(9.10 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Na základě uvedených zkušeností a poznatků z uplatnění systému majetkových daní v zemích Evropské unie a na základě oněch domácích zkušeností byla zpracována zcela nová koncepce daně z nemovitosti.
(V sále je velký hluk.)
Pane předsedající, prosil bych vás, abyste uklidnil ten hlouček tady napravo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Vážení kolegové, prosím, vyslechněte si úvodní slovo ministra financí. Pane kolego Vávro, prosím, nehlučte.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se za tuto nezvyklou vložku.
Hlavní změnou v předloženém návrhu je přechod na hodnotový princip, podle kterého se při stanovení základu daně bude vycházet z hodnoty nemovitosti, která se bude blížit ceně obvyklé. Bude tak nahrazen dosavadní způsob stanovení základu daně, který je založen převážně na výměře nemovitosti s přiřazenou pevnou sazbou daně.
Po obsahové stránce návrh zákona neznamená zvýšení daně z nemovitostí, neboť obcím bude umožněno rozhodovat o výši sazby daně v zákonem určeném rozpětí. Bude tak posílena jejich pravomoc v procesu rozhodování o výši vlastních příjmů. Podle předloženého návrhu dojde jednoznačně k přímému snížení daně ze zemědělských pozemků. U ostatních pozemků a staveb lze předpokládat, že ze strany obcí bude uplatněna potřeba zvýšení příjmů do rozpočtů obcí, a proto se odhaduje zvýšení výnosů daně z nemovitostí ze současných 4,3 mld. Kč až na možná 9 mld. Kč, ale skutečně to závisí na aktivitě obcí, jakým způsobem se rozhodnou. Sám návrh zákona v tomto nevytváří žádné zadání.
Oproti současné právní úpravě daně z nemovitostí jsou obsahem předloženého návrhu zákona následující nejdůležitější změny:
Za prvé - základ daně je koncipován s využitím zkušeností se současným zákonem o dani z nemovitostí, kde hodnotový princip je uplatňován u zemědělských pozemků, lesních pozemků a rybníků. Základ daně, tedy hodnota nemovitosti, se bude blížit obvyklé ceně nemovitostí a je objektivní vůči daňovým poplatníkům. Hodnota nemovitostí bude určována výlučně obcemi a finančními úřady na základě údajů poskytnutých poplatníky, bez účasti znalců nebo odhadců nemovitostí na procesu ohodnocování nemovitostí.
Návrh zákona nepředpokládá rozdílný přístup k vlastníkům nemovitostí jako poplatníkům daně v těch případech, kde povinnosti vlastníka vyplývají z jiných právních předpisů. Například podle stavebního zákona je vlastník nemovitosti povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost. Ve vztahu k této úpravě navrhovaný zákon nepočítá se snížením hodnoty stavby z důvodu její nedbalé údržby.
Navrhovaný zákon rovněž nepočítá se zvýšením hodnoty stavby, dojde-li k jejímu zhodnocení např. pouze výměnou plastových oken, výměnou nové střechy, provedením nové fasády nebo zateplením stavby, přičemž to všechno jsou významné stavební úpravy, které jsou běžně v současnosti stavebníky prováděny.
Základ daně ze staveb vychází totiž z nákladové hodnoty stavby budovy. Tato hodnota stavby budovy se odvíjí od typu svislé nosné konstrukce konkrétního druhu budovy a dále je upravena koeficienty vyjadřujícími opotřebení budovy a polohovou atraktivitu budovy.
U staveb pro bydlení je v typu svislé nosné konstrukce promítnuto její zařazení do kvalitativních kategorií podle vybavenosti, to je do kategorií I. - IV. Tyto základní ukazatele charakterizující hodnotu stavby byly vybrány během několikaleté přípravy tohoto zákona jako nejvhodnější a nejjednodušší pro hromadné ocenění bez účasti znalců a odhadců nemovitostí v procesu ohodnocování nemovitostí.
