(13.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Ochrannými mocnostmi se rozumějí státy, které na základě dohody stran v ozbrojeném konfliktu provádějí dozor nad prováděním a respektováním pravidel mezinárodního humanitárního práva. Od počátku každého konfliktu je každá z bojujících stran povinna bez prodlení jmenovat ochrannou mocnost a je zároveň povinna jí dovolit činnost. Ochranné mocnosti jsou povinny chránit zájmy stran v ozbrojeném konfliktu. Dovoluji si citovat ze slovníku mezinárodního práva a politiky.
Zásady norimberského práva byly vtěleny do řady mezinárodních smluv o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ve smlouvě o zabránění a trestání zločinů genocidy a o potlačování terorismu a o jiných forem humanitárního práva.
Ustanovení čl. 85 nevylučuje trestní stíhání válečných zajatců pro mezinárodní zločiny spáchané před zajetím. Podstata tohoto ustanovení je jen v tom, že i po odsouzení požívají ochrany jako zajatci, pokud nadále zůstanou v zajetí. Je však samozřejmé, že s výkonem trestu odnětí jsou spojena všechna standardní omezení platná pro ostatní odsouzené. Zločincům podle mezinárodního práva nepřiznávají mezinárodní smlouvy žádné výhody ve srovnání s tzv. normálními zločinci.
V červenci 1998 byl na konferenci OSN schválen Římský statut Mezinárodního trestního soudu. Statut je otevřen k podpisu v sídle OSN od 31. 12. 2000, tedy necelé dva měsíce. Platnosti má nabýt první den měsíce po 60 dnech následujících po datu uložení 60. listiny o ratifikaci statutu a jeho schválení nebo o přistoupení k němu.
Do pravomoci Mezinárodního trestního soudu mají spadat zločiny genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese. Statut připouští uvěznění pachatele až na 30 let.
Připomínám, že o zločinu agrese se hovoří v jednotlivých dokumentech OSN i v souvislosti s útokem paktu NATO na Svazovou republiku Jugoslávii.
V předkládací zprávě se uvádí, že odstoupení od výhrad odpovídá současnému trendu vývoje mezinárodního humanitárního práva a že na 27. mezinárodní konferenci Červeného kříže a Červeného půlměsíce v roce 1999 byla přijata výzva k odvolání výhrad. Odvolání výhrad je tedy pouze politickou, nikoli právní věcí.
Vzhledem k tomu, že text předkládací zprávy a samotný dopad odvolání výhrad jsou rozdílné, vzhledem k malé vypovídací hodnotě předkládací zprávy doporučuji, aby projednávání tohoto tisku bylo odročeno, a to do doby, než Ministerstvo zahraničních věcí předloží přehled o státech, které k Ženevským úmluvám uplatnily dosud platné výhrady, a aby předložilo text výzvy k odvolání výhrad. Nemám ho k dispozici, nemohu posoudit, nakolik jsem získal všechny potřebné materiály k dnešnímu vystoupení.
Předložený návrh úzce souvisí se statutem Mezinárodního trestního soudu, a proto je důležité se už nyní seznámit s jeho textem v českém překladu. Nevidím kolegyni Orgoníkovou, ale myslím si, že to byla ona a já a nikdo jiný z této sněmovny, kdo měl možnost jednat se zástupci, kteří přijeli do českého Parlamentu, aby nás seznámili v roce 1999 s textem statutu Mezinárodního trestního soudu. Navíc mladá dívka, která nás s ním seznamovala, neměla informace o tom, jakým způsobem se bude dále postupovat.
V denním tisku byla uveřejněna informace, že USA uplatňují dále výhradu, aby se statut nevztahoval na vojáky USA, případně na vojáky NATO. Nevím tedy, jaký statut bude mít vůbec Mezinárodní trestní soud.
S novelizací zákona o výkonu trestu odnětí svobody je vhodné vyčkat až případně do ratifikačního řízení ohledně statutu tohoto Mezinárodního trestního soudu. Předpokládám, že se ve stejném termínu dovíme alespoň s vládou uvažovaným předložením novely trestního zákona. Trestní řád je již v projednávání a tato ustanovení v něm obsažena nejsou.
Navrhuji tedy, aby jednání o tomto tisku bylo odročeno až do předložení mnou požadovaných dokumentů. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, přejete si odročení po přerušení rozpravy, nebo po jejím uzavření? Po uzavření rozpravy. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím. Pan ministr si přeje přednést závěrečné slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážené poslankyně, vážení poslanci, se zájmem jsem vyslechl předřečníka. Musím konstatovat, že i v textu, který máte na stole, ověřoval jsem si to teď u pana zpravodaje, máte jednak text výhrad ČR k Ženevským úmluvám ze dne 12. srpna 1949 na ochranu válečných obětí a po předkládací zprávě máte ve stejném textu přiložen text článků Ženevských úmluv. Vidíte, k čemu výhrady byly.
Myslím si tedy, že máte k dispozici veškeré informace, které potřebujete, abyste rozhodli na základě plných informací. Nechám k vašemu posouzení, zda předkládací zpráva je úplná, nebo neúplná, případně že argumentujeme pouze z hlediska politického, a ne z hlediska mezinárodního humanitárního práva.
To, co zde pan předseda Filip říkal o Mezinárodním soudním tribunálu, bylo nesmírně závažné. Sám tuto normu považuji za velmi důležitou. Nevidím ale přímou souvislost mezi návrhem, který máte dnes předložen, a jeho schválením a budoucím projednáváním důležité normy týkající se Mezinárodního soudního tribunálu, kterou skutečně můžeme schvalovat až po jisté úpravě naší ústavy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Filip, který využívá svého práva vystoupit jako předseda klubu.
Poslanec Vojtěch Filip: Omlouvám se panu ministrovi, pokud mě přesně nepochopil. Požadoval jsem, aby Ministerstvo zahraničních věcí předložilo přehled o státech, které k Ženevským úmluvám uplatnily dosud platné výhrady, ne to, co máme v textu. Mohl jsem si to najít ve Sbírce zákonů, o tom nepochybuji. Nebylo to jinak součástí předkládací zprávy. Dále aby předložilo text výzvy k odvolání výhrad. Výzva tam také nebyla, alespoň já jsem ji v materiálu neměl. Pokud ji ostatní měli, sněmovně se omlouvám. Přehled států, které k Ženevským úmluvám uplatnily dosud výhrady, bych rád nejen pro sebe, ale i pro ostatní členy sněmovny měl k dispozici.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní udílím slovo panu poslanci Tollnerovi, který je zpravodajem k tomuto bodu.
Poslanec Pavel Tollner: Paní místopředsedkyně, jako zpravodaj bych uvedl, že v rozpravě padl jeden návrh na odročení. Jako zpravodaj bych se chtěl vyjádřit, že výhrady beru jako skutečně těžký relikt minulosti. Nedovedu si představit, že bychom nepřistoupili jako jediní k jejich odvolání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Budeme hlasovat o návrzích, jak byly předloženy. Nejprve o návrhu pana poslance Filipa. Jestliže nebude přijat, budeme hlasovat o návrhu, jak byl předložen zahraničním výborem.
Na žádost z pléna vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
***