(11.40 hodin)
(pokračuje David)
Vzhledem k tomu, že tady tento návrh nepadl, navrhuji zamítnutí návrhu zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Beneš, poté pan poslanec Svoboda.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jsem členem jediné komory, a to dolní komory Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Často jsme tady svědky, že jsme schopni na něčem se dohodnout, v tomto případě jsme schopni se dohodnout na tom, že znalci v různých oborech nefungují, že často dochází k situacím, kdy se až jedná podle běžného názoru o trestný čin, nicméně v následujícím procesu se ukáže, že znalec je nadále znalcem. Na tomto popisu se shodujeme a já myslím, že v tom není problém.
Problém je, že pan předkladatel nám předkládá návrh léčby této choroby prostřednictvím těch lidí, kteří jsou nemocní. Já mám pocit, že se nám to nepodaří, a proto já osobně podporuji zamítnutí tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Pane místopředsedo, vládo, kolegyně a kolegové, já některým vystoupením, která tu zazněla, nerozumím a snažím se jim rozumět. Absolutně nerozumím tomu, co říká pan kolega David. Co to jsou objektivní kritéria? To jsou kritéria, která dám do zákona, co má splnit člověk, aby se stal znalcem. To je přece něco úplně jiného, než o čem se tu vede debata. Debata se vede o tom, kdo bude navrhovat, případně kdo bude jmenovat, to znamená kdo posoudí, zda kritéria byla naplněna, nebo ne. Nepochybuji o tom, že kritéria mají být v nějakých zákonech. To je ta hmotně právní podmínka. To znamená, že objektivní kritéria, o kterých mluví pan kolega David, by byla v nějakém jiném zákoně, který tu vůbec neřešíme.
Pokud jde o působení komor a porovnání Poslanecké sněmovny jako dolní komory Parlamentu a to, že léčíme tak, že navrhujeme, že nemocní by měli řešit svůj vlastní problém - já si kladu otázku, kdo jiný má být tím, kdo posoudí, zda znalci působí dobře jako znalci, než znalci. Kdo jiný to může posoudit? Znamená to, že to má nadále dělat státní správa v oblasti justice? Nebo to má dělat Sdružení advokátů, nebo to má dělat Sdružení notářů, nebo to mají dělat nějaké výbory občanské společnosti, které by posuzovaly, zda znalec vykonává svoji funkci profesně a dobře podle pravidel, která platí pro znalce? Přece nikdo jiný než znalec to neposoudí.
Já odporuji myšlence, že jde jen o nemocné lidi, protože jde o samosprávný orgán. Nesouhlasím s tím, co říká pan kolega David, že to je jakoby samosprávný orgán. To bude samosprávný orgán, který si demokratickou volbou zvolí své lidi, kteří budou působit v tomto orgánu. Nic jiného lepšího nemůžeme nabídnout, než je demokratická volba lidí, kteří ponesou odpovědnost za výkon znalectví v České republice.
Slibuji, že to je moje poslední vystoupení v této rozpravě. Znovu apeluji na sněmovnu, abychom měli odvahu překročit apriorní negativní přístup ke komorám a hlasovali proti návrhu na zamítnutí.
Navíc nikdo z těch, kteří tu promluvili, nenabídl lepší řešení. Nikdo nepřišel a neřekl věcně "já mám lepší řešení než toto". Jen slyším "komora v žádném případě ne, a vyčkejme". Já si myslím, že to je také signál do této společnosti. Já si myslím, že když něco máme řešit, tak nemáme čekat, ale máme věci řešit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Váš slib si jako řídící schůze budu pamatovat. Slovo má paní kolegyně Müllerová, poté pan kolega Matulka.
Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já jsem velmi dobře poslouchala zpravodajskou zprávu a myslím, že zpravodaj velmi dobře zachytil nedostatky a hlavní problémy, které jsou v tomto návrhu zákona.
Je rovněž známo, že vláda odmítla tento návrh jako neakceptovatelný, a já se k tomuto návrhu připojuji. Domnívám se, že totiž nelze plést podnikání, jakým je např. činnost odhadců, s výkonem činnosti soudních znalců. Z téhož důvodu není možné ovlivňovat veřejnoprávní poslání soudců a soudních znalců, řízených zákonem, jakoukoliv nezávislou komorou. Je možné, že předkladatelé si neuvědomili pozadí této snahy, kterým by možná mohlo být i ovládnutí trhu s oceňováním, a to bez ohledu na veřejný či soukromoprávní zájem.
Ještě bych chtěla podotknout, že v novele zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je velmi nenápadně skryta i snaha, která by měla zrušit znalecké ústavy. Ty byly v určitém smyslu vybudovány na základě historických zkušeností a osvědčily se právě pro řešení řady problémů, kdy je třeba kolektivního rozhodování. Tam rozhodně měly své oprávnění.
Z vyjádření řady odborníků, odborné veřejnosti, víme, že dosavadní stav je nevyhovující, že je potřeba udělat změnu. Hovořil o tom i předkladatel návrhu zákona. Já jsem skutečně přesvědčena, že by to neměl být návrh zákona o komoře, ale měla by to vyřešit zejména novela zákona č. 36/1967 Sb. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já bych se býval do rozpravy nepřihlásil, nebýt posledního vystoupení pana kolegy Svobody, kde vyslovil určité otázky, čemu všemu nerozumí. Řeknu na to svůj názor. Já obecně na komory mám podobný pohled, jak to vysvětlil kolega Marek Benda. Myslím si ale, že to s tím ani tak nesouvisí. Potíž tohoto zákona je ještě trošku v něčem jiném.
Tady se vytváří komora pro něco, co spolu příliš nesouvisí. Chápu, že existuje komora auditorů, že existuje komora lékařská, stomatologická apod. To znamená, že uvnitř jedné profese je stavovský samosprávný orgán. Ale podobně jako kolega Svoboda nerozumí tomu, co tady říkal kolega David, tak já zase nerozumím tomu, co vlastně bude mít společného v jedné komoře kolega David jako soudní znalec v oboru psychiatrie s jiným kolegou, který bude soudním znalcem řekněme v oboru lehkých stavebních konstrukcí. Jak kolega David posoudí, jestli ten druhý kolega je dobrým soudním znalcem v oboru, o kterém sám nemá ani páru?
Problém je ten, že tento tisk nenavrhuje "dělejme něco se soudními znalci a ve druhém čtení se pobavme co". Tento tisk už rovnou říká "vytvořme komory z někoho, kdo je neslučitelný".
Návrh na zamítnutí už padl. Pokud by nepadl, podal bych ho já. Já jsem přesvědčen, že jiný návrh ani není rozumný. S touto předlohou se nedá nakládat jinak než zamítnout, protože jsem přesvědčen, že ani ve druhém čtení není o čem se bavit, když samotný princip myšlenky je odsouzeníhodný a zamítnutíhodný.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Krajíček, předtím předseda Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Václav Klaus: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen velmi stručně. Já jsem též poslouchal vystoupení pana poslance Svobody a zaujalo mě to, že my nerozumíme, o čem tato debata je, a on tomu přesně rozumí a on nám to musí vysvětlit. Tato velmi ambiciózní slova mě poněkud překvapila. Já bych mu chtěl říci, že mnozí z nás dobře rozumíme, o čem tato debata je. Tato debata je o věcném souboji o to, jestli máme žít v normální svobodné společnosti s dominancí individuálních zájmů a jejich reprezentací, anebo zda máme žít v neokolektivistické společnosti jistého korporativismu nebo syndikalismu a jestli si vytvoříme nové feudality formou komor, které budou kolektivistickým způsobem dominovat naší společnosti.
***