Pro informaci bych rovněž rád uvedl, že v roce 2000 činilo průměrné daňové zatížení daní z nemovitostí pro vlastníka rodinného domu 26,50 Kč měsíčně, přičemž průměrná mzda v tomto roce dosahovala 12 681 Kč. Podíl vyměřené daně z rodinných domů na průměrné mzdy činil tedy měsíčně v průměru 0,23 %. V porovnání s rokem 1993, kdy byla daň z nemovitostí zavedena, došlo dokonce k poklesu tohoto podílu, a to ze 0,4 % na oněch 0,23 %. Důvodem je skutečnost, že výnos daně z nemovitostí se prakticky nezměnil,a to i u staveb rodinných domů, avšak průměrná mzda se za tu dobu zvýšila z 5 800 Kč na avizovaných 12 681 Kč.
Dalším podstatným bodem je zvýšení pravomocí obcí. Obce na základě svých poznatků budou určovat hodnoty pozemků v zastavěném území obce, a tak přímo ovlivňovat základ daně. Současně s přihlédnutím k místním poměrům v obci stanoví sazby daně, které jsou v zákoně navrhovány v rozpětí od 0,01 % až po 0,2 %. Obce tak budou zásadně rozhodovat o výši výnosu daně z nemovitostí.
Navržený postup reaguje na změny v oblasti veřejné správy, a jak již bylo uvedeno, posiluje pravomoci i odpovědnosti obcí v procesu rozhodování o výši vlastních příjmů z daně z nemovitostí, která je výlučným příjmem rozpočtu obcí. Tato pravomoc bude spadat do samostatné působnosti obce a občané tak budou moci vyjádřit svoji vůli k daňovému zatížení daní z nemovitostí.
Konečně třetím bodem, o němž bych rád hovořil, je zjednodušení obsahu daňových přiznání. Poplatník daně v daňovém přiznání uvede pouze údaje, které jsou rozhodné pro stanovení základu daně. Současně vždy budou využity i údaje, které má k dispozici finanční úřad podle již podaných daňových přiznání. Oproti dosavadní právní úpravě poplatník si nebude daň sám vypočítávat, neboť správce daně stanoví základ daně, daň vypočte a vyměří v rámci vyměřovacího řízení.
Za čtvrté - návrh předpokládá další významný systémový krok v oblasti podpory bydlení. Pro podporu bydlení je v návrhu zákona zapracováno snížení základu daně o 50 % u budov rodinných domů, o 40 % u budov bytových domů, v nichž jsou byty v nájmu, a o 50 % u bytů evidovaných v katastru nemovitostí. Na dobu 15 let budou osvobozeny nové stavby rodinných domů a bytových domů včetně nových bytů evidovaných v katastru nemovitostí.
Náklady spojené se zavedením nové daně z nemovitostí jsou odhadovány na zhruba 100 mil. až 140 mil. Kč a jsou určeny především na vydání tiskopisů daňových přiznání a na příslušný software automatizovaného daňového informačního systému ADIS. Návrh nového zákona o dani z nemovitostí si nevyžádá zvýšení počtu pracovníků na Ministerstvu financí ani na územních finančních orgánech.
Vážené dámy a pánové, tato právní úprava, jejíž návrh je dnes předkládán, vznikla postupně na Ministerstvu financí v průběhu zhruba šesti let. Troufám si říci, že je vysoce propracovaná a že povede ke zmodernizování soustavy našich daní z nemovitostí do podoby odpovídající více potřebám daňových poplatníků i budoucímu profilu celku naší daňové soustavy v rámci našeho budoucího členství v Evropské unii. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona o dani z nemovitostí, sněmovní tisk 811, obsahuje systémovou změnu stanovení základu daně a její výpočet, a to z principu podle zastavěné plochy na princip podle úředně stanovené ceny. Vládní návrh umožňuje obcím razantní zvýšení daně z nemovitostí, a to víceméně pod pláštíkem "milí občané, daň ti nezvyšuje vláda, ale vaši zastupitelé".
Vláda prosadila změnu rozdělování příjmů obcím, nikoliv však podle úspěšnosti, ale podle počtu obyvatel jednotlivých obcí. Propad v příjmech obcím, který tato vláda způsobila, navrhuje řešit na úkor občanů těchto obcí, a to zvýšením jejich daňového zatížení. Vláda navrhuje, aby poprvé podle této daně byla vybírána daň až v roce 2003, což je v období následující vlády.
Já se domnívám, že problémy, která vláda způsobí svým občanům, nemůže řešit na jejich úkor, a to dalším zvyšováním daní.
***