(10.30 hodin)
(pokračuje Pícl)
Rovněž neřeší případy, kdy dojde k rozporu mezi stanoviskem obce a orgánů kraje v přenesené působnosti při jmenování nebo odvolávání ředitele školy nebo školského zařízení, jak tuto pojistku obsahuje platná právní úprava.
Výběrové řízení je samo o sobě složitým procesem, musí být prováděno kvalifikovaně, jinak vyvolává stížnosti kandidátů účastnících se výběrového řízení. Rovněž stanovení platů ředitelů škol a školských zařízení a postupy s tím související vyžadují erudovaný přístup pracovníků, kteří tyto úkoly zabezpečují. Pokud by je zabezpečovala obec formou služby, nebylo by to vzhledem k nedostačujícím rozpočtům obcí reálné.
Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k důvodům, které jsem nyní uvedl, a k zamítavému stanovisku vlády, uvedenému ve sněmovním tisku 791/1, podávám návrh na zamítnutí této poslanecké novely zákona č. 564/90, o státní správě a samosprávě ve školství. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně jako první přihlásil pan poslanec Brousek, po něm paní poslankyně Šojdrová.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, před námi je návrh, který je zcela jistě systémový. Zrovnoprávňuje obce s ostatními zřizovateli škol. Argumenty pro jeho přijetí se mi zdají mnohem silnější než v minulém návrhu, který byl těsnou většinou hlasů odmítnut. Pokusím se argumenty pro tento návrh shrnout.
1. Obecně by měl platit princip, že zřizovatel zařízení také jmenuje ředitele. Obce zřizují mnoho zařízení různého typu a ve většině z nich jmenují ředitele. Školy nejsou typickým zařízením, které zřizují obce, protože stát poskytuje do těchto zařízení velké finanční prostředky. Je zodpovědný ze zákona za vytvoření prostředí pro vzdělání, a proto při jmenování ředitele musí mít stát svou pojistku. Ta pojistka je v úředníkovi kraje v přenesené působnosti, který se jmenováním musí souhlasit. Pokud bude dobře nastavena odborná způsobilost ředitele ministerstvem, tak navíc nemůže jen tak souhlasit se jmenováním někoho, třeba uklízečky, do této funkce. Čili je to také trošku na ministerstvu, aby umělo odbornou způsobilost dobře definovat.
2. Stát si samozřejmě musí ohlídat finance, které do vzdělávacího systému poskytne, ale nemělo by to být na úkor systému. I s ostatními zřizovateli, kraji, církvemi, fyzickými či právnickými osobami musí řešit stát tento finanční problém. Ale pouze obec je nesvéprávný zřizovatel, který nemůže jmenovat ředitele škol. Ostatní mohou.
3. Do konce roku 2000 jmenoval ředitele obecních škol školský úřad, a to okresní školský úřad, který měl školy ve svém obvodu poměrně dobře zmapovány a v rámci možností je znal. Nyní by měl na těchto školách jmenovat ředitele kraj, který je obci velmi vzdálen, a tedy znalost místních poměrů má oproti obci, ale i okresu rozhodně nižší.
4. Obec musí nést odpovědnost za školu, a tedy i za jmenování ředitele, za svoji školu. Stav do konce roku 2000 byl takový, že když si obec usmyslela, že vymění ředitele, tak pokud s tím školský úřad souhlasil - vím, že ve většině případů souhlasil - tak by vypsán školským úřadem konkurs a školský úřad nesl jeho náklady. To není dobrý stav a ještě se zvýrazní nyní, kdy úředník na kraji, vzdálený obci, si samozřejmě nebude chtít dělat zle, a proto konkurs na nátlak obce vyhlásí a kraj bude vše hradit. Myslím, že je třeba, aby obec nesla odpovědnost a aby zastupitelé, starosta, rada, se zodpovídali svým občanům z toho, proč vydávají prostředky na výběrové řízení a ne na něco jiného.
Byla tady řeč o tom, jak je to s výběrovým řízením a proč ne konkurs. Byl jsem účasten mnoha konkursů a tak jak je konkurs nastaven, tak se bohužel může stát - a také se to stává - že je doporučeno pro výkon této funkce několik lidí, dva nebo tři, a pak si vyhlašovatel konkursu určí jednoho z nich, a nemusí to být ten, kdo byl nejlepší. Výběrové řízení je z mého pohledu zcela jistě lepší a budu to vždy propagovat.
