a je na nájemci, aby u soudu prokázal, že důvod ke skončení nájmu nebyl. Jinak řečeno - podle našeho návrhu je na nájemci, aby prokazoval, že důvod výpovědi nebyl dán. V tomto ohledu se posiluje pozice pronajímatele.
V průběhu debaty jsme slyšeli hlavní námitku proti této konstrukci, která se týkala doručování. Jde o to, zda vlastník nemovitosti nebo pronajímatel prokáže doručení výpovědi nájemci. Tady ale odkazujeme na to, že podobná konstrukce, kdy je povinna doručit jedna soukromá osoba nějakou písemnost druhé soukromé osobě, v našem právním řádu je, a jako důkaz toho tvrdíme, že to je běžné právě u skončení pracovního poměru, kdy také skončí zaměstnavatel pracovní poměr a je na zaměstnanci podat žalobu a prokázat, že důvod ke skončení pracovního poměru není. I v tomto případě se musí prokázat doručení výpovědi. Takže z tohoto hlediska si myslíme, že tento krok je krokem správným směrem, že umožní skončení nájmu, aniž bychom pronajímatele nutili vždycky iniciovat řízení před soudem. Myslíme si tedy, že i toto je něco, co pomůže ve vztahu mezi nájemcem a pronajímatelem.
Myslím si, že je také zřejmé, že v průběhu debaty, která probíhala (?) v Poslanecké sněmovně, budou podány ještě další pozměňovací návrhy a myslím si, že budou hodny pozornosti, abychom uvažovali, jak naložit s touto novelou.
Jediná věc, která mě, kolegyně a kolegové, mrzí, je, že ve výborech, a to ve výboru pro veřejnou správu a životní prostředí, jakož i ve výboru ústavně právním, se vlastně vůbec nevedla debata nad tímto zákonem, protože vždy v průběhu obecné rozpravy byl podán návrh na zamítnutí a tento návrh na zamítnutí většinou prošel. Proto doufám, že k této novele nebudeme přistupovat tímto způsobem také na schůzi Poslanecké sněmovny, a doufám, že tento návrh bude propuštěn do dalšího procesu. Samozřejmě vítáme další pozměňovací návrhy a myslíme si, že rozhodnout o osudu této novely bude dobré až poté, až budou předloženy případně další pozměňovací návrhy. Myslím si, že zamítnout tento návrh v samém počátku by bylo nekorektní, a to z toho důvodu, že se zabýváme problematikou velmi citlivou, problematikou, která trápí mnoho lidí, a myslíme si, že je správné dát odpověď na některé palčivé otázky, které se vztahu pronajímatel - nájemce dotýkají, a nikoli odkazovat na to, že někdy v budoucnu bude nová právní úprava.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Tento návrh jsme pro druhé čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 682/2, popř. 682/3. Prosím nyní zpravodaje ústavně právního výboru pana poslance Křečka, aby se ujal slova.
Poslanec Stanislav Křeček:Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, ústavně právní výbor projednal návrh zákona a doporučuje Poslanecké sněmovně jeho zamítnutí ve druhém čtení.
Musím opravit pana předkladatele ve dvou věcech. Jednak není pravda, že by ústavně právní výbor se touto novelou nezabýval. Dvakrát, na dvou zasedáních proběhla obecná rozprava, velmi podrobně jsme se tímto zákonem zabývali. Jeho ustanovení však jsou pro většinu, která rozhodla o návrhu na zamítnutí, naprosto nepřijatelná. Zahánějí postavení nájemců a pronajímatelů někam, kde by se postavení nájemců velmi výrazně zhoršilo.
***