(15.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Druhý problém vztahu této úmluvy k našim vnitrostátním právním předpisům je úprava toho, jak naše zákony pojímají nalezence, resp. nalezence mladšího 15 let, kterému je podle naší právní úpravy občanství našeho státu automaticky připsáno, pokud nelze prokázat, že tato osoba nabyla občanství již předtím. Úmluva, o které hovořím, nezná podmínku 15 let, což znamená, že v případě aplikace této úmluvy budeme udělovat občanství i nalezenci staršímu 15 let. Jenom pro informaci Poslanecké sněmovně - za posledních deset let takovýto nalezenec ve věku starší 15 let byl jeden jediný.
Předkládaná úmluva neobsahuje ustanovení týkající se procesního postupu nabývání státního občanství. V případě její aplikace to tedy znamená, že z procesního hlediska se bude v těchto případech postupovat v souladu s vnitrostátními procesními předpisy, zejména dle ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů.
V úmluvě je rovněž obsažena úprava podporující vytvoření zvláštního orgánu v rámci Organizace spojených národů, na který se může příslušná osoba obrátit a dovolávat se výhod pocházejících z této smlouvy. Tím orgánem je úředník vysokého komisaře pro uprchlíky, který pracuje již od roku 1951.
Na závěr konstatuji, že úmluva není v rozporu se závazky, které Česká republika má a vyplývají jí z jiných právních norem nebo mezinárodních smluv, a je v souladu s Evropskou úmluvou o státním občanství z roku 1997.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím paní zpravodajku poslankyni Navarovou o její vystoupení.
Poslankyně Světlana Navarová: Vážený pane předsedající, ctění členové vlády, milé kolegyně a kolegové. Úmluva o omezení případů bezdomovectví, jak jste jistě zjistili z tisku číslo 810 a z předchozího vystoupení ministra vnitra, se netýká, jak by snad název napovídal, osob, které můžeme potkat v Sherwoodském lesíku u Hlavního nádraží, ale osob bez státní příslušnosti nebo - chcete-li - bez občanství.
Právo na státní občanství patří vskutku mezi práva základní. Bez státního občanství totiž člověk těžko může realizovat řadu dalších důležitých práv. Smyslem této úmluvy, která je z roku 1961 a patří do rámce OSN, je prostřednictvím jednotného mezinárodního mechanismu omezit případy bezdomovectví a předcházet jejich vzniku. Náš právní řád je s touto úmluvou kompatibilní, jak již bylo řečeno.
Vřele doporučuji propustit návrh obsažený ve sněmovním tisku 810 do druhého čtení a přikázat jej k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil - nevím, jestli mě slyší - pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedo, vyslyšel jsem vaše vyzvání.
Vážení páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přičinil několik poznámek k sněmovnímu tisku číslo 810.
Nejprve bych se zastavil u názvu tohoto sněmovního tisku. Zmínila se o tom již paní zpravodajkyně. Problém je totiž v tom, že něco jiného je bezdomovectví a něco jiného - jak račte uznat při vašem vzdělání - je apatridie ve francouzštině a statelessness v angličtině. Domnívám se, že by tento tisk měl být odpovídajícím způsobem v češtině pojmenován, neboli úmluva o omezení případů bez státního občanství.
Občanská práva jsou ve své většině vázána na občanství toho kterého státu, jak zde správně zdůraznil pan ministr. Je smutným faktem, že i v řadě zemí Evropy je významné procento lidí bez občanství. Pro baltské státy - Litvu, Lotyšsko, Estonsko - se jedná o více než 20 % obyvatel. Překvapivé je, že ani našim čelným humanistům, ani ostřížímu zraku úředníků Evropské komise při hodnocení pokroku těchto států v implementaci předpisů Evropské unie tento fakt zásadně nevadí. Je známo, jak tvrdě byla Česká republika kritizována mezinárodními organizacemi v době, kdy po likvidaci Československé republiky bylo na jejím území asi 40 tisíc lidí bez státního občanství, jakéhokoliv. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky až do přijetí novely zákona o státním občanství v roce 2000 velmi pečlivě monitoroval celou situaci.
Předkládaná úmluva stanovuje, že pro získání státního občanství je rozhodující v případě nejasnosti území státu místa narození, resp. nalezení u nalezenců, tak jak o tom hovořil pan ministr. Zajímavé je v této souvislosti vymezení území státu v případě narození na lodi či v letadle. Novorozenec se stává občanem státu, jehož vlajku plavidlo či letoun nese. Náš zákon o občanství jasně stanovuje občanství v případech, kdy tato úmluva umožňuje různé úpravy. Navíc nepřipouští možnost odnětí státního občanství podle čl. 8 této úmluvy.
V čl. 11 je podpořeno vytvoření zvláštního orgánu v rámci OSN, tj. úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky - zkratkou UNHCR, který sídlí ostatně již od roku 1951 v Ženevě.
Domnívám se důvodně, že tuto úmluvu můžeme propustit k posouzení do zahraničního výboru, ale domnívám se rovněž důvodně, že je třeba upravit její český název.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně panu poslanci Kohlíčkovi. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho. Končím obecnou rozpravu.
Táži se navrhovatele či zpravodaje, jestli si přejí vystoupit.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, jen krátce, co se týče názvu úmluvy, jak o tom hovořil pan kolega Kohlíček. Myslím si, že je to přesně téma pro jednání zahraničního výboru v rámci druhého čtení. Pravda je, že při překladu vznikaly různé názory, Ministerstvo zahraničních věcí poté doporučilo, aby úmluva nesla tento název. Tyto věci si můžeme vyříkat při jednání zahraničního výboru, případně pokud tam dojde ke změně názvu, jak například původně uvažovalo Ministerstvo vnitra, že se bude jednat o Úmluvu o snížení počtu osob bez státního občanství.
Myslím si, že se nic nezmění na tom, že Česká republika přistoupí k významné mezinárodní úmluvě a obsah bude zachován. Je to na zvážení zahraničního výboru. Vláda doporučuje po zvážení stanoviska Ministerstva zahraničních věcí ten název, který byl Poslanecké sněmovně předložen.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, děkuji. Paní zpravodajka nechce vystoupit.
Protože nezazněl žádný dramatický návrh, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má ještě někdo nějaký jiný návrh?
Nezdá se mi, že je nás zde přítomno 143. Raději vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili svými kartami, a budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh vyslovení souhlasu s přístupem České republiky k úmluvě o omezení případů bezdomovectví ze dne 13. srpna 1961 byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v prvním čtení byl z přítomných 128 poslanců 122 hlasy pro a čtyřmi hlasujícími proti tento návrh přikázán k projednání zahraničnímu výboru (v hlasování číslo 280).
***