Věřím, že uvedené argumenty vás přesvědčily, a zároveň, protože se jedná sice o velmi významnou, ale jednoduchou novelu, navrhuji zkrácení projednávání ve výborech o 30 dní.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude paní poslankyně Šojdrová, připraví se paní poslankyně Svobodová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že jsem byla kritikem předchozí předlohy návrhu zákona, dovolte mi, abych se stručně vyjádřila také k této předloze.
Jak již její předkladatel kolega Bartoš řekl, je výrazně odlišná od té, která byla původně předložena. Domnívám se, že daleko lépe reflektuje fakt, že obec plní za stát ústavní povinnost, to je zajišťuje občanům právo na bezplatnou základní školní docházku. Kvalita ředitele, kvalita jeho odborných manažerských schopností je pro školu určující, a proto se domnívám, že je zásadní také způsob výběru ředitele. Nepovažuji za rozhodující, zdali to bude výběrové řízení či konkurs, který bude upraven rozumnou vyhláškou. Můžeme o tom ve výboru diskutovat.
V této souvislosti si pouze kladu ještě jednu otázku, která souvisí se zákonem o krajích, kde jsme nedali povinnost výběrového řízení na vedoucí školského odboru, čili souhlas se jmenováním ředitelů těchto škol bude vydávat odbor, jeho vedoucí, který neprošel výběrovým řízením. Dávám to ke zvážení, zda v souvislosti s projednáváním této novely zákona bychom neměli uvažovat o podobné změně.
Vzhledem k tomu, že návrh považuji za daleko přijatelnější, budu podporovat jeho propuštění do druhého čtení, a zajímal by mě názor předkladatelů, zdali by byli ochotni uvažovat v případě, že by se urychlilo předložení nového školského zákona, o souběžném projednávání. Domnívám se, že podstatou je zavedení principu samotného, nikoliv jeho uspíšení o několik měsíců, ale je to spíše otázka na předkladatele.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní kolegyně. Hovořit bude paní poslankyně Alena Svobodová. Další přihlášky zatím nemám.
Poslankyně Alena Svobodová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěla stručně vyjádřit k předložené novele. Chtěla bych v úvodu říci, že jsem se účastnila velké řady diskusí k této novele, ať to bylo ze strany školských pracovníků, nebo i zástupců obcí či okresů, a musím objektivně říci, že názory na tuto novelu jsou rozdílné. Neumím říci procento těch, kteří se přiklánějí k novele, a těch, kteří se přiklánějí ke stávající úpravě.
Možná že jsem hovořila ve větší míře se školskými pracovníky, a tam převažoval názor zachovat stávající právní úpravu. Pokud by jmenování a odvolávání ředitelů bylo v pravomoci obcí, byla zde vyslovována obava o samostatnost škol. Ta by měla totiž spočívat i v jejich nezávislosti na obci právě v tomto případě. Koneckonců vzdělání garantuje stát a také stát hradí ze svých prostředků tuto významnou oblast. Proč by tedy i stát neměl jmenovat ředitele škol?
Výhrady k současné právní úpravě, tedy že kraj se souhlasem obce jmenuje a odvolává ředitele škol zřizovaných obcí, také existují. Jsou to především takové výhrady, že kraj je daleko a nezná dobře podmínky každé jednotlivé obce. Bohužel se domnívám, že problémy, které může přinést navrhovaná právní úprava, mohou znamenat negativní důsledky především takové, že do rozhodování obce o budoucím řediteli mohou být promítány místní politické nebo i osobní zájmy. Problematická totiž může být odborná úroveň těch, kteří budou o ředitelích rozhodovat.
Souhlasím s tím, že dosavadní konkursní řízení nebylo vždy v pořádku, nebylo objektivní, ale ptám se, kdo stanoví výběr členů výběrové komise tak, aby v ní byli zastoupeni i odborníci, tedy odborníci ze školství, zástupci odborů nebo psycholog apod. Bude-li obec -jen jako příklad - vybírat stavební firmu na výstavbu třeba nějakého kulturního zařízení, zřejmě nebudou o tom rozhodovat učitelé, ale budou o tom rozhodovat odborníci.
***