(16.00 hodin)
(pokračuje Gross)
A jelikož součástí minulého návrhu muselo být novelizování i zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákona o jednacím řádu Senátu, došlo k určitým komplikacím. Ty spočívaly v tom, že zákon o jednacím řádu Senátu a o jednacím řádu Poslanecké sněmovny patří do režimu zákonů, se kterými musí být vysloven souhlas oběma komorami Parlamentu, a jelikož v Poslanecké sněmovně k tomuto souhlasu došlo, ale v Senátu nikoli, celá tato předloha skončila a došlo k tomu, že Senát prakticky uplatnil své veto, a nebyl tedy dokončen legislativní proces.
Nyní vláda tedy znovu předkládá novelu zákona o přestupcích s tím, že otázka přestupkového řízení u poslanců a senátorů již není předmětem tohoto návrhu, neboť se domníváme, že je zapotřebí vyřešit spíše některé věci, které vyplývají z praxe a které v tuto chvíli je zapotřebí učinit i vzhledem k tomu, že byly přijaty některé zákony a některé jiné normy.
Cíl, který si tedy tento návrh zákona vytkl, je zohlednění požadavků praxe, účinnější působení právního řádu do doby, než bude projednáván zákon o správním trestání, a také jsou tu reakce na některé požadavky z praxe.
Úpravy se týkají několika oblastí. Za prvé se rozšiřují stávající skutkové podstaty přestupků, jako např. na úseku dopravy a silničního hospodářství, které navazují na změnu zvláštních zákonů v této oblasti. Zavádějí se některé nové skutkové podstaty, které vyplývají z nově přijatých zákonů, např. z přijetí zákona o občanských průkazech, zákona o cestovních dokladech apod., a navrhuje se také v tomto zákoně zvýšení některých sankcí, resp. pokut za některé přestupky, a to z důvodu zvýšení účinnosti těchto sankcí. Také se upravují nebo zpřesňují některé skutkové podstaty, které - jako se v praxi ukázalo - jsou nedostatečně vymezeny.
Kromě těchto záležitostí návrh podstatně prodlužuje jednoroční prekluzivní lhůtu, která je stanovena pro projednávání přestupků v řízení o přestupku. Účelem je to, aby bylo možné zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jeho projednání o spáchání přestupku dověděl, ale zároveň, aby se prodloužila lhůta z jednoho na dva roky od okamžiku, kdy takovýto přestupek byl reálně spáchán. Jde o to, že v praxi se často stává, že některé věci jsou projednávány v trestním řízení, poté je shledáno, že se nejedná o trestný čin, ale o přestupek, uplyne příslušná lhůta a orgán, který by měl přestupek řešit, již nemůže přestupkové řízení dotáhnout do konce, neboť jednoletá lhůta uplynula.
To jsou tedy základní důvody, které vedly k předložení tohoto návrhu, jakož i stručné shrnutí toho nejzákladnějšího v několika bodech.
Co se týče souladu s ústavním pořádkem, je možno konstatovat, že tento návrh zákona je samozřejmě v souladu s ústavním pořádkem, a co se týče vztahu k evropskému právu, pak tady je tato oblasti ponechána plně v kompetenci jednotlivých zemí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Němec.
Poslanec Pavel Němec: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl krátkou zpravodajskou zprávu k předloženému návrhu zákona, který velmi podrobně odůvodnil pan ministr vnitra Stanislav Gross.
Jedná se skutečně o jakýsi opakovaný pokus vlády novelizovat přestupkový zákon, v podstatě v intencích, ve kterých již tento tisk byl sněmovně předložen před delší dobou, kdy prošel všemi stadii legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, a následně vzhledem k tomu, že byl dotčen i zákon o jednacím řádu Senátu, nebyl přijat Senátem, a tudíž faktický vliv neschválení Senátem měl důsledek senátního veta. Z toho důvodu legislativní proces byl ukončen.
Vítám to, že vláda si nečiní ani nyní ambice otevírat jakési inkriminované body exempcí v rámci přestupkového zákona, a myslím si, že to byl vážný problém minulého sněmovního tisku.
Myslím, že budeme ve výboru diskutovat také o prodloužení a jiné úpravě prekluzivních lhůt pro stíhání přestupků, jak i o tom byla při minulém projednávání debata v ústavně právním výboru, a následně Poslanecká sněmovna přijala znění, které je trošku odlišné od vládního návrhu. To je tedy jeden bod, kde lze podle mého názoru akceptovat stanovisko vlády.
Na druhé straně jsou ovšem některé věci, které podle mého názoru mohla vláda lépe zohlednit, má tu na mysli výsledek minulého projednávání sněmovního tisku.
Vzhledem k tomu, dámy a pánové, že tento vládní návrh fakticky již jednou byl Poslaneckou sněmovnou projednán, nebudu dále rozvádět podrobnosti tohoto sněmovního tisku, také proto, že si myslím, že to podstatné bylo zmíněno v předkladatelské zprávě.
Myslím si tedy, že nic nebrání propuštění tohoto tisku do druhého čtení, s tím, že tento sněmovní tisk by měl projednat ústavně právní výbor.
Tolik tedy ke zpravodajské zprávě. Děkuji za její vyslechnutí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Němcovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Ivan Langer.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, páni ministři, paní a pánové, já se trochu odchýlím od tohoto textu, který je předložen, a to jen v úvodu.
Za prvé chci připomenout, že vlastně podruhé otevíráme na této schůzi a tento den zákon o kárné odpovědnosti soudců, protože jsme se bavili v onom předchozím dopoledni o soudech a soudcích a o koncepci, kterou předložil pan ministr Bureš a která souvisí také s tímto návrhem zákona.
Tady je tedy otevřen ještě také zákon č. 412/1991 Sb. a zejména také zákon o Ústavním soudu č. 182/1993. Chci zároveň připomenout, že není pravda, že bychom snad proběhli jednou legislativním procesem zákona o přestupcích a skončili v Senátě. V uplynulém roce to bylo horší, protože jsme za uplynulý rok změnili, resp. novelizovali různými postupy zákon o přestupcích celkem sedmkrát. Musím říci, že mne to samotného překvapilo, když jsem to počítal.
V podstatě to znamená, že se naplnil čas současného zákona o přestupcích a zákon 200 je evidentně přežitou normou, s tím, že už je delší dobu avizována celková úprava správního trestání, a dokonce jsme měli podle legislativního plánu vlády nejpozději k roku 2003, tzn. do konce funkčního období této vlády, mít úplnou novelu správního trestání.
Přesto si ale myslím, že je potřeba novelu podpořit a projít prvním čtením tak, abychom se mohli o novele bavit, protože do roku 2003 je podle mého soudu v tak dynamickém odvětví, jako je správní trestání, poměrně ještě velmi dlouhá doba.
Zákon sám - pan ministr na to upozornil - má vlastně tři části. Chtě nechtě je to tak - úpravu obecné části, která se dotýká toho, jakým způsobem se má vůbec vyvíjet správní právo v České republice. Za druhé jde o skutkové podstaty přestupků, které vyplývají z dosud změněných zákonů nebo z toho, co nyní chceme. A pak jsou to zkušenosti z praxe, což velice oceňuji, a vidím poprvé, že na Ministerstvu vnitra podle mého soudu vyhodnotili ony zprávy, které se tady projednávají - o bezpečnostní situaci - a celá ta změna té zvláštní části mi připadá velmi logická.
***