(18.00 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Tato odmítavá reakce samozřejmě měla velmi negativní dopad a vůbec dá se říci, že zpochybňuje tuto druhou etapu reformy veřejné správy. Ministerstvo vnitra nicméně přislíbilo vyhovět oprávněným požadavkům obcí a v prvním čtvrtletí letošního roku připravit nový materiál. Proto vám, pane ministře, pokládám tyto otázky:
1. V jakém stadiu se nachází příprava druhé etapy reformy veřejné správy?
2. Jak a kdy budou znovu do diskuse zapojeny obce a nově i krajská zastupitelstva?
3. Jak budou řešeny přislíbené možné přesuny obcí mezi jednotlivými kraji?
4. Jak bude řešena otázka odvolání proti prvoinstančním rozhodnutím pověřených obecních úřadů třetího stupně?
5. Kdy vláda předloží příslušné zákony Poslanecké sněmovny k projednání?
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo ministru vnitra Stanislavu Grossovi.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, nejprve pár vět, byť to budou opravdu jenom poznámky, k tomu uvození materiálu, který byl rozeslán na jednotlivé okresní úřady a jednotlivé obecní úřady pověřené přeneseným výkonem státní správy.
Pan poslanec Kvapil tady použil rétoriku, které rozumím v předvolebním období, ale samozřejmě, že takto jednoduše to nelze shrnout. Říci, že byl materiál zpracován necitlivě, že byla absolutně odmítavá reakce a že ten materiál zpochybnil samotnou druhou etapu reformy veřejné správy, tak tomu samozřejmě není.
Všichni členové výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí vědí, že tento výbor, tuším, že v dubnu loňského roku, přijal usnesení, že během tří měsíců, tam byl stanoven termín myslím na červen, má předložit Ministerstvo vnitra první hrubou, zdůrazňuji hrubou představu druhé etapy reformy veřejné správy. Jestliže tento úkol Ministerstvu vnitra byl výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí určen, tak se divím tomu, když Ministerstvo vnitra tento úkol splnilo - a pod hrubou představou si lze představit to, že to rozhodně nebude varianta, která bude ideální, bude to varianta, která rozhodně není dogmatem, a bude to varianta, která určitě bude znamenat, že bude nadále zpracovávána a upravována -, tak se divím tomu, že je to takto paušalizováno. Ale pravdu má pan kolega Kvapil v tom, že byla poměrně výrazná odmítavá reakce, byť samozřejmě byli slyšet ti, co nesouhlasili. Ti, co souhlasili, tolik slyšet nebyli, protože kdo souhlasí, tak nekřičí a je to logické. Takže ten nesouhlas se týkal řádově 15, 20 % obcí České republiky a možná, že to procento ještě trochu více nadsazuji, než to je.
Ale v každém případě, tak jak materiál byl rozeslán a tak jak celý proces bude pokračovat, znovu opakuji, že je to poprvé v historii ČR, co mají obce možnost se vyjádřit, a nejen se vyjádřit, ale hlavně výrazně ovlivnit to, jak budou vypadat správní obvody v ČR. Nikdy v minulosti obce tuto šanci neměly. Teď ji poprvé dostaly a já bohužel rozumím tomu, že obce této první zkušenosti, kdy jim někdo tuto šanci dal, nedůvěřují, protože kdykoliv v minulosti taková slova padala, tak v minulosti nikdy názor obcí brán vážně nebyl a nikdy v minulosti obce, přestože se to proklamovalo, neměly šanci ovlivnit konečné rozhodování zákonodárného sboru.
Mohl bych samozřejmě položit řečnickou otázku, kdo se obcí a měst ptal, jestli krajů má být v ČR 8, 14 nebo 50, jakou měly šanci toto ovlivnit. Všichni, kdo v této sněmovně seděli v době, kdy se ústavní zákon o vzniku krajů přijímal, tak vědí, že se rozhodovalo někde jinde nežli podle názoru obcí, ale rozhodovalo se podle řekněme nějakého politického kompromisu, neboť bylo zapotřebí dosáhnout třípětinové většiny. Tudíž znovu opakuji. Obce mají poprvé v této chvíli za této vlády šanci výrazně ovlivnit to, jak budou jednotlivé správní obvody vypadat. A k tomu byly směřovány také otázky pana poslance Kvapila po tom paušalizujícím hodnocení.
