(14.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Jako podpůrný argument bych uvedl aspoň několik souvislostí.
Především jsem si vědom toho, že čistá inflace nebyla pro širokou veřejnost zcela srozumitelná, a tak jsem přesvědčen, že je potřebné, aby nový hlavní cíl centrální banky pochopila skutečně opravdu široká veřejnost, a nikoli jenom několik makroekonomů. Pokud hovořím o široké veřejnosti, mám na mysli nejen podnikatele, zaměstnance, odbory, ale i domácnosti s rodinami, kteří vnímali dopad inflace a růst cen v celém kontextu, to znamená včetně zvýšení daní, deregulace cen a zvyšování cen za jednotlivé služby.
Podle nového hlavního cíle České národní banky, který je platný od 1. ledna letošního roku, má centrální banka hlídat celkovou úroveň hladiny spotřebních cen ve státě, nikoli jen stabilitu měny. Pro hlídače měny, a teď už nově pro hlídače cenové stability, by změna kritéria znamenala i větší nejistotu, zda bude možné cíl splnit, neboť musí počítat s deregulacemi a změnami nepřímých daní, a to u ukazatele čisté inflace nebylo potřeba. Je proto potřebné - a na to samozřejmě pamatuje zmíněná novela zákona o České národní bance - aby Česká národní banka tuto situaci konzultovala s vládou, byť v řadě případů, a mám zde na mysli změny zákonů o nepřímých daních, to rozhodující slovo nemá vláda, ale Poslanecká sněmovna a Parlament ČR, který tyto změny schvaluje ve formě zákona.
Proč jsem se zeptal? Proto, že o možném novém inflačním cíli České národní banky informovala v posledních dnech řada médií. Připomenu z tohoto místa alespoň Hospodářské noviny vydané 10. a 11. dubna letošního roku. Proto považuji za nutné, aby o případné změně inflačního cíle České národní banky pro letošní rok byla rovněž informována Poslanecká sněmovna.
Využívám tedy této možnosti a obracím se s žádostí o vysvětlení na guvernéra České národní banky, bude-li se měnit inflační cíl a jakým způsobem dozná např. změny zpráva o měnovém vývoji České republiky za letošní rok, kterou podle zákona musí dvakrát v průběhu roku předložit Česká národní banka Poslanecké sněmovně.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji, paní místopředsedkyně.
V návaznosti na svou zpravodajskou zprávu bych navrhl Poslanecké sněmovně v obecné rozpravě návrh usnesení, které by znělo: "Poslanecká sněmovna podle § 3 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v platném znění bere zprávu České národní banky o inflaci za leden 2001, resp. za rok 2000 na vědomí."
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče. Je sice pravda, že tento návrh usnesení byste měl podat v podrobné rozpravě a ne v obecné, nicméně vzhledem k tomu, že usnesení výboru je sněmovním tiskem, tak jej nemusíte opakovat.
Děkuji. Hlásí se dále někdo do rozpravy? (Nikdo.) Pan guvernér si přeje reagovat. Myslím, že je možné dát mu slovo po uzavření rozpravy jako slovo závěrečné. Končím tedy obecnou rozpravu.
Udílím slovo guvernérovi České národní banky Zdeňku Tůmovi. Poté bude samozřejmě otevřena rozprava podrobná.
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma
Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Co se týká inflačního cíle, bylo zmíněno, že my jsme pracovali s pojmem čisté inflace, a skutečností je, že jsme se posunuli momentálně k inflaci celkové. Pravda je, že změna, kterou považuji osobně za velmi technickou, byť dosáhnout shody na tom, že je možné přejít k této změně nebo dosáhnout této shody, nebylo vůbec jednoduché.Hlavní argument pro to, pracovat s čistou inflací, a zejména v době, kdy se cílování inflace zavádělo, byl ten, že relativně velká část koše sestává z položek regulovaných cen a kromě toho i změny nepřímých daní mohou ovlivnit celkovou inflaci. To je něco, co je mimo měnovou politiku a co měnová politika těžko může absorbovat v krátkém horizontu, a nebylo by správné, aby na to reagovala. A to byl důvod, proč tyto položky byly vyloučeny z koše spotřebitelských cen.
V současné době, za tři roky, přece jenom došlo k určitému zúžení prostoru pro vliv úprav regulovaných cen a pro vliv nepřímých daní. Proto jsme přistoupili k tomu, že budeme nadále pracovat s konceptem celkové inflace a opouštíme čistou inflaci, takže počínaje lednem příštího roku přecházíme na celkovou inflaci s tím, že jsme určili na příští roky cíl počínající v lednu 2002 na úrovni tří až pěti procent a postupně v klesající trajektorii do roku 2005 na úroveň dvou až čtyř procent, čili předpokládáme, že každý rok by došlo ke snížení inflace zhruba o čtvrt procenta. Je tam samozřejmě nějaký prostor pro to, aby vývoj inflace kolísal podle toho, jak bude vypadat vývoj ekonomiky a jak budou působit také vnější vlivy.
Tato změna je samozřejmě opticky poměrně významná. My věříme tomu, že pro širší veřejnost by inflační cíl měl být lépe srozumitelný, nicméně pro nás je to hodně změna technická, čili nedochází k žádné fundamentální změně z hlediska nastavení měnové politiky, přecházíme na celkovou inflaci.
Bereme tím na sebe trochu nejistotu z toho, jakým způsobem se budou vyvíjet úpravy regulovaných cen, nicméně zároveň dáváme ten předpoklad, že vliv úprav regulovaných cen může být zhruba v míře 1 až 1,5 procentního bodu ročně. Pokud by vliv úprav regulovaných cen vybočil z tohoto koridoru, tak potom je to pro nás důvod, abychom bezprostředně nereagovali na takový vývoj a zbytečně nerozkolísali nastavení měnové politiky.
Podobně nejsme schopni předvídat vliv změn nepřímých daní, a také toto budeme uplatňovat jako tzv. výjimku a nebudeme bezprostředně reagovat na takové změny. Čili koridor je nadále nastaven v horizontu 3 až 5 % a bude klesat na 2 až 4 %, s tím, že pro neočekávané vlivy, které jsou mimo působnost měnové politiky, budeme uplatňovat tzv. institut výjimek.
Jinými slovy: přístup k nastavení měnové politiky se nemění, byť jsme si vědomi toho, že bereme na sebe trochu větší rizika než dosud.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu guvernérovi.
V tuto chvíli můžeme přistoupit k rozpravě podrobné. Jak už jsem uvedla, návrh usnesení je sněmovním tiskem, takže platí fikce, že bylo vzneseno. Ptám se, zda se hlásí někdo do podrobné rozpravy. (Nikdo.) Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.
V tuto chvíli vás na žádost z pléna všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 3 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v platném znění bere zprávu České národní banky o inflaci - leden 2001 (za rok 2000) na vědomí."
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 319, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 319 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 123 vyslovilo 116 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Děkuji guvernérovi České národní banky za účast. Jménem Poslanecké sněmovny se s ním loučím.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tím jsme právě v tuto chvíli projednali všechny body, které jsou v této chvíli projednatelné.
Od 17 hodin budeme projednávat bod "ústní interpelace na členy vlády".
Žádný z bodů pevně zařazených na zítřek v tuto chvíli bohužel projednat nelze. Z toho důvodu vyhlašuji přestávku do 17.00 hodin, kdy budeme pokračovat bodem ústní interpelace na členy vlády.
(Jednání přerušeno v 15.00 hodin.)
***