(16.30 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Nicméně bych se přimlouval za to, abychom tento sněmovní tisk, který řeší projednávání přestupků z hlediska jejich společenské nebezpečnosti, výše trestu a upravuje některé obecné procesní postupy, tímto tématem nezatěžovali.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Ne.
Zahájil jsem hlasování číslo 240 a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 240 z přítomných 162 poslanců hlasovalo pro 130, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Pokud se nepletu, pan kolega Matulka navrhl prodloužení lhůty projednávání o 20 dnů.
O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 241, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 161 poslanců pro návrh hlasovalo 111 proti 7. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru a že lhůta k jeho projednání byla prodloužena o 20 dnů.
Dalším bodem je bod číslo 50, kterým je
50.
Vládní návrh zákona o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státních hranicích)
/sněmovní tisk 874/ - prvé čtení
I tento návrh z pověření vlády uvede ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, jsem pověřen odůvodnit vládní návrh zákona o státních hranicích, kterým se, tak jak jsem v předchozím bodě upozornil, novelizuje zákon o přestupcích. Smyslem tohoto zákona je nahradit dosud platnou právní úpravu, která je poměrně zastaralá, protože pochází z roku 1921. Jde o zákon č. 245 z roku 1921 Sb., o státních hranicích.
Myslím si, že ze samotného data dosud platné právní úpravy vyplývá, že je zapotřebí, abychom měli novou právní úpravu, protože s touto starou právní normou jsou spojeny poměrně velké problémy, které vyplývají z toho, že řada pojmů v zákoně z roku 1921 má výlučně dobový charakter. Co se týká organizace státní správy, na kterou se tento zákon odvolává, je logické, že organizace státní správy v roce 1921 byla jiná, než je v současné době. Dokonce tento zákon vychází z některých pojmů, především v oblasti rozhraničovacích prací v návaznosti na versailleský mírový systém, což je také záležitost, která v dnešní době tím, že práce na aplikaci versailleského systému byly ukončeny, již přece jen pozbývá aktuálnosti. Jde tedy o to, že řadu částí tohoto zákona nelze již dnes aplikovat, a tudíž u zákona jako takového je velice obtížné jeho praktické využívání.
Co se týče evropského práva, tak tady zůstává pozice taková, že jednotlivé členské státy EU si právní úpravu na úseku státní správy, ochrany státních hranic realizují prostřednictvím samostatných právních norem. Při zpracovávání tohoto návrhu byly využity jak zkušenosti z aplikační činnosti, které jsme nabyli především po roce 1993, tedy po vzniku samostatné ČR, ale byly využity také zkušenosti ze zahraničí, především zkušenosti ze sousedních států, protože jedním z takovýchto specifik výkonu státní správy na úseku ochrany státních hranic je to, že výkon státní správy přímo na hranicích je možno realizovat pouze za součinnosti s druhým smluvním partnerem, se kterým na hranicích sousedíme.
Co se týče cílů tohoto zákona, tak cíle se rozhodně netýkají změny státních hranic. To vyplývá i z toho, že podle ústavy je možno měnit státní hranice pouze ústavním zákonem a nemůže to být samozřejmě jednostranný mezinárodní akt, ale cíle se týkají především oblasti výkonu státní správy, kterou se snažíme nově upravit, týkají se práv a povinností právnických, ale i fyzických osob na státních hranicích, definují se nové základní pojmy na úseku státní správy při výkonu ochrany státních hranic a definují se i některé nové skutkové podstaty správních deliktů a přestupků na úseku ochrany státních hranic.
Přijetím tohoto zákona budou vytvořeny právní nástroje adekvátní k tomu, aby ČR mohla suverénně vykonávat státní správu na úseku státních hranic. Určitě nezanedbatelným efektem bude také to, že státní hranice budou mnohem zřetelněji v terénu vyznačeny tak, jak je to obvyklé u těch států, mezi něž směřuje ČR své mezinárodně politické úsilí.
Tolik ode mne na úvod. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní kolegyně Zuzka Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji. Dámy a pánové, jak už pan ministr poukázal, právní úprava, která se týká státních hranic, je u nás značně zastaralá a já bych snad jenom dodala, že je zanedbaná asi podobně jako její technické vyznačení a zajištění.
Vládní návrh proto důvodně se pokouší o úpravu nejen působnosti státních orgánů při správě státních hranic, kterou plně přenáší na Ministerstvo vnitra, ale současně o úpravu vlastnických vztahů na hranici, nově upravených povinností vlastníků příhraničních pozemků, způsob provádění rozhraničních prací v návaznosti na nově uzavřené mezinárodní smlouvy a dochází v něm také k vymezení základních pojmů v oboru správy státních hranic a upravení základních zásad pro průběh státních hranic.
Skutečností zůstává, že i když EU ani Evropské společenství nepožaduje v tomto směru žádnou jednotnou úpravu a ponechává ji zcela na úpravách jednotlivých zemí, je navrhovaná úprava obdobná těm, které jsou platné v našem nejbližším okolí, např. od roku 1974 v Rakousku.
Dovolila bych si pouze jednu poznámku. Vládní návrh současně řeší přestupkovou agendu, tedy současně novelizuje zákon č. 200/1990, přestupkový zákon, který je předmětem jiného vládního návrhu, o kterém jsme diskutovali před chvílí. Dovedu si představit, že jsou zákony, které častěji otevíráme než jiné, ale nemyslím si, že na jedné schůzi ve dvou vládních návrzích, předkládaných navíc stejným ministerstvem, by se tak muselo dít. Pokusím se proto v obecné rozpravě doporučit, aby tento návrh byl projednán také ústavně právním výborem, který má možnost přestupkovou agendu ze zákona o státních hranicích vyjmout a včlenit ji tam, kam patří, tedy do projednávaného přestupkového zákona.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, a vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, tak vám uděluji slovo.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Z důvodů, na které jsem poukázala, navrhuji, aby kromě výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí byl návrh přikázán také ústavně právnímu výboru, a pokud se tak stane, tak podávám podmíněný návrh na prodloužení lhůty k projednávání o 20 dnů tak, aby lhůta k projednání byla stejná jako u předcházejícího tisku.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Děkuji. Kdo se další hlásí? Nikdo. Rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Omlouvám se, pan ministr nás ještě potěší svým závěrečným slovem.
***