(14.40 hodin)
(pokračuje K. Vymětal)
Hodně se, dámy a pánové, v této souvislosti mluví o záporném celkovém saldu zahraničního obchodu za loňský rok. Přesná čísla ještě nejsou, ale pohybují se nějak kolem 127 miliard. Je pravda, že tento výsledek vznikl částečně jako důsledek pohybu cen ropy na světových trzích, ale na druhé straně i jako důsledek masivního přílivu zahraničních investic do republiky se všemi svými klady a zápory. Klady je možné spatřovat v tom, že se při vysoké míře nezaměstnanosti vytvářejí nová pracovní místa, a tedy přináší práci. Zápory v tom, že teče do republiky i krátkodobý spekulativní zahraniční kapitál, kterému nemáme snahu se příliš bránit, ale v budoucnu se projeví a nemusí to ani tak dlouho trvat.
U některých investic prosakuje podezření, že jsou u nás umisťovány na dobu i pouze 75 měsíců, a proto nejsou nové výrobní kapacity vybavovány špičkovou technologií, jak bychom rádi viděli a rádi vyhlašujeme, nýbrž jsou vybavovány secondhandem, starými stroji po repasi. Dalším záporem je, že v rámci investičních pobídek mají investoři daňové prázdniny, tedy do státního rozpočtu nic nepřinesou, a navíc je vytvářeno reálné nebezpečí vývozu ekonomických efektů do zahraničí, aniž by se zastavily na hranici, což je jev, se kterým si nikdo ve světě neví rady. To mi koneckonců u tohoto řečniště potvrdil jeden z bývalých ministrů financí.
Bohužel navíc vývoz zboží z těchto nových výrobních kapacit opět často směřuje do teritoria Evropské unie a do Německé spolkové republiky, což dále prohlubuje zranitelnost naší ekonomiky. A opět do ovlivňování těchto nastartovaných procesů se nikomu nechce, není viditelná snaha, aby pozitivně ovlivnili další vývoj pro budoucnost.
U našich exportérů, dámy a pánové, jsem se setkal s pozitivními reakcemi na naplňování dohody o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí. Myslím, že lze ocenit podíl Ministerstva průmyslu a obchodu, aby v letošním roce dosáhl počet obchodně ekonomických diplomatů po celém světě čísla 130. Roste i počet zastoupení ve světě české agentury CzechTrade. Opravdu jsem přesvědčen, že mnoho dobrých programů a tendencí je založeno, rozvíjí se v rámci našich skromných podmínek a lze očekávat jejich rostoucí přínos.
Jako problém vidím problematickou součinnost všech státních organizací, které pracují ve prospěch českého zahraničního obchodu, a to Českých center CzechTrade, CzechInvestu, České centrály cestovního ruchu a Euroinfocenter. Myslím, že je žádoucí, aby se nad tímto problémem vláda zamyslela a pokusila se najít racionální koordinaci tak, aby nedocházelo k nežádoucím duplicitám, ale k efektivnímu využívání státních prostředků.
Mohl bych dále hovořit o přínosu České exportní banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti, ale jejich zprávy, jak všichni víme, projednáváme každé pololetí. Očekávám, jak už bylo řečeno i slovy pana ministra, že v příští zprávě bude uveden i podíl komoditních burz a licenční politiky ministerstva průmyslu, které samozřejmě mají svůj významný podíl na českém exportu.
Dovolte mi, dámy a pánové, abych ocitoval některá prohlášení z některých resortů, která jsou uvedena v projednávané zprávě. Podle Ministerstva zahraničních věcí se ekonomická diplomacie a proexportní politika staly nedílnou součástí koncepce zahraniční politiky. To lze jenom kvitovat.
Ministerstvo dopravy a spojů podporuje proexportní politiku státu kvalitní přepravou výrobků v potřebném čase. Dodávám, kéž by se to dařilo dostatečně rychle naplnit.
