Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(16.40 hodin)

(pokračuje Václavek)

To však není důvodem k tomu, abych nedoporučil postoupení tohoto návrhu zákona do druhého čtení, což tímto činím.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jiří Patočka.

Poslanec Jiří Patočka: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říci několik stručných poznámek k tomuto vládnímu návrhu zákona. Účinnost tohoto opatření byla uzákoněna v roce 1994. Od roku 1996 začaly první redukce, které pokračují do dnešního dne, a jak z vládního návrhu vyplývá, mají pokračovat i v příštím roce. Je podle mého názoru paradoxní, že stále redukujeme určitý zákon, který byl postaven na tom, aby zejména tato cílová skupina byla v jakési konvergenci nebo souladu s podnikatelskou sférou.

V naší skupině, která je mediálně určitě více vidět než skupina soudců, státních zástupců a ostatních, se to týká 281 poslanců a senátorů a představuje to 11,25 mil. Kč, to znamená snížení tohoto čtrnáctého platu letos nebo poloviny třináctého a poloviny čtrnáctého v příštím roce. Myslím si tedy, že z hlediska úspor výdajů státního rozpočtu je to velmi nepodstatná záležitost, kterou jsme zřetelně uměli utratit v jiných případech.

Podle mého předpokladu pan kolega Václavek - asi jsme zřetelně někde poblíž sebe - předpokládám, že druhá, neparlamentní část cílové skupiny se pohybuje kolem 170 mil. To už asi není důležité.

Chtěl bych jen upozornit, že pokud jde o vazbu na podnikatelskou sféru, podle mých osobních zkušeností tam v podstatě neexistují 13. a 14. platy, tam jsou přece lidé zainteresováni na celkovém ročním příjmu a vazba na naši veřejnou správu by tomu asi měla odpovídat.

Já nečekám, že by byla vůle sněmovny tento návrh zákona zamítnout. Myslím, že se o tom bude rozvíjet v rozpočtovém výboru fundovaná debata, a tam bychom v tomto projednávání pokračovali. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Patočkovi. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Má někdo jiný návrh? Nemá. Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání rozpočtovému výboru.

Já vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 63 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 tento návrh byl přijat, když ze 102 přítomných se 98 vyslovilo pro a 3 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

Děkuji panu místopředsedovi vlády za jeho rozsáhlou angažovanost při předkládání návrhů zákonů.

Dalším bodem je

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 861 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 861/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Vlastimil Tlustý.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, návrh novely zákona o bankách, který vám předkládám, je návrh, který z větší části je převzatým textem z vládního návrhu zákona o bankách, který tato sněmovna projednala přibližně před půlrokem. Jak si jistě všichni vzpomenete, projednala ho neúspěšně. Důvodem tohoto neúspěchu byla poměrně složitá diskuse o náhradách, které by měly být poskytnuty klientům tří zkrachovalých bank. Zbylý text tohoto zákona byl v té době nekonfliktní, a já jsem přesně z tohoto důvodu převzal podstatnou část vládní předlohy, doplnil ji ustanoveními, která podle mého názoru nemají v sobě již obsažen ten konflikt, který byl důvodem pro zamítnutí minulé předlohy.

Domnívám se proto, že v tuto chvíli není třeba tuto novelu více odůvodňovat. Diskuse k ní proběhla v této sněmovně ve všech třech čteních přibližně před půlrokem.

Jde o snahu napravit nešťastnou událost, která se stala před půlrokem a která kvůli jedinému problému vedla k neúspěchu poměrně rozsáhlé novely, která měla jako hlavní efekt dále posílit spolehlivost vkladů občanů v našich bankách, měla zvýšit výši pojištění vkladů, rozšířit záběr tohoto pojištění a provést řadu dalších nezbytných technických úprav zákona o bankách tak, aby bankovní dohled v České republice mohl efektivněji fungovat.

Jak známo, zákon o bankách je vlastně základní regulační normou, podle které bankovní dohled České národní banky řídí fungování bankovního sektoru.

K této předloze, jak jistě uvede pan zpravodaj, vláda zaujala záporné stanovisko, což je poměrně překvapivé, pokud se ovšem nepodíváme na důvod. Důvodem tohoto záporného stanoviska je konstatování, že vláda se tentýž problém chystá v budoucnu vyřešit vlastní vládní předlohou. Námitky tedy nemají věcný charakter, ale pouze charakter procedurální.

Domnívám se, že nic nebrání tomu, aby tato předloha byla propuštěna do druhého čtení a přikázána rozpočtovému výboru k projednání. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Bohuslav Sobotka.

Poslanec Bohuslav Sobotka: Paní předsedající, dámy a pánové, předkladatel této novely již provedl podrobné zdůvodnění. Rozsah změny zákona o bankách není nikterak zásadní ani příliš velký, navíc obsahuje principy, které byly již obsaženy ve vládním návrhu novely zákona o bankách. Tento návrh byl ovšem v Poslanecké sněmovně zamítnut. Pozdější novela byla rovněž zamítnuta i po vrácení Senátem.

Vzhledem k tomu, že vláda vyslovila k tomuto návrhu určité připomínky, určité připomínky vyslovila ve svém stanovisku rovněž centrální banka, domnívám se, že bude třeba ve druhém čtení tento návrh zákona ještě zevrubně posoudit, podívat se na jednotlivá ustanovení tak, abychom poté schválili novelu v perfektním stavu.

Současně si dovoluji upozornit, že se množí v souvislosti s předložením tohoto návrhu zákona podněty občanů a sdružení občanů, zejména těch, kteří byli klienty tří zkrachovalých bank - Universal banky, Moravia banky a Pragobanky.

***