(14.10 hodin)
(pokračuje Benda)
Mně to připadá jako velmi nešťastné řešení. Minulý rok tady probíhala mnohahodinová nebo dokonce bych řekl mnohadenní diskuse o tom, jakým způsobem má být znovelizován zákon o politických stranách, jak zpřísnit podmínky pro to, aby nedocházelo k řekněme ovlivňování politických stran pomocí sponzorů, pomocí různých darů, které k nim směřují a všichni jsme byli, myslím, nebo téměř všichni jsme byli ve velké shodě, že ano, chceme zpřísnit podmínky pro darování politickým stranám, chceme ztransparentnit financování politických stran - ale má to onu druhou část, že zároveň státní rozpočet bude muset na činnost politických stran zásadním způsobem přispívat.
Včerejší rozhodnutí Ústavního soudu tuto možnost jakoby zcela zrušilo, a já se domnívám, že se s tím musíme nějakým způsobem vypořádat. Naše teze, když jsme připravovali novelu zákona o politických stranách, byl pokus jít z toho jednorázového financování politických stran přes vysoký příspěvek za získané hlasy, kde pak ten příspěvek za volby byl velmi vysoký a poměrně nízké byly příspěvky meziroční za získané mandáty, bylo posunout toto jednorázové financování do více průběžného financování už proto, aby bylo zřetelné, že tato sněmovna si nepřeje nějaké extrémní navyšování volebních nákladů a že není cílem, aby volební náklady stoupaly v nějakých křivkách stovek milionů.
Rozhodnutí Ústavního soudu bohužel jakoby směřuje trochu proti této tezi Poslanecké sněmovny, ale já se přesto domnívám, že musíme zareagovat a že musíme alespoň v rámci zvyšujících se cen v České republice, zjednodušeně řečeno inflace, musíme zareagovat a musíme upravit koeficienty v zákoně o politických stranách tak, aby politické strany získaly nějaké příspěvky ze státního rozpočtu.
Druhý problém, který zůstává a bude zůstávat, je změna volebního zákona, kde bychom opět měli vrátit, až sem volební zákon přijde, příspěvek za hlas, a zřejmě podle rozhodnutí Ústavního soudu musíme setrvat na té původní výši, nebo naopak i tam přemýšlet o navýšení této částky o příslušný inflační koeficient, aby nevznikal dojem v Ústavním soudu a u prezidenta republiky, že cílem této sněmovny je bojovat proti malým stranám. Já myslím, že to nikdy cílem této sněmovny nebylo a že ostatně příspěvky za krajské volby jsou přesným opakem a přesnou ukázkou toho, že jsme chtěli, aby i strany, které vznikají a které se snaží etablovat, měly šanci dosáhnout na příspěvek ze státního rozpočtu.
Protože ale nechci zatěžovat v tuto chvíli tento zákon, který si to opravdu ani příliš nezaslouží, ještě i novelou volebního zákona, protože se očekává v brzké době přijetí novely volebního zákona z vlády, která musí zareagovat na to předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, nebudu dnes navrhovat, už kvůli tomu, že by případné takové začlenění novely volebního zákona znamenalo povinný souhlas obou komor, který by znovu ten zákon komplikoval, já si myslím, že bychom se obecně měli snažit ty zákony, které jsou v povinném souhlasu obou komor, držet jako výrazně osamocené a všechny věci, které běží v tom běžném režimu ústavy, bychom měli projednávat odděleně. Proto nebudu navrhovat novelu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, ale předem avizuji, že až přijde tento zákon k projednávání, pokud takový návrh nepřijde již z vlády, budu navrhovat, abychom se vrátili přinejmenším k původnímu financování, to znamená 90 korun na hlas, možná s navýšením o nějaký inflační koeficient.
V tuto chvíli bych chtěl navrhnout navýšení v zákonu o politických stranách. Pak přečtu ten konkrétní pozměňovací návrh, jenom aby bylo jasné, z čeho ta čísla vycházejí. Chci provést i jménem některých dalších kolegů, se kterými jsem návrh konzultoval, dvě změny.
