(14.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Sazebník správních poplatků, jenž je nedílnou součástí zákona, obsahuje zhruba z 90 % současně platné předměty správních poplatků, včetně sazeb správních poplatků. Nové předměty poplatků jsou zařazeny do sazebníku v návaznosti na nové zvláštní právní úpravy státní správy, a to zejména v oblastech energetiky a plynárenství, jaderné energie, dopravy, pasové agendy a některých dalších oblastí.
Sazby poplatků jsou navrhovány jak s přihlédnutím k jejich fiskální funkci, tak v některých případech představují sazby poplatků i funkci omezovací. Vždy je třeba brát v úvahu, že stanovená sazba správního poplatku se může následně promítnout do ceny u povolované, případně registrované služby, anebo do ceny výrobků, pokud předchází zpoplatňované právní řízení o vydání povolení či registraci určité komerční činnosti.
Současně je třeba mít na zřeteli i to, že zaplacený správní poplatek je pro každého podnikatele výdajem podle § 24 zákona o daních z příjmů, a tak přímo ovlivňuje základ daně. Proto není vhodné navrhovat nepřiměřeně vysoké sazby správních poplatků.
Nová zákonná právní úprava správních poplatků je nezbytná zejména proto, že zahrnuje všechny oblasti veřejné správy, dotýká se nejen všech obyvatel ČR, ale i cizinců na území českého státu, včetně podnikatelských aktivit fyzických a právnických osob, a dosavadní právní úprava je v těchto pasážích do jisté míry překonaná.
Vážené dámy, vážení pánové, prosím jménem vlády o propuštění této předlohy do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dosud platný zákon č. 368 z roku 1992 o správních poplatcích byl za dobu své platnosti 36krát novelizován, a to většinou pod hlavičkou novel úplně jiných zákonů. V důsledku toho je soustava správních poplatků často nesystémová, některá osvobození od poplatků jsou v rozporu s obecnými zásadami našeho právního řádu obsažena pouze ve vyhláškách, nikoliv v zákoně. Toto jsou nepochybně argumenty, které směřují k podpoře předložené novely, která je předkládána v podobě kompletního znění nového zákona, nikoliv jako 37. novela v pořadí. To je nepochybně pozitivní. A kdyby nebylo toho, co teď budu uvádět, mé stanovisko by bylo k této novele kladné.
Problém je v tom, že kromě této kladně hodnocené metodické změny tento návrh nově zavádí nové typy správních poplatků a zvyšuje sazby u některých stávajících. Sama důvodová zpráva uvádí, že státní rozpočet by díky těmto změnám sazeb, zavedení nových správních poplatků získal 800 mil. korun. Je tedy zjevné, že to není zanedbatelná změna, a je zjevné, že to je jen další z mnoha pokusů vlády vytáhnout z kapes občanů více peněz a zvýšit tím vlastně jejich zatížení.
Uvedu některé z příkladů zavádění nových typů poplatků nebo jejich zvyšování. Veškeré žádosti, kterými se obracejí občané k úřadům ve věci daní, se navrhují zvýšit o 100 %. Jsou nově zaváděny platby za změny v občanském průkazu, nově je zaváděn poplatek za provedení zápisu samostatně hospodařícího rolníka. Je obrovský řádový skok v platbách, které se týkají motorových vozidel. Písemné potvrzení nebo informace z registru motorových vozidel je navrhováno zvýšit ze současných 20 korun na 300 korun. Zápis do registru vozidel u motocyklu o obsahu 50 cm krychlových - nárůst ze 100 na 300 korun, u čtyřkolých vozidel ze 300 na 800 korun, u přívěsů dokonce na sedminásobek - ze 100 na 700 korun, přidělení evidenčního čísla ze 100 na 400 korun, tzn. čtyřnásobek. A poslední příklad, kde se jedná o desetinásobek, je vydání řidičského průkazu - ze současných 50 na 500 korun.
Domnívám se, že tato druhá část mé zpravodajské zprávy je opodstatněním pro to, co navrhnu v rozpravě, a to je zamítnutí tohoto návrhu v prvém čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně panu zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Pan kolega Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Pane předsedo, vznáším návrh na zamítnutí tohoto návrhu v prvém čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se ještě někdo jiný do obecné rozpravy? Nehlásí, pak tedy obecnou rozpravu končím. Táži se, zda pan ministr chce závěrečné slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, čísla, která zde uváděl pan předseda Tlustý o dopadech celkového zavedení této právní úpravy, možná zaslouží obohatit ještě o jeden údaj. Tím je skutečnost, že například v rozpočtech územních samosprávních celků by bylo možné očekávat zvýšení výnosů z dosavadních 1,2 mld. korun ročně, což je odhad Ministerstva financí samozřejmě, protože orgány krajské existují pouze krátkou dobu, o zhruba 0,9 mld. korun. Čili tím, kdo by si mírně zlepšil svoji fiskální pozici, by nebyl pouze rozpočet státní, ale také rozpočty krajské.
Rozhodující důvod, proč v některých případech - a příklad řidičských průkazů nebo také cestovních pasů je zvlášť viditelný, dochází k násobnému růstu těchto poplatků - jsou podstatně vyšší výrobní náklady na výrobu moderních dokladů odpovídajících současným požadavkům na bezpečnost z hlediska ochrany osobních dat, ochrany občana před paděláním a podobně.
Podíváme-li se prostým pohledem na staré růžové řidičské průkazy - byl již ten příklad řidičských průkazů zmíněn - a řidičské průkazy současné a budoucí, které budou zaváděny v souladu s příslušnými normami nejenom EU, ale i našimi, je logické, že ceny staré v řadě případů - a teď nevím, jestli je to tento případ rovněž, ale není to podstatné - osm let, popřípadě více neodpovídají těmto zvýšeným nákladům.
Předkladatelé jednotlivých návrhů, což byla jednotlivá resortní ministerstva, která mají příslušnou agendu na starosti, vycházeli přitom v zásadě z oněch dvou kritérií, která jsem uvedl. Za prvé je to kritérium hospodárnosti a nákladnosti, čili občan, který požaduje nějaký správní úkon, by měl zaplatit náklady tohoto správního úkonu. Ve výjimečných případech je sazba prohibitivní, ale to nejsou ty případy, které zde byly uvedeny. V některých dalších, spíše výjimečných případech jsou brány určité ohledy, sociální ohledy zejména, ale také je to tam, kde jde o určité povinné náklady. Čili pokud stát ukládá občanovi povinnost, například mít občanský průkaz a řádně se o něj starat, tak tam ty nárůsty nejsou udělány tak, aby odpovídaly ekonomickým nárůstům, protože nejde o agendu, která by byla dobrovolná, jako je tomu v případě rozhodnutí pořídit si řidičský průkaz nebo cestovní pas apod.
Je možná trošičku paradoxní, že vláda tvořená představiteli ČSSD, tedy strany levicové, předkládá návrh, který zohledňuje ekonomické parametry hospodářského rozvoje včetně pohybu inflace a nákladů za poslední roky, zatímco pravicový zpravodaj, zpravodaj ze strany, která o sobě říká, že je pravicová, argumentuje zvýšenými sociálními náklady a tyto náklady, které podle vládního návrhu by přecházely na uživatele příslušných služeb, chce ponechat na mase všech daňových poplatníků.
***