(10.20 hodin)
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vítám interpelaci kolegyně Páralové ve věci ohrožení Penzijního fondu Viva, přichází za minutu dvanáct. Měl jsem připravenu podobnou interpelaci. Fond Viva a jeho klienti nejsou totiž v ohrožení jediní. U fondu Viva jde o 29 tisíc klientů, dále mezi ohroženými je Penzijní fond Vyšehrad se 7 100 klientů, další fond Certum-Renta 6 000. Dále ještě 12 - 13 tisíc klientů dalších fondů, se kterými se to - řekněme - houpe, například fond Spokojenost, Garance a možná ještě další.
Domnívám se, že vedle pana ministra Mertlíka by měl tady k celému problému vystoupit i pan ministr Špidla. Proč? Do budoucna mají být totiž penzijní fondy druhým nebo dalším pilířem důchodového pojištění. To je halasně už osm let, jestli se nemýlím, proklamováno. Pozdrav nás za této situace pánbůh. Za sedm let zkrachovalo nebo řekněme, že špatně hospodařilo více než 10 penzijních fondů. Ptám se tady přítomných kolegů, jestli někdo zkusil z penzijního fondu dostat zpátky peníze. Z některých to jde jako z chlupaté deky a trvá to měsíce po několika urgencích. Optejte se jedné paní z Olomouce, psala mi nedávno, která ve svých 73 letech chodí od čerta k ďáblu včetně Ministerstva financí. A Ministerstvo financí v tomto případě podezřívám z toho, že má dokonce odpovědi už cyklostylované nebo namnožené dopředu.
Úředníkům Ministerstva financí, ale také práce a sociálních věcí připomínám silná slova v tisku, konkrétně v Hospodářských novinách 27. března 1995 a 2. září 1995. Mám to tady ofotografováno. Šlo o funkcionáře nebo pracovníky exekutivy Václava Křivohlávka, ředitele odboru Ministerstva financí, z našeho Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král, pak Jiří Doubravský, jednatel Asociace penzijních fondů. Pak se vyjadřovala v září celá skupina pracovníků oddělení penzijních fondů Ministerstva financí. Přečtu jenom titulky: "Nejdůležitější je penzijní plán", "Zákon pamatoval téměř na vše", "Likvidita je pod dozorem", "Obezřetnost podnikání" a taková propagační hesla. Už jsem to tu jednou letos zmiňoval v souvislosti s kampeličkami. Mám dojem, že jde dokonce o klamavou reklamu.
Zkušenosti jsou. Proč jezdíme tak často do Německa a bereme si tam jen nějaké zkušenosti? Stačilo by, aby třeba nemovitý majetek v minulosti kampeliček, dneska i penzijních fondů byl veden v zápůjční hodnotě, prostě v ceně, aby se dal prodat kdykoliv, třeba dneska večír. Ne, tady se to vede v účetních hodnotách. Stará barabizna nebo stodola támhle má hodnotu 50 mil. a takto se s ní kalkuluje.
Ptám se pana ministra, kdo by měl klečet na hrachu v současné době. Jestli to bude zase exekutiva, nebo to budou poslanci, anebo opět klienti jako v případě kampeliček. Tento postoj k občanům v případě penzijních fondů považuji za amorální a přezíravý.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Ještě než dám slovo panu poslanci Doktorovi, přihlásil se ministr financí Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, musím v této chvíli zareagovat a zareagovat velice ostře.
Pan poslanec Štrait zde ve své řeči uvedl doslova, že dva další penzijní fondy, tuším že dokonce uvedl i nějaká jména, se houpou. Doufám, že si je vědom toho, že využíval své poslanecké imunity způsobem, který je skutečně na pováženou, protože jakkoliv i by měl nějaké informace o stavu nějaké finanční instituce, tak jejím veřejným sdělováním může velmi ohrozit tuto instituci i celý systém.
Dovolte mi v této chvíli, musím autoritativně prohlásit, že podle poznatků dohledu Ministerstva financí u žádného, opakuji u žádného ze stávajících zbývajících 18 penzijních fondů nejsou indikace, které by svědčily o tom, že by ještě některému dalšímu penzijnímu fondu hrozila likvidace. To, co zde řekl pan poslanec Štrait, se nezakládá na pravdě.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pan poslanec Štrait se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Jaroslav Štrait: Chci reagovat bezprostředně na pana místopředsedu vlády. Samozřejmě, říkám to s plnou odpovědností. Nelovil jsem to někde v kalných vodách. Jde o další fondy, kde klienti jsou silně znepokojeni s problémem likvidity. To znamená, že tady jde o signál, že dojde dříve nebo později opět k problému typu kampeličky. Jinak to nebudu znovu číst, protože jsem fondy tady jmenoval.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, začnu jistou formou drobné výtky a bude to výtka jediná na adresu pana ministra financí, který si, doufám, z obsahu vystoupení pana poslance Štraita a z obsahu vystoupení paní poslankyně Páralové uvědomil rozdílnost toho, jak lze přistoupit k takovému citlivému tématu.
Chtěl jsem totiž paní poslankyni Páralové poděkovat za to, že její interpelace je první a jedinou v tomto volebním období týkající se tohoto problému. Rád bych vyslovil naději, že bude poslední. Myslím si, že pan ministr financí by mohl ocenit rozvahu a vyváženost interpelace i vystoupení paní poslankyně Páralové, s jakou se na něho obrátila v tak citlivé záležitosti.
Pokud bych mohl, řeknu zcela ojediněle, že se naprosto ztotožňuji s vystoupením pana ministra financí týkajícím se kritiky na adresu pana poslance Štraita. Měl by si totiž uvědomit, že stejně jako v oblasti kampeliček, které zmiňoval, i v oblasti důchodového připojištění je celý sektor charakterizován výrazným stresovým rizikem, které lze spustit a vyvolat právě takovými zprávami, které tady před chvílí uváděl.
K obsahu interpelace jsem chtěl říci několik obecných poznámek a jednu velmi konkrétní, vycházející z přílohy, která byla součástí tisku, který teď projednáváme. Osud tohoto penzijního fondu a časový nesoulad mezi jednotlivými kontrolními postupy kontrolních institucí, které mají na starosti produkty penzijního připojištění, znovu vrací téma, které jsme tady diskutovali při krizi družstevních záložen. To jsou těžko naplnitelné kontrolní mechanismy na té úrovni státního dirigismu, který v sektoru finančního podnikání je. Nelze totiž zapřít, že první nález Komise pro cenné papíry byl zhruba z období přelomu roku 1998/1999, a to je prosím součástí přílohy tisku, který máme všichni k dispozici. A teprve 10. července 2000 byl ustaven Ministerstvem financí majetkový správce a od té doby v podstatě lze mluvit o nějakých konkrétních zásazích kontrolního oddělení Ministerstva financí. To je velká časová prodleva, a můžeme spekulovat o tom, co lze zachránit v takovém období, co lze napravit, protože je mi jasné, že je těžko rozlišitelné, nakolik je záměrem ekonomické a hospodářské pochybení penzijních fondů a jiných institucí, o nichž jsme tady diskutovali, a nakolik je to problém rozjetých primárních a sekundárních nákladů, kdy se vykazovaná hospodářská skutečnost liší od předrozvahových a rozvahových záměrů vedení takových institucí. Že je ale nepochybné, že Ministerstvo financí takovou kontrolní funkci má, a že v ní tentokrát mírně pokulhává, a doufám, že je to jeden z posledních příkladů, to je prostě fakt a vychází z tisků, které jsem tady uvedl.
***