(17.20 hodin)
(pokračuje Páralová)
Jiné výklady některých úředníků ministerstva, které jsem slyšela spíše v ústním podání, však tvrdí opak.
Ráda bych slyšela přímo od pana ministra, který z obou výkladů pokládá za správný. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím pana ministra Špidlu.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně. Chtěl bych na úvod podotknout, že přestávka v práci po pěti hodinách byla již součástí našeho zákoníku práce i před úpravou, čili došlo pouze k posunu o jednu půlhodinu. Není to tedy změna, která by byla zásadní.
Ale k otázce paní poslankyně. Z právní úpravy vyplývá, že přestávky v práci lze poskytnout kdykoliv během směny, s výjimkou jejího začátku nebo konce, tak aby bylo dosaženo účelu přestávky v práci, kterým je jídlo a oddech zaměstnance. Právní úprava nevylučuje možnost poskytnout několika kratších přestávek, podmínkou však je, že nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce bude součet doby trvání těchto přestávek činit alespoň 30 minut. Pokud zaměstnanec pracuje po dobu kratší než 4,5 hodin, zaměstnavatel nemá povinnost přestávku na jídlo a oddech mu poskytnout. Jestliže zaměstnavatel pracuje například ve 12hodinové směně, má zaměstnavatel povinnost poskytnout mu dvě třicetiminutové přestávky v práci.
Beze změny platí věta druhá ustanovení § 89 odst. 1 zákoníku práce, kde se stanoví, že jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo. Jde o výjimečné případy, a pokud skutečně práce nemohou být přerušeny nebo zaměstnanec vystřídán, tato přiměřená doba pro jídlo a oddech se započítává do pracovní doby. Je výkonem práce, za který zaměstnanci přísluší mzda. V takovém případě zaměstnanec přestávku v práci nečerpá.
Poskytování přestávek v práci souvisí s celkovým rozvržením pracovní doby a se stanovením začátku směn. Zejména ve směnném provozu, kde směna začíná v 6.00 hodin, se nevylučuje dělit přestávku v práci a poskytnout ji v několika částech, aby se vyhovělo stravovacím návykům zaměstnanců, jak je uvedeno. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo i oddech v trvání nejméně 30 minut. Je možné stanovit tuto přestávku i dříve, a je-li stanovena dříve, může být i kratší než 30 minut, pokud zaměstnavatel splní povinnost poskytnout nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce přestávku v trvání nejméně 30 minut. Poskytnutí čerpání přestávky v práci přerušuje výkon práce. Doba nepřetržité práce se tedy v takovém případě počítá znovu od konce přestávky. Přestávka v práci musí být přiměřeně dlouhá, v praxi se však uznává, že přerušení práce kratší než 10 minut přestávkou v práci není. Například v ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních provozu, údržbě a opravách vozidel, se stanoví, že přerušení řízení na dobu kratší než 10 minut se považuje za řízení vozidla.
Zaměstnavatel při rozvržení pracovní doby a poskytování pracovních přestávek musí mít vždy na mysli také ustanovení § 7 odst. 2, které praví, že nikdo nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů na úkor jiného účastníka pracovněprávního vztahu. Musí vycházet z účelu, který právní úprava sleduje, a účelem právní úpravy přestávky v práci je, aby měl zaměstnanec zajištěnou možnost odpočinku a možnost se najíst a aby zaměstnavatel mohl splnit svou povinnost podle § 140 zákoníku práce, tj. umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování i v případě, kdy není možné poskytnout přestávku po 4,5 hodinách od začátku směny a kdy dojde k přerušení výkonu práce, tzv. svačinovou přestávku, měla by být v rámci směny poskytnuta 30minutová přestávka.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Chce paní poslankyně vystoupit? Ano, prosím.
Poslankyně Alena Páralová: Tak, jak jsem slyšela v tuto chvíli oficiální výklad Ministerstva práce a sociálních věcí, domnívám se, že bude působit v praxi velké problémy, a věřím tomu, že i pan ministr to plně chápe.
Proto bych se ráda zeptala, zda si pan ministr myslí, že by tento paragraf zákoníku práce měl doznat změn. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan ministr odpoví.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje zcela novou kodifikaci zákoníku práce. Vychází z kogentní formy zákoníku práce. Předpokládá, že tato nová kodifikace vstoupí v platnost tak za tři až čtyři roky, a do té doby nepovažuje za potřebné měnit současný zákoník práce.
Sledujeme samozřejmě jeho aplikaci. Je možné, že v budoucnosti dojde k dílčím změnám, ale koncepčně připravujeme novou změnu, a znovu zdůrazňuji, změnu založenou na samostatném kodexu, kogentním kodexu, a zásadně odmítáme koncepci rozpuštění pracovního práva v občanském právu.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi.
Dostáváme se k interpelaci pana poslance Havlíčka na ministra Březinu. Prosím, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Hanačíková.
Poslanec Jiří Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, dovolte, abych se na vás obrátil s následující interpelací:
V loňském roce bylo na vámi řízeném Úřadu vlády vypsáno výběrové řízení na zabezpečení budovy Úřadu vlády. Předpokládám, že toto zabezpečení, které bude nepochybně velmi nákladné, je nutné proto, aby budova Úřadu vlády splňovala podmínky zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, který nově definoval objektovou a technickou bezpečnost. Jak všichni víme, tomuto zákonu se musely podřídit i jiné resorty a zabezpečit své objekty, a to hlavně proto, aby splňovaly velmi přísná bezpečnostní kritéria NATO. Zabezpečení je však schopna provést pouze firma, která má v tomto oboru zkušenosti a ví, jaké prostředky jsou pro ochranu utajovaných skutečností potřebné.
Je zde však jeden problém. Takováto firma by měla mít podle mého názoru vydané potvrzení od Národního bezpečnostního úřadu, které by prokazovalo její bezpečnostní spolehlivost a způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi. Dále by zřejmě měly mít všechny osoby, které se z této firmy budou na montáži tohoto zabezpečovacího zařízení podílet, vydané osvědčení, že jako osoby splňují podmínky zákona a byly na příslušný stupeň prověřeny.
Podle mých informací ale tomu tak není. V tom případě, podle mého názoru, nebyl Úřad vlády schopen tuto firmu seznámit s žádnými utajovanými skutečnostmi, a je tedy otázkou, jakým způsobem tato firma celou zakázku provedla.
Ptám se vás tedy za prvé: prošla firma, která vyhrála výběrové řízení na zabezpečení budovy Úřadu vlády, bezpečnostní prověrkou a má vydané potvrzení od Národního bezpečnostního úřadu? Za druhé: prošli všichni zaměstnanci této firmy bezpečnostní prověrkou u Národního bezpečnostního úřadu a mají vydané osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi?
Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Prosím pana ministra Březinu.
Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče Havlíčku, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Přístup pana poslance Havlíčka k interpelacím je dle mého názoru klasickým příkladem plýtvání drahocenným časem kolegů poslanců, členů vlády i veřejnosti, která nás případně sleduje. Narážím tím na skutečnost, že přes několikerou žádost jsem od pana poslance Havlíčka neobdržel upřesnění, jaké záležitosti se týká jeho interpelace.
***