(17.10 hodin)
(pokračuje Rujbrová)
V současné době, když chcete převést bytovou jednotku, potřebujete kromě dalšího doložit katastrálnímu úřadu popis bytu včetně příslušenství, podlahové plochy, určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou společné pro vlastníky dalších jednotek, potřebujete označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví, potřebujete přesně specifikovat práva a závazky, které se týkají domu, potřebujete doložit také půdorys všech podlaží, případně jejich schémata, která určují polohu jednotek a společných částí domu, a další a další doklady. Většinu těchto dokladů si opatříte tím, že si je za příslušně stanovené poplatky vyžádáte od katastrálního úřadu, kterému následně smlouvu o převodu bytové jednotky předložíte k zápisu. Přitom existují i jiné formy převodu podobných bytových jednotek, např. při výkonu rozhodnutí nebo při dědění, kdy tyto doklady po vás nikdo nepožaduje.
Smyslem našeho návrhu je tedy odstranění této zdvojené úpravy převodu bytových jednotek, resp. převodu vlastnického práva k nim, kdy - jak jsem říkala - při jedné z forem přechodu vlastnictví se zvláštní náležitosti nevyžadují a při druhé ano. Samozřejmě počítáme s tím, že v případě, že by mezi jednotlivými převody došlo k podstatné změně charakteru jednotky, musely by být i tyto doklady doloženy.
Domnívám se, že přijetím podobného návrhu bychom zjednodušili situaci při převodu vlastnictví k bytovým jednotkám nejenom převodci a nabyvateli, ale i katastrálním úřadům, které jsou v současné době nuceny archivovat řadu dokladů opakovaně zdvojeně. Navíc jsou zatěžovány i agendou s vystavováním jejich opisů.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Zdeňka Horníková.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila jako zpravodajka k tisku 863, k novele zákona 72/1994, ve znění pozdějších předpisů, zákona o vlastnictví bytu.
Myslím si, že paní předkladatelka naprosto jednoznačně a celkem jasně popsala problém, který přinese zákon o vlastnictví bytů. Myslím si, že to není jediný problém, který našim spoluobčanům přinese.
Stanovisko vlády je sice zamítavé k tomuto pozměňovacímu návrhu, nicméně zamítavé v tom smyslu, že je potřeba na tomto návrhu ještě pracovat a dopracovat ho. Já se k tomuto stanovisku přikláním.
Tento zákon o vlastnictví bytů nemá pouze tuto problematiku, ale má řadu dalších problémů technických, ale problémů zcela zásadních. Mezi další problém, který považuji za hodný řešení, je např. zápis společenství vlastníků do obchodního rejstříku, kde je nutný doklad z katastru nemovitosti o datu, tedy o datu vzniku společenství. Na katastrální úřad ale plynou dotazy, které datum je to správné. Zda to je datum podání návrhu na vklad, nebo zda je to datum povolení zápisu vkladu, nebo datum, kdy skutečně fyzicky je vloženo do katastru, tedy vloženo do počítače.
Tento příklad jsem uvedla proto, že tento zákon je nedokonalý, nekvalitní a nedostatečný nejen z pohledu technického, ale i z pohledu velmi významného. Myslím si, že řada z vás obdržela v posledních dnech připomínky desetitisíců občanů - a dovolím si toto číslo klidně použít, protože si myslím, že zcela vystihuje opravdu číslo, které říká, že projednáním novely zákony 72/1994, o vlastnictví bytů, a schválením novely zákona ve znění zákona 103, které tato Poslanecká sněmovna schválila, a zákona, který platí od 1. července 2000, jsme schválili povinnou právnickou osobu - společenství vlastníků. Schválili jsme povinnou právnickou osobu, kdy záměrem vlády bylo vytvořit povinnou právnickou osobu, právnickou osobu typu, který je zcela běžný ve světě, typ právnické osoby, který řeší spoluvlastnické vztahy k nebytovým prostorům a vztahy mezi jednotlivými majiteli bytových jednotek v domě, kde je více bytových jednotek. Tato právnická osoba se obecně ve světě nazývá kondominium.