Za prvé padla otázka, v jakém stadiu je druhá etapa a kdy a jak budou mít obce a kraje možnost podívat se na to, co jsme slíbili, tzn. na další variantu, která samozřejmě již bude vycházet z toho, co jsme obcím dali jako možnost, tzn., že se všechny obce mohly vyjádřit k tomu, zda souhlasí či nesouhlasí s tím, jak jsou navrženy správní obvody jim určené. Když nesouhlasí, tak jestli nesouhlasí z toho důvodu, že chtějí do jiného správního obvodu, anebo zda chtějí úplně nový správní obvod. Tuto šanci dostaly.
10. ledna, pokud vím, dorazily poslední připomínky na Ministerstvo vnitra, bohužel asi s měsíčním zpožděním. Ale to zpoždění bylo způsobené také z toho důvodu, že i Svaz měst a obcí chtěl prvotní termín, tak jak jsme ho požadovali, posunout, a my jsme samozřejmě zase brali v úvahu to, že logiku má jejich argument, že u malých obcí je poměrně obtížné někdy svolat zastupitelstvo během třeba 14 dnů. Takže proto se ty termíny posunovaly. Ale 10. ledna dorazily na Ministerstvo vnitra poslední připomínky k té první hrubé variantě a Ministerstvo vnitra vypracovalo nový návrh, který pracovně nazýváme "Mapa přání", která zohledňuje stanoviska všech více jak 6000 obcí a měst v ČR.
Neznamená to samozřejmě, že bude možno v konečné fázi - ale ten, kdo rozhodovat bude, nebude Ministerstvo vnitra, nebude vláda, bude Poslanecká sněmovna a Senát, protože správní obvody podle ústavy musí být vymezeny zákonem. Takže neznamená to, že všem obcím bude možno vyjít vstříc. Ale jsme přesvědčeni, že k drtivé většině případů budeme umět najít rozumné stanovisko, a ta "Mapa přání", jak ji pracovně nazýváme, již je úplně dramatickým kvalitativním posunem dopředu. Bude znamenat už řešení opravdu jenom některých dílčích problémů, které zůstávají zachovány, a bude se muset přijmout rozhodnutí politické, protože bude to přijímáno zákonem, jestli se vyjde vstříc třeba žádosti na vytvoření správního obvodu, který bude mít 6, 8, 9, 10 tisíc obyvatel, když víme, že to nebude splňovat řekněme ta kritéria obecně administrativní. Ale dovedeme si představit, že jsou regiony, které vzhledem ke geografické poloze, k tomu, jaká je tam situace, budou moci zohlednit to, že budou mít nižší počet obyvatel, vzhledem k tomu, že třeba byla dost velká vzdálenost z jednotlivých obcí do nejbližšího správního centra.
Takže tady si myslím, že ten posun je dramatický. Čili odpověď na tu otázku je, že tzv. "Mapa přání" je zpracována, příští týden bude rozesílána na jednotlivé kraje, dostanou ji k dispozici poslanci výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, budeme ji zasílat i obcím. V tuto chvíli nevím, jak to administrativně zvládneme, jestli to budeme opět posílat pouze na pověřené obce, těch je dnes 360, nebo jestli to budeme posílat prostřednictvím okresních úřadů jenom a tam budou mít možnost obce se s tím seznámit. Ale v každém případě příští týden začne distribuce tohoto materiálu.
Budeme muset vyhodnotit problémová místa o poznání rychleji nežli u té původní varianty, která vzbudila poměrně, jak říkal kolega Kvapil, velkou vlnu kritiky. Nepředpokládám, že ta vlna kritiky by u tohoto návrhu měla být nějak masová, protože řada problémů z původní varianty je odstraněna, takže bude spíše otázka řešení konkrétních problémů, které samozřejmě zůstanou, a úplně stoprocentně je asi není možno odstranit. Čili odpověď na tu první otázku je, že příští týden začne tato distribuce a i příslušní poslanci budou mít možnost se s tímto seznámit.
Pak tady byla otázka pana kolegy Kvapila, jak budeme řešit přesuny obcí mezi jednotlivými kraji. Pan kolega Kvapil ví, že možné je to ústavním zákonem. A to je o politickém rozhodnutí. Pokud sněmovna sezná, že je žádoucí vyjít vstříc některým žádostem o přesuny mezi kraji, tak prostě to bude učiněno.
***