Ministerstvo kultury má za to, že vývoz v oblasti kultury je zanedbatelnou položkou. Je to sice objemově pravda, ale dodávám - velmi významnou. Vývozem kultury obchodní styky obvykle začínají jako základ a následně díky tomu je založena šance, že se rozvinou až do vývozu investičních celků. U tohoto ministerstva se ukazuje, že současné statistické sledování a třídění vývozu není dost podrobné, aby právě toto ministerstvo mělo dostatečné informace. V důsledku toho jsou uváděny značně nepřesné údaje o vývozu jednotlivých kulturních komodit. Například u vývozu knih se uvádí, že z důvodů jazykových jsou předmětem vývozu především dětské ilustrované knihy a obrazové publikace. Bohužel, to je omyl. Vždy jsme vyváželi na přímé objednávky do zahraničí knihy v cizích jazycích a tento stav pokračuje. Já sám jsem si to ověřil jen v jedné soukromé tiskárně, která se jmenuje Těšínská tiskárna v České Těšíně, a jejich vývoz - samozřejmě v cizích jazycích na objednávku za zahraničí - činí 60 % z celkové produkce. Tedy je to mnohem víc.
Ministerstvo školství uvádí, že vzdělání samo o sobě má proexportní charakter. Svatá pravda. A jistě bych mohl uvádět i další příklady, kdy jednotlivá ministerstva zcela správně a přesně vidí své místo v proexportní politice státu a podle toho se snaží tak chovat, jak uvádí ve své zprávě vláda.
Mrzí mě jenom, že Ministerstvo financí a Ministerstvo obrany se k této oblasti stavějí dosti netečně, a přitom jejich podíl objemově a věcně je jeden z nejvýznamnějších.
Dovolte mi, dámy a pánové, závěrem ještě jednou ocenit materiál vlády a současně vyslovit přesvědčení, že příští zpráva v březnu r. 2002 bude obsahovat již výraznější výsledky široké snahy výkonné moci a parlamentu o zlepšení výsledků českého zahraničního obchodu, jeho exportní části, a tím celé ekonomiky České republiky.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Jako další se přihlásil pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, já v toto páteční odpoledne nebudu tento ctihodný sbor příliš zdržovat v jeho dalších úvahách a jenom bych chtěl konstatovat mírně optimistické ladění zprávy. Optimismus vítám a nikomu ho neberu. Přesto bych chtěl položit čtyři otázky panu ministrovi.
První se týká, řekl bych, exportního výkonu. V případě České republiky se exportní výkon na hlavu pohybuje v pásmu 2 - 3 tis. dolarů. Rakousko uvádí pásmo 7 tis., Finsko 8 tis., Irsko 15 tis. a Belgie, tedy také stát zhruba našeho rozsahu, 16,5 tis. dolaru. Nepochybně to neznamená, že např. má Irsko nebo Belgie dvakrát úspěšnější, pokud jde o export, ekonomiku než třeba Rakousko nebo Finsko. Tady je problém v tom, že dneska asi třetinu světového obchodu činí výměna zboží a služeb mezi jednotlivými součástmi nadnárodních korporací - třeba v případě zmíněné Belgie je podíl těch nadnárodních korporací na národní ekonomice na HDP Belgie 2/3.
Chtěl bych se tedy pana ministra zeptat, jaký je tento podíl u nás. Protože jak známo, tak třeba exportně nejúspěšnější částí je Škodovka v Mladé Boleslavi, která činí 4 % našeho HDP a 8 % našeho exportu. A přitom třeba u daňové výtěžnosti je to v mladoboleslavském okrese určitý problém. Čili jaký je podíl nadnárodních korporací na tom našem exportním výkonu. V epoše nadnárodních korporací je ta otázka zahraničněobchodní bilance národních států určitý problém.
Druhá otázka se týká přínosu investic. Vláda je velmi optimistická, pokud jde o hodnocení úspěšnosti investičních pobídek a vůbec zahraničních investic. Jenom bych uvedl údaj za r. 1999, kdy podniky, které kontroloval zahraniční kapitál, měly pasivní bilanci ve výši 95 mld. korun.
***