(17.30 hodin)
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, vážený pane ministře, dámy a pánové. Sociální demokracie slibovala ve svém volebním programu úpravu zákona o sociální pomoci. Po dvou a půl letech se tato vláda zmohla na věcný záměr zákona o sociální pomoci. Víme, že nesystémové financování sociálních služeb formou individuálních dotací, kdy o nich rozhodují úředníci, je velice nešťastný. Na základě věcného záměru zákona o sociálních službách proběhly konference v jednotlivých regionech, většinou byly velmi bouřlivé a většinou končily závěrem, že není vyřešeno to nejdůležitější, a sice financování systému, od něhož by se vše mělo odvíjet.
Z materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí z poslední doby vyplývá, že právě finanční stránka věci bude prozatím vyřazena a budou se řešit ostatní části systému.
Ptám se pana ministra jménem mnoha lidí, které to zajímá, proč tomu tak je.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Páralové. Prosím pana místopředsedu vlády Špidlu o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, dovolte mi, abych zevrubně popsal záměry Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociální pomoci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje velmi hlubokou a v podstatě se dá říci zásadní reformu, jejímž klíčem je vůbec nové pojetí sociálních služeb, a pro toto nové pojetí sociálních služeb je klíčem obec. Protože obec je instituce veřejného práva, musí jednat v souladu s veřejným zájmem. A právě veřejným zájmem je, aby obce zajišťovaly služby pro své občany. Principem navrhované změny je proto filozofie, aby stát prostřednictvím obcí realizoval sociální politiku, tj. aby samotné obce uskutečňovaly sociální politiku. Návrh proto v souladu s principem subsidiarity usiluje o převedení kompetencí, ale současně s tím také odpovídajících nástrojů na obce.
Dle navrhované změny by ministerstvo mělo omezit své výkonné pravomoci a mělo by se více chovat jako strategické centrum tvorby politiky. Navrhovaná změna je zejména změnou kvalitativní, a prosadí-li se tato změna ve vybraných regionech, následně se bude rozšiřovat a nakonec se bude jednat o změnu plošnou. Za tímto účelem probíhá řada pilotních podpůrných projektů a nejvýznamnější z nich je česko-britský projekt podpory Ministerstva práce a sociálních věcí při reformě sociálních služeb, který využívá zkušenosti britských expertů.
Hlavní principy a cíle transformace systému sociálních služeb jsou následující: Vytvoření prostoru pro municipální sociální politiku, kompetence v oblasti zajišťování sociálních služeb a s nimi související nástroje obcím, kontrolní a motivační nástroje v rukou státu. Zavedení komunitního plánování a principu vyjednávání, zapojení zainteresovaných stran do vytváření komunální politiky, uživatel ovlivňuje kde, kým a jak mu bude služba poskytnuta. Garance kvality a prostor pro její zvyšování. Kvalita je definována, měřena, je zaručena její základní úroveň, poskytovatelé jsou motivováni k jejímu zvyšování. Posílení dovedností a znalostí pracovníků v sociálních službách prostřednictvím systémů celoživotního vzdělávání. Sociální pracovník jako prestižní profese, systémy kontinuálního vzdělávání analogické zdravotnictví, sociální práce ve veřejné správě jako licencovaná profese. Kontrola efektivity účinnosti a kvality, definování národních priorit sociální politiky a indikátorů měřících její naplňování, je možné je monitorovat, je možné také monitorovat naplňování municipálních komunálních politik a jejich soulad s národními prioritami, definovanou a měřitelnou kvalitu lze kontrolovat.
Způsob realizace reformy je následující:
Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje řadu podpůrných aktivit přímo v terénu, které mají zajistit, že v době plánované účinnosti zákona o sociálních službách, tj. na počátku roku 2003, bude terén na připravované opatření připraven. Zvolený způsob tvorby koncepcí, do které jsou zapojeni všichni, kterých se to dotýká, a který navazuje na dobrou a osvědčenou praxi v terénu, a koncepce proto tak není tvořena od zeleného stolu, představuje jeden z klíčových principů práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Reforma sociálních služeb musí vznikat demokratickým procesem. Je proto nezbytně nutné pokračovat v započaté diskusi a využít široký proces konzultací i připomínkového řízení a navázat na ně při dalším dopracování sociálních služeb.
