(13.10 hodin)
(pokračuje Exner)
V oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů požaduje Evropská komise posílení správní kapacity v centru i v regionu. Vyžaduje také vytvoření nutných realizačních agentur pro činnost různých projektů, které v rámci Evropské komise fungují.
V justici a vnitřních věcech je zatím nedostatečná správní kapacita.
Při zavádění víz podle Evropské unie je požadavek, abychom zavedli systém, který by byl kompatibilní i technicky, což má velké investiční náklady. Dokonce je požadováno rozdělování proudů cestujících na hranicích a na letištích. Zřejmě také my zavedeme občany dvou typů už v době, kdy v Evropské unii zatím nejsme.
Podobně je požadováno další posílení národního centra drogových informací.
Mluvíme-li o realizačních agenturách, tak je potřeba se zmínit o tom, jak to vypadá s těmi hlavními programy, které mají poskytnout prostředky zemím, které usilují o přistoupení do Evropské unie. Vezmeme-li např. program Phare, potom tento program za tři roky v období roku 2000 - 2002 reprezentuje méně než tři desetiny procenta výdajů státního rozpočtu ČR. Kdybychom však posuzovali tento program podle toho, jak často se o něm mluví, vypadalo by to, že reprezentuje posílení ze zdrojů Evropské unie nejméně ve výši 10 % našeho rozpočtu. Je potřeba říci, že přitom čtvrtina z těchto prostředků - konkrétně v r. 2000 to bylo 14 z 59 mil. euro - znamená přímou přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi Německem a Rakouskem, která přináší pomoc spíše těmto zemím. Většina prostředků z tohoto programu se všeobecně vrací vlastním firmám Evropské unie.
Mezi velmi důležité projekty z této oblasti se počítá např. školení pokladníků charit. Já si myslím, že bychom spíš potřebovali lepší sociální politiku než charitu. Velká část prostředků a vůbec největší projekt v rámci Phare je koridor z Berlína do Vídně, který reprezentuje ovšem základní spojení mezi už současnými dvěma členskými zeměmi Evropské unie.
Podobně to vypadá s programem SAPART, kde ročně by mělo jít o podporu různých akcí v České republice ve výši, která reprezentuje zhruba jednu desetinu státního rozpočtu. Je však vyžadováno, aby byla zřízena platební agentura, abychom ustavili agenturu pro rozvoj zemědělských trhů a venkova. Totéž se týká i budoucí činnosti programu s názvem ISPH. Je potřeba říci, že tyto dva programy dosud ale neznamenají poskytnutí žádných prostředků pro Českou republiku.
Zmíním-li se ještě o problematice tzv. twinningu, což je dlouhodobé působení státních úředníků z členských států Evropské unie v kandidátských zemích a jejich krátkodobé mise, potom celkově tato oblast reprezentuje průměrně 250 živých projektů pro jednotlivé kandidátské země a z toho pro Českou republiku v současné době je živých zhruba 40 projektů. Nesetkali jsme se zatím nikde se žádným hodnocením toho, jak tito tzv. předvstupní poradci přispívají ke zlepšení úrovně státní správy v České republice.
Dámy a pánové, pan poslanec Zahradil ve svém vystoupení upozornil, že část předvstupních jednání se vede v režimu utajení. Tento režim současné vládě nevyčítám. Musím ale říci, že v této tak důležité oblasti je spíše na škodu, jestliže se provádí tajná diplomacie a diplomacie, která by měla být založena na velmi široké shodě našich občanů. Souhlasím plně s jeho názorem a s názorem také pana profesora Jičínského, že můžeme konstatovat, že všechny strany v Poslanecké sněmovně Parlamentu jsou proevropské. V žádném případě to ale nemusí znamenat, že všechny strany jsou pro Evropskou unii. Je zde přece rozdíl a Evropa nerovná se Evropská unie.
Jestliže naše strana dlouhodobě podporuje tzv. helsinský proces, jehož současným dědicem je Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj, potom v rámci také evropské dimenze tohoto procesu se zúčastňují v současné době po návratu Jugoslávie do této organizace všechny evropské země, řekněme na úrovni 54 včetně se zeměmi střední Asie, zatímco Evropská unie reprezentuje jenom část našeho kontinentu, a vzniká zde nebezpečí dalších hranic, které v současné době mezi zeměmi Evropské unie a nečlenskými zeměmi existují a které mají být zachovány i po vstupu dalších zemí.
Připomněl bych také panu kolegovi Paynovi, že když Klausova vláda, resp. osobně tehdejší ministerský předseda Václav Klaus v Itálii předával přihlášku do Evropské unie tehdy už odstupující italské ministryni zahraničních věcí v době, kdy italská vláda podala demisi, pak správně konstatoval, že byla tato přihláška doplněna memorandem. V tomto memorandu ale Klausova vláda informovala členské země Evropské unie, že prohlašuje jménem České republiky, že ČR je připravena ke vstupu do Evropské unie za podmínek, které v době, kdy tento vstup bude aktuální, budou. Znamená to tedy za jakýchkoliv podmínek, které nebyly v tomto memorandu žádným způsobem specifikovány.
V té souvislosti se domnívám, že i současná vládní politika nám bohužel dluží zhodnocení celkových otázek týkajících se přístupu do Evropské unie, ale zhodnocení také jednotlivých kroků, které byly učiněny, které od nás Evropská unie, resp. Evropská komise požaduje, a kroků, ke kterým se chystáme, ať už jsou to kroky vůči jednací strategii vstřícné, nebo kroky, které mají tuto jednací strategii nějakým způsobem doplnit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Laštůvka.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové. Já jsem měl původně jen věcnou reakci na pana kolegu Zahradila. Nebudu vás ani v tomto okamžiku dále zdržovat, jen bych chtěl konstatovat, že jsem velmi potěšen a uspokojen sdělením kolegy Zahradila, neboť v opačném případě by ve mně hlodala nadále nejistota toho, zda výrok, že v této sněmovně jsou všechny strany proevropské, je zcela pravdivý. Nyní jsem uklidněn a odejdu na víkend v naprosté spokojenosti.
To druhé, co jsem chtěl poznamenat, je jedna věta k vystoupení pana poslance Grebeníčka. Možná by stálo za to zpracovat analýzu, co by se stalo, kdyby se to nestalo. To si myslím, že je velmi důležitá věc, a možná v tom smyslu i návrhy pana poslance Zahradila, co všechno by ministerstvo mělo učinit, jaké analýzy provést, zahrnout i analýzu toho, co by to znamenalo pro Českou republiku, pokud by nebyla účastníkem toho zásadního a základního trendu vývoje v Evropě - evropské integrace - a nestala se členem Evropské unie.
A za třetí, dovolte mi jeden drobný návrh. Zdá se mi, že evropské téma je přece jenom zajímavější a frekventovanější v této sněmovně, než tomu bylo doposud. Zvažte prosím, či zvažme prosím, zda by nebylo dobré zavést v rámci jednání sněmovny institut evropské hodiny, tzn. při každém zasedání parlamentu zabývat se jedno odpoledne dvě hodiny debatou o Evropě, o pokroku, integraci ČR do Evropy tak, aby pan ministr měl dostatečný prostor a my rovněž dostatečný prostor k otázkám.
Děkuji vám.
***