Obávám se, že této Poslanecké sněmovně se ovšem nepodařilo schválit kvalitní zákon o kondominiu, že schválila novelu zákona, který sice ve své době byl nesmírně užitečný a potřebný, tj. zákona, který nastartoval privatizaci bytového fondu, ovšem v tuto chvíli je to zákon, který - a nebojím se říci - svým způsobem našim spoluobčanům škodí. Nejenže tento zákon v sobě zahrnuje problematiku typu kondominium, družstevní zákon, řešení majetku České republiky, občanský zákoník, obchodní zákoník, ale já tento zákon považuji za určitý hybrid. Myslím si, že by bylo velmi důležité se zamyslet nad existencí tohoto zákona, resp. ukončení platnosti tohoto zákona s tím, že budou přijaty zákony, které řeší danou problematiku, ať už je to kondominium, ať je to družstevní zákon, ať je to samostatný zákon o majetku České republiky.
Dnes bych si dovolila, vážení kolegové, vás vyzvat ke spolupráci. Na začátku jsem citovala, že řada z vás pravděpodobně podobně stejně tak jako předseda Poslanecké sněmovny a petiční výbor obdrželi desítky petic od našich spoluobčanů. Desítky petic, které mají jeden společný obsah: je to kritika novely zákona o vlastnictví bytů.
Dovolila bych si ocitovat alespoň část, alespoň ukázku toho, co tyto petice obsahují, abyste se dostali do obrazu, v čem je problematika tohoto zákona. Proč tak činím? Činím tak proto, protože si myslím, že je zcela seriózní, jestliže nastal problém a paní kolegyně Rujbrová otevřela problematiku zákona o vlastnictví bytů, abychom řešili nejen to, co paní poslankyně Rujbrová přednáší, ale abychom řešili to, co v tomto zákoně nás v tuto chvíli pálí nejvíce, a to je povinná právnická osoba společenství vlastníků.
Myslím si, že dva poslanecké kluby v této Poslanecké sněmovně, a to celý poslanecký klub ODS a Unie svobody, daly jasně najevo, že s touto právnickou osobou, kterou jsme vytvořili povinně ze zákona, aniž bychom se zeptali našich spoluobčanů, zda si přejí stát se povinně 1. července 2000 členy právnické osoby, tuto právnickou osobu jsme proti jejich vůli a proti vůči části této sněmovny vytvořili.
Sice jsme se obrátili k Ústavnímu soudu, kde jsme zdůvodnili, proč se obracíme na Ústavní soud, když Poslanecká sněmovna schválila tuto právnickou osobu, že jednoznačně považujeme za chybu, že jsme zasáhli do svobodného rozhodování našich spoluobčanů o tom, jakým způsobem budou spravovat svůj majetek. Nicméně Ústavní soud konstatoval, že právní úprava, kterou jsme schválili, není protiústavní, ale co Ústavní soud nekonstatoval - a mohu vám říci, že jsem byla osobně přítomna při vynesení rozsudku, který konstatoval, že naše podání bohužel se nesetká s výsledkem, jaký jsme očekávali nejen my, ale jaký očekávalo 90 % právnické veřejnosti, to znamená zrušení této povinné právnické osoby - že tato právnická osoba je protiústavní, ale také nekonstatoval, ale naznačil, že tato právnická osoba, jak je zapsána a jak je vytvořena, není v pořádku.
Zazněla zajímavá věta v Brně. Já si ji dovolím kolegům zde citovat: Ne každá hloupost je protiústavní. Obávám se, že to, co jsme přijali v Poslanecké sněmovně, nebylo šťastné řešení pro naše spoluobčany. Dovolila bych si zde ocitovat, co si naši spoluobčané přejí. Přejí si svobodně rozhodovat o tom, jak budou nakládat se svým majetkem a jak ho budou spravovat.
***