Reforma sociálních služeb je rozložena do řady dílů a je provázaná řadou tzv. podpůrných aktivit a projektů, které mají zajistit, že v době plánované účinnosti zákona o sociálních službách, tj. na počátku roku 2003, bude terén na připravovaná opatření připraven. Jedním z těchto projektů je projekt "Audit kvality péče v přímo řízených ústavech". S hodnocením kvality sociálních služeb začalo ministerstvo nejprve ve svých zařízeních v jedenácti přímo řízených ústavech sociální péče. Vycházíme tak z myšlenky, že je třeba vždy začít s požadavky vysoké kvality služeb u sebe, a teprve poté klást nároky na ostatní poskytovatele. Toto hodnocení by současně mělo sloužit pro samostatné poskytovatele, neboť tato zařízení v rámci reformy veřejné správy postupně přecházejí na kraje, a je proto nutné, aby novému majiteli uměli prokázat dobrou úroveň svých služeb.
Hodnocení kvality péče se skládá ze sebehodnocení a vlastního šetření na místě u poskytovatele prováděného nezávislými auditory, tak jak to vyžaduje OECD preferující nezávislé regulátory. Cílem hodnocení kvality je zajistit společný názor obyvatelů, zaměstnanců a auditorů na úroveň poskytovaných služeb, včetně charakteristiky budovy, jejího interiéru, vybavení apod., tj. charakteristik týkajících se kvality života lidí, kteří v těchto institucích žijí a pro které jsou tato zařízení domovem. Základní filozofií tohoto hodnocení je přitom srovnávání kvality života uživatele v zařízení s kvalitou života jeho vrstevníka v běžném životním prostředí.
Rozvoj kvality sociálních služeb, tj. pilotní projekt v Olomouci. V Olomouci je realizována část rozsáhlého projektu, která směřuje k testování úrovně kvality poskytovaných sociálních služeb a vytváření prostoru pro její zvyšování. Prvním cílem tohoto projektu je ověřit praktické využití standardů kvality sociálních služeb. Druhým cílem je ověřit navržený proces registrace poskytovatelů sociálních služeb a následný proces akreditace. Třetím cílem je zajistit vyškolení odborníků, kteří mohou oba uvedené procesy provádět a před nabytím účinnosti navrhovaného zákona tak vytvořit kapacitu pro realizaci kontroly kvality poskytování služeb. Součástí projektu je také studijní stáž více než 20 českých potenciálních inspektorů, kteří budou mít možnost bok po boku pracovat s profesionálními inspektory ve Velké Británii přímo na místě inspekce, tj. v britských zařízeních sociálních služeb, a budou tak mít unikátní možnost získat kromě teoretického výcviku také konkrétní praktické zkušenosti.
Dalším projektem je komunitní plánování v Písku. Tento projekt, který je za podpory britského partnera realizován, se zabývá procesem vzniku komunitního plánu na místní úrovni jako základního předpokladu pro efektivní poskytování sociálních služeb v regionu. Komunitní plán, jehož nultá verze je v současné době zpracována, definuje potřeby jednotlivých občanů v sociální oblasti, mapuje zdroje pro jejich uspokojení, nabídku poskytovatelů, možnosti zapojení místních podnikatelů apod. Porovnáním těchto potřeb a dostupnosti zdrojů vymezuje, jaké prostředky je možno s ohledem na republikové priority zajistit. Komunitní plánování je tak nejen nástrojem aktivní demokratické tvorby místní politiky za účasti jejích občanů, ale současně také nástrojem, s jehož pomocí stát prostřednictvím obcí realizuje sociální politiku, tedy vytváří prostor, aby sociální politiku v oblasti sociálních služeb realizovaly samotné obce. Na tomto projektu spolupracuje více než 150 zástupců státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací i občanských aktivit.
Architektura lidskosti je dalším projektem a cílem tohoto projektu soutěže: zjistit, v jakých podmínkách bydlí uživatelé sociálních služeb, a podpořit změny pohledu a uvažování těch, kteří podmínky pro bydlení vytvářejí, tak aby skutečně odpovídaly potřebám lidí, kterým budou domovem.
***