(12.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Prostředky sociálního pojištění nebudou od roku 2002 již nadále součástí státního rozpočtu a budou využívány pouze pro účely sociálního pojištění. Tím se zprůhlední hospodaření s těmito prostředky a dojde k jejich stabilizaci. Jiné činnosti než ty, které uloží zákon, nebude moci Sociální pojišťovna provádět a striktní je zejména zákaz podnikání s prostředky sociálního pojištění. Hospodaření bude podléhat státnímu dozoru a kontrole podle zvláštních předpisů.
Oddělením financování od státního rozpočtu se příjmová a výdajová strana důchodového a nemocenského pojištění spojuje do samostatného veřejného rozpočtu sdružených fondů důchodového a nemocenského pojištění, včetně finančního zajištění správy systému, tedy i ke krytí provozních nákladů Sociální pojišťovny.
Zásadní otázkou při oddělení financování od státního rozpočtu a při zachování průběžného financování výdajů a nemocenských dávek je zajištění finanční rovnováhy Sociální pojišťovny. K finanční rovnováze a k rozmnožování majetků ve prospěch obou fondů budou sloužit dva základní nástroje. Prvním jsou platby státu jako další zdroj finančního krytí výdajů na důchody vedle příjmů z pojistného na důchodové pojištění. Druhým nástrojem je minimální tvorba rezerv v rezervním fondu Sociální pojišťovny za účelem vyrovnání případných výkyvů hospodaření základních fondů v průběhu rozpočtového roku i k růstu prostředků Sociální pojišťovny investováním zákonem určené části rezervy do dluhopisů a jiných cenných papírů.
Tím, že stát svěřuje provádění sociálního pojištění veřejnoprávní instituci, se nezbavuje své odpovědnosti za realizace práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele, které je zakotveno v čl. 30, Listiny základních práv a svobod.
Stát zůstává i nadále garantem tohoto systému, přičemž garance nespočívá pouze v doplnění finančních zdrojů v případě nezbytné potřeby, ale i v realizaci zásadních koncepčních a makroekonomických rozhodnutí, jejichž cílem je dosažení vyrovnané bilance sociálního pojištění při zachování přiměřené úrovně dávek a příspěvků. Stát bude mít právo dozoru nad činností. Výkon tohoto dozoru zákon svěřuje dvěma ministerstvům. Ministerstvu práce a sociálních věcí bude náležet dozor v oblasti dodržování právních předpisů při provádění sociálního pojištění a výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti. Ministerstvu financí bude náležet finanční kontrola při nakládání s pojistnými platbami státu, návratnými finančními výpomocemi, dotacemi a jinými peněžními prostředky státu.
Druhým věcným okruhem obsaženým v návrhu zákona je nová úprava provádění sociálního pojištění. Nová úprava se týká především nositele tohoto pojištění. Z dosavadní České správy je třeba vytvořit moderní instituci, která svou činnost zaměří ve prospěch klientů a efektivního nakládání s prostředky na sociální pojištění. Základem se musí stát zcela nové přístupy k motivaci zaměstnanců a přechod na procesní řízení. Dojde ke zvýraznění činností souvisejících s výběrem a vymáháním pojistného a s hospodařením s finančními prostředky sociálního pojištění, včetně rezervního fondu Sociální pojišťovny, a tím i k podstatnému zefektivnění celého systému.
Tvorba zdrojů pro provozní fond Sociální pojišťovny bude omezena, a to limitem ve výši 3 % příjmů ze skutečně vybraného pojistného na sociální zabezpečení a jeho příslušenství. Uvedená výše maximálního limitu prostředků na správu sociálního pojištění je odvozena z objektivně nutných změn ve správě systému. Dosavadní model sociálního pojištění, to je Česká správa sociálního pojištění, je jako státní orgán limitován každoročním přídělem prostředků státního rozpočtu bez možností dlouhodobého plánování investičních akcí, což považuji za klíčovou slabinu.
Například k modernizaci výpočetní techniky, pokud jde o činnost České správy sociálního zabezpečení, jen jako příklad lze uvést, že Česká správa sociálního zabezpečení vybere na pojistném téměř 40 % ze státního rozpočtu a na dávkách vyplácí 11 % hrubého domácího produktu. Ve strojové evidenci, která pochází ještě ze 30. let, je uskladněno kolem 70 mil. spisů. Jen na ústředí dochází denně 13 tisíc zásilek a Česká správa obdrží ročně 235 tisíc zásilek. Počet vyplácených důchodů přesahuje 3 mil. atd. atd. Zvládat do budoucna provádění sociálního pojištění včetně výběru pojistného a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti je při rozsahu úkolů a požadavků na moderní přístup k pojištěncům bez transformace veřejnoprávní pojišťovny velmi obtížné, ne-li přímo nemožné.
Přestože jedním z principů, ze kterých se vycházelo při přípravě předloženého návrhu zákona, bylo zachování dosavadních funkčních prvků provádění sociálního pojištění, dochází oproti stávající úpravě k řadě změn, které sledují jednak modernizaci provádění a zpružnění řízení, jednak posílení právních jistot pojištěnců. Dovolte mi, abych se zmínil alespoň o některých nejdůležitějších.
V oblasti nemocenského pojištění se rozšiřuje možnost soudního přezkumu prakticky u všech řízení v dávkových věcech nemocenského pojištění. Zavedení možnosti soudní ochrany podstatně zvýší právní jistotu pojištěnce. Povede k respektování našeho právního pořádku i mezinárodních závazků v této oblasti.
Dále se navrhuje změna příslušnosti k plnění úkolů v nemocenském pojištění. Hranice počtu zaměstnanců, při jejímž překročení se poskytují dávky nemocenského pojištění pojištěncům přímo zaměstnavatelem, se zvyšuje z 25 na 50 zaměstnanců. Zvýšení uvedené hranice zbaví zaměstnavatele, jejichž počet zaměstnanců dosáhl počtu 25, avšak nepřekročil 50, administrativní zátěže. Je to velké ulehčení pro střední podnikatele a jsme připraveni v dalším vývoji instituce až k poskytování těchto služeb pro všechny zaměstnavatele, tzn. odebrat zaměstnavatelům důchodovou agendu v plném rozsahu. Je to strategický cíl, ke kterému je tento krok pouze krokem prvním.
Dále dojde v oblasti důchodového pojištění ke změně ve vyhotovování a odesílání evidenčních listů důchodového pojištění. Evidenční listy, které jsou zpravidla odesílány až po skončení zaměstnání, budou od roku 2004 posílány každoročně. Pojištěnec tak bude moci včas kontrolovat, zda jeho zaměstnavatel plní řádně své povinnosti. To je ohromné zvýšení právní jistoty pojištěnců. Velmi často se setkáváme s tím, že zaměstnavatel neplnil řádně své povinnosti, že je obtížné dohledávat důchodové nároky. A velmi často ani správci konkursní podstaty neberou příliš vážně dokumenty a důchodovou agendu. To vytváří ohromný tlak a ohromnou nejistotu na pojištěnce. To, že se důchodové listy budou vyhotovovat každý rok, je významným krokem, který ocení, myslím, mnoho set tisíc lidí.
***