(9.20 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Nedávno při návštěvě našich poslanců v Nizozemí se ukázalo, že pánové z ICT, tedy z onoho soudu pro válečné zločiny na území bývalé Jugoslávie, se pokoušejí přitáhnout k zodpovědnosti i ty, kteří tedy válčili v Jugoslávii na straně NATO. Grdžalica - známý případ bombardování mostu, po kterém jel vlak, rychlík Bělehrad-Soluň, a odpověď byla naprosto arogantní ze strany orgánů NATO, které popíraly i zjevná fakta.
Musím říci, že v tomto případě bych byl obezřetnější a nespoléhal bych na objem fakt, která mají naše oficiální instituce spolupracující s centrálou NATO k dispozici.
Připomínám jednu věc. Kdyby došlo k takové chybě, k jaké došlo v případě využití tzv. inteligentních střel, kdy byla zasažena sousední Sofie v Bulharsku, kdyby došlo k podobné odchylce směrem jiným, mohlo dojít opravdu ke strašné katastrofě, protože v Bělehradu je - byť i vyřazený - reaktor, kde je ohromná zásoba jaderného paliva. A v těsné blízkosti dopadaly bomby!
Myslím si, že pan předseda by ve svém vyjádření měl být velmi opatrný. Koneckonců nás už v minulosti ujišťoval o údajně ověřených věcech, jako o tom, že v počtu vysokoškoláků na počet obyvatel nás přeskočil Nepál. Nevím, že by někdy odvolal tento svůj výrok. Vycházel asi z článku Tomáše Husáka, který byl také odborníkem na mnoho věcí, jako např. na zdravou výživu, a národu přikazoval, aby nekonzumoval maso. Ale pan Husák ve své odvolávce na údajnou statistiku přehlédl jednu podstatnou věc, že v případě Nepálu se počet vysokoškolsky vzdělaných vztahoval ke gramotné populaci. A ta je v případě Nepálu velmi malá.
Jestliže má pan ministerský předseda tyto zkušenosti se spoléháním na údajně oficiální data, měl by být ve svých soudech mnohem a mnohem opatrnější. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Hlásí se pan poslanec Fajmon. Vidím, že jsme rozpoutali dialog k zahraniční politice, místo abychom řešili jednu konkrétní interpelaci.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, já bych chtěl jenom stručně zareagovat na slova pana poslance Ransdorfa, kde na závěr svého vystoupení vyzýval k věcnosti a k tomu, aby jednotlivá vystoupení byla založena na pravdivých údajích. Sám se toho nedržel ve svém vystoupení. NATO nelhalo o válce v Perském zálivu, jelikož se jí vůbec nezúčastnilo. (Smích v části sálu.) V Perském zálivu - když dovolíte, kolegové z levice, já bych to dokončil - se NATO války nezúčastnilo, tato válka byla vedena s mandátem OSN a tehdejší Československo se zúčastnilo na straně aliance zemí - nikoli Severoatlantické aliance - vzniklé ad hoc a NATO jako organizace se této operace nezúčastnilo. Nemohlo k tomu tedy zaujímat ani žádná stanoviska, nemohlo tedy ani lhát.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Fajmonovi za upřesňující poznámku. Pan poslanec Ransdorf chce replikovat.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Chtěl bych ujistit prostřednictvím předsedajícího pana kolegu Fajmona, že nepodezřívám např. Sýrii nebo jiné arabské státy, že jsou členy NATO. Tak daleko moje podezřívavost nesahá. Nicméně vyjádření k této věci dávalo a já bych chtěl upozornit pana kolegu Fajmona, když mluví o tom, jak NATO nelhalo, na spoustu lží, které se v této věci odehrály a byly na straně toho nejvýznamnějšího státu Severoatlantické aliance, tam, kde jsou deponovány základní dokumenty. Jedná se o případ americké velvyslankyně April Gillespie.
Možná, si pan poslanec Fajmon vybaví scénu, kdy se zeptal Saddám Husajn April Gillespie - je to široce publikovaná záležitost - co by udělali Američané v případě, že by Irák vpochodoval do Kuvajtu, který pokládá za svou 19. provincii. Paní April Gillespie prohlásila, že to by nebyla věc Američanů, protože nemají s Kuvajtem vojenskou smlouvu. Saddám reagoval tak, že 2. srpna 1990 vstoupil do příslušné země, a víme, co následovalo. Čili je pravda, že ne vždy se slova shodují s činy. Velmoci nesledují pravdu, velmoci nesledují nějaké etické zásady, ale velmoci bohužel sledují pouze své zájmy. Tak je to v případě našich atlantických spojenců.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, já musím říci, že jste využil možnosti zareagovat k dalšímu výkladu, který přesně nesouvisí s poznámkou pana poslance Fajmona.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Prosím, pan poslanec Fischer.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, chtěl bych doplnit sérii amatérských vystoupení ještě malou poznámkou. Předmětná interpelace se týkala efektů radioaktivity při použití munice s ochuzeným uranem. Ale já bych chtěl upozornit ještě na jeden moment, který zůstává často mimo pozornost, a to na chemickou toxicitu uranu jakožto těžkého kovu, která je podobná efektům, které působí např. rtuť, olovo, kadmium a jiné těžké kovy.
Jestliže radioaktivní poškození působí v dlouhodobém měřítku, tak v kratším měřítku, řádově týdnů nebo měsíců, je daleko významnější chemická toxicita, a to vliv na ledviny, které jsou uranem poškozovány, a pak už nezáleží, jestli je to uran ochuzený, nebo neochuzený, prostě uran jako kov působí tak, že zvyšuje alkalitu nebo aciditu krve tím poškozením ledvin, a to vede buďto - jestliže se jedná o zvýšenou kyselost krve - k depresím centrálního nervového systému, k dezorientaci, k únavě, nebo opačným způsobem - jestliže je zvýšena alkalita, ke spazmům svalů, extrémním nervozitám apod. To jsou efekty, které byly pozorovány už u vojáků, kteří bojovali v Zálivu, a toto je třeba také mít na zřeteli. Proto použití této munice v každém případě - jak z hlediska toxicity chemické, tak potom také té radioaktivity - zasluhuje odsouzení.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Vážená sněmovno, dovolte, abych uvedl skutečnosti na pravou míru. Ochuzený uran je směs různých druhů uranu a z hlediska toxicity má přibližně stejné vlastnosti jako chrom. Pokud tedy máme na autech chromované nárazníky, měly by být zakázány také, protože z hlediska toxicity to má přesně stejné vlastnosti. Lze to prokázat fyzikálně a jako jaderný fyzik prohlašuji, že jsem viděl tyto studie, že jsem si je porovnával a že pan poslanec, který tady uváděl údaje o škodlivých následcích chemické toxicity ochuzeného uranu, nemluví pravdu.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím, ještě pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Nejdříve ze všeho bych chtěl upozornit pana poslance Payna, že až se bude s chromovanými nárazníky střílet a budou se rozprašovat tímto způsobem do ovzduší, budeme určitě pro to, aby jako zbraň byly také zakázány. (Smích.)
Pokud jde o střely s ochuzeným uranem, možná lépe s vyhořelým uranem, potom je potřeba říci, že tato munice byla zavedena už v 70. letech. V roce 1991 byla poprvé vyzkoušena ve vojenské operaci v Zálivu, jak už o tom byla řeč, byla použita pro bombardování Bosny a Hercegoviny v roce 1994 a 1995.
***