Za prvé. My jsme v loňském roce, když jsme navyšovali nebo když jsme stanovovali to zvýšení příspěvku z půl milionu na milion, nezvýšili jsme ten základní příspěvek 5 milionů na činnost. Samozřejmě že tento příspěvek je jediný, který v průběhu času dostávají politické strany, které dosáhly více než 3 %, ale přesto se nedostaly do Poslanecké sněmovny, a vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu, k jeho odůvodnění i k odůvodnění prezidenta republiky se domnívám, že musíme výraznějším způsobem zvýšit tento základní příspěvek, aby právě ony strany, které se pohybují těsně pod hranicí zvolitelnosti do Poslanecké sněmovny, abychom na ně také pamatovali, aby také měly základní prostředky na své přežití. Proto budu navrhovat, aby původních 5 milionů bylo navýšeno stoprocentně na 10 milionů.
Druhý návrh se bude týkat onoho příspěvku za mandát. Doposud byl od roku 1995 tento příspěvek za mandát půl milionu korun. Pokud si spočítáme, kolik by za těch bezmála sedm let platnosti tohoto ustanovení činilo prosté promítnutí inflace, dostali bychom se ke konci letošního roku na částku bezmála 782,2 tis.
Protože se domnívám, že základní teze, abychom šli více na průběžné financování, byla správně a že jsme možná jenom přehnali onu rychlost, díky které to Ústavní soud zrušil, navrhnu, abychom příspěvek na mandát poslance či senátora pro politickou stranu stanovili ve výši 900 tis. Je to kousek nad tou inflační spirálou a zároveň budu pak navrhovat v zákoně o volbách, abychom tam onen příspěvek za hlasy, které získají politické strany ve volbách, sice zvýšili o inflaci, ale mírně níže, abychom se pokoušeli konvergovat k tomu cílovému stavu, aby ty příspěvky jednorázové nebyly tak vysoké a byly v rozumnější výši ty průběžné.
Proto předkládám tento pozměňovací návrh k tisku 674. Za prvé - změnu názvu zákona, kam by se doplnilo za ten stávající název o státním dluhopisovém programu atd., za slova "Německo" by se doplnilo "a kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů". Dosavadní paragraf 1 by se, nad tímto paragrafem by se doplnilo "část první" a vložila by se nová část druhá - "zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:". Bod 1 - v § 20 odst. 6 se částka 3 miliony nahrazuje částkou 6 milionů a částka 100 tis. se nahrazuje částkou 200 tis. To je ono navýšení toho základního příspěvku z 5 mil. na 10 mil.
A bod druhý - do odstavce 7 za slovo "příspěvek" by se po rozhodnutí Ústavního soudu vypuštěná slova "na mandát poslance nebo senátora činí ročně milion korun" by se teď nahradila slovy - za slovo "příspěvek" byl byla vložena slova "na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 tis. korun".
Tolik můj pozměňovací návrh a jeho odůvodnění. Omlouvám se, že jsem byl trošičku delší, než by se možná slušelo na podrobnou rozpravu, ale pokládal jsem za nutné tuto věc jednak urychleně řešit, a jednak se pokusit vysvětlit principy, které mě s kolegy z Unie svobody, KDU-ČSL a sociální demokracie, kteří jsme ten návrh ráno připravili, který mě vedl k tomuto podání návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji panu poslanci Sobotkovi, připraví se pan kolega Václavek.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové. Já bych se chtěl pouze přihlásit k pozměňujícím návrhům, které jsem přednesl v prvním i druhém čtení, týkajícím se projednávaného tisku č. 674, čili dovoluji si znovu se přihlásit k návrhům uvedeným pod body B1 a B2 v tisku 674/3 a tímto tyto pozměňující návrhy opakovaně podávám. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Václavek.
***