(11.10 hodin)
(pokračuje Brožík)
Mohu v této chvíli pouze ukončit bod, protože jsme vrátili tento zákon k novému projednání do výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a doporučili jsme iniciativní projednání ve výboru ústavně právním a hospodářském.
Děkuji paní navrhovatelce i panu zpravodajovi.
Přistoupíme k dalšímu schválenému bodu, který je na pořadu 35. schůze Poslanecké sněmovny, kterým jsou
79.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Jedná se o odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž páni poslanci a paní poslankyně nejsou spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek 5. dubna 2001 byly projednány tři z těchto odpovědí a čtvrtá byla odročena na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Nyní přistoupíme k projednávání zbývajících odpovědí.
První se týká interpelace ministra vnitra pana Stanislava Grosse, který odpověděl na interpelaci pana poslance Miroslava Grebeníčka ve věci vyvození odpovědnosti za prodej a uvedení do silničního provozu motorových vozidel odprodaných Policií ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 866.
Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan kolega Grebeníček, samozřejmě.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ministr vnitra mně skutečně dal odpověď na mé dotazy a já jenom připomínám, že z podnětu poškozených občanů jsem interpeloval ve věci vyvození odpovědnosti za odprodej a uvedení do silničního provozu vozidel, kterých se svého času zbavovala Policie ČR. Tato vozidla neměla být určena poté, co je policie přestala využívat, k provozu na našich komunikacích. Nesplňovala totiž technické podmínky a sama policie je využívala jen na základě výjimky.
Občané, kteří si vozy prodávané policií následně kupovali, nebyli o této skutečnosti informováni. V okrese Břeclav, kde mám trvalé bydliště, bylo pak takových vozů pracovníky Dopravního inspektorátu okresního ředitelství Policie ČR uvedeno do provozu na čtyři sta. Následně se občané, kteří si vozy v dobré víře koupili a přihlásili, dověděli, že je nebudou moci užívat.
Ministra vnitra jsem se dotázal, jak je zřejmé z textu mé interpelace, na to, zda a s jakým výsledkem proběhlo vyšetřování odpovědnosti v případě této aféry. Žádal jsem informaci o vyvozených závěrech a opatřeních, o počtu poškozených občanů. Vyžádal jsem si také sdělení o celkové výši škod, které v této souvislosti utrpěl stát, a chtěl jsem také vědět, kolik občanů bylo řádně odškodněno za újmu, kterou jim stát nesprávným postupem orgánů a zaměstnanců státní správy způsobil.
S odpovědí ministra nemohu být zatím spokojen. Dovedu pochopit, že podobné případy jako tento si mohou vyžádat k řádnému vyšetření všech okolností delší dobu. Sdělení ministra vnitra o tom, že dosud probíhá šetření a je vedeno trestní stíhání proti třem policistům, si tedy mohu vykládat jako doklad složitosti případu. Ministr vnitra však ve své odpovědi na mou interpelaci nenaznačil ani v nejmenším nic o opatřeních, která byla na základě tohoto případu přijata. Jsem dalek toho, domnívat se, že k žádným nedošlo. Ve věci, kdy Policie ČR jistým způsobem prodávala vysoký počet vozů a zaznamenala nemalý příjem, nebyli lidé, kteří vydali souhlas se znovuuvedením vyřazených vozů do silničního provozu, jistě jediní odpovědní.
Domnívám se, že sněmovna a jejím prostřednictvím i veřejnost má právo vědět, že po provalení aféry postupovali odpovědní pracovníci Policie ČR i ministr vnitra a jeho inspekce řádně a důsledně. Nejde mi o nic jiného než o možnost ujistit spoluobčany, že chyba, která se stala, měla odpovídající personální a organizační vyústění.
V odpovědi ministra vnitra na mou interpelaci absentuje jakákoli zmínka o výši škody, kterou utrpěl stát. Mám si to vysvětlovat tak, že poškození občané se nedomáhali náhrady škody a že Policie ČR ani Ministerstvo vnitra dosud nikoho za způsobenou újmu neodškodnily?
Chci věřit, že ministr Gross jen opomenul tuto informaci uvést pro lidi, kteří v důvěře, že kupují provozuschopné automobily, byli státem oklamáni. Je však mimořádně důležitá. Jsem přesvědčen, že ministru vnitra stejně jako mně záleží na tom, aby občan, který byl ve své důvěře ve stát tak šokujícím způsobem zklamán, se mohl ujistit, že po hrubém pochybení a selhání následují důrazné kroky ke zjednání spravedlnosti. Jsem skutečně přesvědčen, že v tomto duchu zde ministr také vystoupí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se přihlásil ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokusím se doplnit svoji odpověď, leč nevím, jestli úplně zcela budu schopen uspokojit pana poslance Grebeníčka.
Za prvé, jde o stejná vozidla, o stejný obchodní případ, který je v současné době šetřen nebo byl šetřen a byl zkritizován ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. A tento problém spočívá v tom, že smluvní vztahy byly daleko komplikovanější, nežli se může na první pohled zdát. Šlo totiž o to, že byla uzavřena smlouva mezi Ministerstvem vnitra a mezi Škoda Auto Mladá Boleslav, která byla uzavírána v říjnu 1994, a součástí této smlouvy bylo, že tyto vozy po ujetí určitého počtu kilometrů nebo uplynutí určité lhůty budou zpět odkoupeny a. s. Škoda Auto. Znamená to, že přímý vztah mezi občanem, který koupil vůz, o kterém se později zjistilo, že ho nemůže provozovat na pozemních komunikacích, nebyl mezi Ministerstvem vnitra a tímto občanem, ale byl mezi soukromou firmou, která tyto vozy prodávala, nikoliv že Ministerstvo vnitra vozy prodávalo. Ministerstvo vnitra v souladu s touto smlouvou vozidla prodalo za zůstatkovou hodnotu, která byla oceněna soudními znalci, Škoda Auto Mladá Boleslav, resp. firmě AMONT Kladno, která byla mandátní smlouvou uzavřenou se Škoda Auto Mladá Boleslav pověřena, aby naplnění této smlouvy z roku 1994 realizovala.
***