(10.00 hodin)
Poslankyně Jitka Kocianová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěla bych podat komplexní pozměňovací návrh týkající se příspěvků na bydlení. Jedná se o zpřísnění jeho poskytování. Stále častěji se vyskytují situace, kdy žadatel o příspěvek na bydlení dluží obci nebo soukromému vlastníkovi větší částky na nájemném, případně dluží daň z nemovitosti, a přesto má nárok na dávku. Výše příspěvku na bydlení mnohdy překračuje náklady rodiny na bydlení, a přesto tato dávka není použita k účelu, na který je určena.
Použité znění se vrací k původní úpravě, doplňuji ji pouze o povinnost majitele domu vydat potvrzení o úhradě nájemného a služeb. Vlastníci domu tento návrh velmi podporují, a pokud by tento návrh prošel, pomohlo by to zejména obcím při vymáhání dluhů na nájemném. Chtěla bych vám citovat z dopisu, který poslal místopředseda Občanského sdružení majitelů domů v naší republice, který k tomu dodává: "Děkuji vám za vaši iniciativu zrušit nesmyslnou praxi způsobenou změnou zákona zavedenou před několika lety, na základě které příspěvek na bydlení absurdně pobírají i neplatiči. Takový způsob podpory neplatičů je především mrháním prostředky nás všech a je z principu nepřípustný. Je pravdou, že k tomu potřebná potvrzení pronajímatelů tyto jistým způsobem zatíží, jsem však přesvědčen, že pro naprostou většinu majitelů domů a bytů je prioritní, ..."
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, paní poslankyně. Chtěl bych požádat vaše kolegy z poslaneckých lavic z ODS, aby vám věnovali pozornost.
Poslankyně Jitka Kocianová: "... aby se ve věci učinil pořádek, aby podpory spravedlivě dostávali jen ti, kteří na ně mají oprávněný nárok, tedy kteří mj. řádně hradí zkonzumované služby, aby se odstranila zbytečná a tímto způsobená absurdní podpora neplatičů u nás."
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Chtěl bych vás jenom upozornit, že zatím jsme v obecné rozpravě, to znamená, že váš pozměňovací návrh musí zaznít ještě v podrobné rozpravě - i když písemnou přihlášku jste dala i do podrobné. Nyní se hlásí do obecné rozpravy paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, v důvodové zprávě projednávané novely zákona o státní sociální podpoře se uvádí, jaké nároky na státní rozpočet novela přinese. Ještě v letošním roce se jedná o baťovskou částku 49 mil. Kč. Pokud se předkladatelům jeví tato částka bezvýznamná, pak je třeba znovu a znovu opakovat, že přijetí tohoto návrhu povede k dalšímu zvýšení sociálních mandatorních výdajů, a tedy k nutnosti hledat finanční zdroje k jejich pokrytí krácením ostatních výdajů nemandatorní povahy. Zdá se, že tvrzení, že vláda je vládou sebevrahů, nebyla pouze nadsázka či legrácka. Vláda zřejmě úplně ztratila pud sebezáchovy, když neustále předkládá návrhy zákonů, které zvyšují výdaje státního rozpočtu.
Pro rok 2002 by přijetí návrhu znamenalo zvýšení výdajů oproti roku 2001 o více než 2 mld. korun. Skokové roční zvýšení výdajů ze státního rozpočtu o tuto částku by vyvolalo neúměrný nárůst podílu sociálních mandatorních výdajů na výdajích státního rozpočtu. Návrh není bohužel vybalancován protisměrnými návrhy směřujícími ke kompenzaci jeho rozpočtových dopadů. V návrhu postrádám zejména razantní souběžná opatření, která by výplatu dávek zefektivnila a zásadně omezila možnost neoprávněného pobírání sociálních dávek občany, jejichž domácnosti se ve skutečnosti v tíživé sociální situaci nenacházejí.
Na druhé straně bych uvítala snahu po odstraňování nespravedlností a křivd páchaných nedokonalostí systému na těch, kteří jsou v těžké situaci a naši pozornost a pomoc si opravdu zasluhují. Tím, že budeme vyplácet plošné dávky, tak jak to navrhuje právě projednávána předloha, připravíme se o možnost účinně pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují. Zbude na ně pouze plošná dávka, stejně vysoká jako dávka určená těm, kteří ji nepotřebují.
Součástí projednávaného tisku je i novela zákona o životním minimu, která zásadně mění schéma pro zvyšování částky životního minima, kromě jiného i zavedení pevného termínu valorizace. Ve vyjádření Ministerstva financí k tomuto návrhu se praví, že finančně ekonomický dosah této závažné systémové změny není v důvodové zprávě analyzován. Pouze se zde uvádí, že částka na rodičovský příspěvek, který je mimochodem typem dávky v Evropě zcela ojedinělým, a my ho chceme ještě rozšiřovat a činit plošným, že tato částka na rodičovský příspěvek bude činit 1 mld. 381 mil. korun a že do částky 2 mld. 68 mil. korun je promítnuta i valorizace životního minima uvažovaná v roce 2002. Po odečtení obou částek dostáváme částku 687 mil., což jsou zřejmě náklady na změnu valorizačního schématu pro zvyšování životního minima.
Z nově navrhovaného znění § 7 vyplývá, že k valorizaci životního minima nepostačí jen úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem, ale že částky životního minima se budou zvyšovat podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby a na domácnost vyjádřeného růstem příslušných indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem. Dále je zde uvedeno, že růst příslušných indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem, které vyjadřují zvýšení nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nákladů na domácnost, se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. Návrh zákona není formálně správný, protože Český statistický úřad indexy spotřebitelských cen za výše uvedené skupiny nepočítá. Indexy spotřebitelských cen počítané Českým statistickým úřadem, které vyjadřují cenový vývoj, jsou členěny podle klasifikace individuální spotřeby do 12 oddílů. Každý oddíl je podrobněji členěn celkem na 44 skupin a každá skupina pak na třídy, kterých je 115. Ani důvodová zpráva neobsahuje informaci, podle jakých oddílů, tříd a skupin chce vláda životní minimum valorizovat. Ustanovení o tom, že se bude valorizovat podle příslušných indexů, však není dostatečné.
Pokud vláda chce podat novelu zákona o životním minimu, bylo by serióznější, kdyby tak učinila samostatným zákonem a svůj návrh patřičně doložila tabulkami a výpočty. Takto by bylo od sněmovny velice nezodpovědné, kdyby podobný návrh přijala. Statistika skutečně neví, co jsou to v zákoně uvedené "příslušné indexy". Kdyby bylo třeba vybrat příslušný koš, tak jak jej definuje příslušný zákon, každý z nás v této sněmovně dojde k jinému souboru.
Myšlenka zavedení pevného termínu valorizace není nová a bylo o ní uvažováno již v minulosti, kdy měla své opodstatnění, protože inflace v té době byla podstatně vyšší. V současné době, kdy je inflace nízká, způsobí zavedení pevného termínu valorizace zvýšené náklady na státní rozpočet.
Stanovisko Ministerstva financí ke změně zákona o životním minimu je rovněž zásadně nesouhlasné. Považuji návrh na změnu zákona o životním minimu stejně jako Ministerstvo financí za nedostatečně odůvodněný. Nová úprava by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu. Proto v podrobné rozpravě uvedu návrh na vypuštění novely § 7 zákona o životním minimu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.
Žádné návrhy na zamítnutí ani na vrácení k projednání nezazněly. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Štrait, poté paní poslankyně Kocianová.
***