(Jednání pokračovalo ve 14.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Polední přestávka skončila, budeme pokračovat v našem jednání.
Dalším bodem, podle schváleného pořadu schůze je
52.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách
výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů
a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 920/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Pavel Dostál, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážená paní místopředsedkyně, zbylí kolegové a kolegyně, drazí zbylí kolegové. Dovolte mi, abych v úvodu připomněl aspoň stručně historii přípravy tohoto návrhu zákona. Platný zákon o audiovizi vznikl v době, kdy bylo nutné urychleně reagovat na změnu společensko-politických poměrů. Šlo zejména o zrušení státního monopolu v oblasti výroby, dovozu a distribuce filmových děl a o umožnění vzniku konkurenčního prostředí v dané oblasti. Zákon svou úlohu v zásadě splnil a lze také říci, že z hlediska koncepce se osvědčil.
Dostatečný časový odstup od přijetí tohoto zákona spolu se zkušenostmi s jeho uplatňováním v praxi však ukázaly, že v platné úpravě je nezbytné provést nejen určitá zpřesnění, nýbrž i změny spočívající v přesnějším vymezení povinností subjektů působících v oblasti audiovize a v efektivnější konstrukci kontrolních mechanismů a postihů porušení uložených povinností.
První návrh této novely zákona doznal v rámci projednávání vládou výrazných změn, a to v otázce zřízení Českého audiovizuálního centra. Legislativní rada vlády tehdy doporučila ponechat evidenci podnikatelů v oblasti audiovize a jejich děl u Ministerstva kultury, zatímco otázku zajištění ostatních činností ponechala neřešenou. V takto upraveném znění byl poté návrh novely zákona vládou schválen a v únoru loňského roku byl také předložen této Poslanecké sněmovně.
Projednání návrhu zákona se zde, v Poslanecké sněmovně, neslo v duchu nespokojenosti, pramenící ze skutečností, že se od vládního návrhu očekávalo nejen definování povinností subjektů, ale také zakotvení určité podpory původní české tvorby, která potřebuje propagaci při exportu českých děl do zahraničí. Potřebuje také zajištění jejich pravidelné prezentace na zahraničních trzích, na festivalech apod. Návrh novely zákona byl pak zamítnut ve druhém čtení. Součástí usnesení Poslanecké sněmovny byla žádost sněmovny, aby vláda předložila návrh novely zákona ve znění předloženém Ministerstvem kultury před jeho projednáním v Legislativní radě vlády, tj. s předpokladem zřízení právě onoho informačního Českého audiovizuálního centra. S tímto návrhem vystoupil za výbor pro vědu, kulturu, vzdělání, mládež a tělovýchovu pan poslanec Ježek jako zpravodaj, který také tuto žádost zformuloval do usnesení parlamentu.
Ministerstvo kultury proto předložilo návrh zákona vládě znovu, a to v podobě vycházející z požadavku formulovaného v usnesení Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že v mezidobí byla provedena novelizace platného zákona o audiovizi, a to jednak autorským zákonem a jednak zákonem č. 132 z roku 2000, tj. zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, nová podoba zákona, který máte před sebou, reflektuje i tyto skutečnosti. Jinými slovy - ten zákon, který máte před sebou, byl zpracován přesně v intencích vašeho zadání, a to velice jednoduchým způsobem, že opravdu Ministerstvo kultury vzalo onen návrh, po kterém sněmovna volala a který neprošel vládou, a znovu ho předložilo vládě.
Myslím si, že představovat vám zákon dále nemá smyslu. Vše je v předkládací zprávě. Prosím, abyste vzali v úvahu - opakuji - tu skutečnost, že zákon byl změněn podle usnesení této sněmovny, a doufám, že nebude problémem v těchto souvislostech zákon doporučit do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Josef Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Hezké odpoledne. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, vážení kolegové a kolegyně. Jsem poněkud na rozpacích v úvodu své zpravodajské zprávy, jak k předložené materii, kterou nyní projednáváme, přistoupit. Vládní návrh zákona o podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů v platném znění, jak nám ho předkládá tisk č. 920, je jistým evergreenem Ministerstva kultury jako předkladatele, jak už o tom hovořil ve svém úvodním slově pan ministr kultury.
Pravda je skutečně jedna. Už před jistým obdobím jsme projednávali sněmovní tisk č. 524, což byl návrh zákona o podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, který sněmovna při svém druhém čtení 28. 6. 2000 zamítla na své 26. schůzi a přijala usnesení č. 1075, ve kterém se v bodě II. uvádí, že Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby předložila nový návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., ve znění předloženém Ministerstvem kultury, před jeho projednáváním v Legislativní radě vlády.
Musím říci, že ministerstvo skutečně velmi poctivě splnilo tuto podmínku Poslanecké sněmovny a předložilo nám ten text, který máme nyní před sebou, tzn. sněmovní tisk č. 920. Tento návrh tisku 920 se od toho předchozího tisku č. 524 liší několika věcmi, z nichž bych tady připomněl, že jsou to za prvé jisté kosmetické úpravy, které jinak řadí některé paragrafy zákona a některé citace v jednotlivých paragrafech.
***