(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala paní kolegyně Jana Volfová.
Poslankyně Jana Volfová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím říci, že si nebudu brát jako rukojmí plačící děti ve tři hodiny ráno tahané za ruku do školky nebo někdy později, že si nebudu brát jako rukojmí ženy, které jsou tak, podle pana kolegy, nesvéprávné, že nejsou schopné se rozhodnout a pro 2 500 korun budou schopny odkládat své děti do školky. Já se domnívám, že ženy v této zemi nejsou hyeny, které budou za 2 500 korun odkládat své děti a nebudou schopny rozhodnout, co je pro ně lepší.
Já se pokusím jako žena mluvit o tom, co je pro nás ženy vlastní. Je signifikantní, že v této diskusi vystoupili tři muži. Je zajímavé, že většinou jsou na mateřské dovolené nebo na rodičovské dovolené ženy. Je zajímavé, že o problémech žen-matek zde velmi výrazně hovoří muži, kteří se většinou o děti na té rodičovské dovolené nikdy nestarali.
Chtěla bych upozornit, že problém, který tento zákon řeší, je především problém žen-matek, které nejsou schopné v době mateřské dovolené udržet svou kariéru, ale na druhé straně se chtějí o své dítě starat. Je třeba si uvědomit, že ženy, které se dostaly do soudních sporů a musely vracet mateřský příspěvek, byly většinou ženy, které se více než pečlivě staraly o své děti, ale chtěly zvýšit životní úroveň celé rodiny. Přestože se o děti velmi pečlivě staraly, dostaly se do situace, ve které se potýkaly se soudem a rodičovský příspěvek vracely.
Dám jeden jediný konkrétní příklad. Jestliže žena podnikatelka odejde po ukončení nebo v půlce ukončení rodičovského příspěvku nebo se ho sama vzdá a odejde v dnešní době pracovat a nastoupí jako podnikatelka, například leden až březen zůstane doma na rodičovské dovolené a od dubna pracuje, a její mzda od té doby převýší určitou částku, tak vrací i to, co dostala v době od ledna do března. A je souzena a je tahána po soudech, protože ty peníze, bohužel, vrátit musí, protože její životní úroveň překročila onu částku. Zažila jsem takové případy několikrát.
Je třeba si uvědomit, že existují ženy vysokoškolačky, které mají například určité nutnosti vykonávat další rozvoj svého povolání. Jsou to lékařky, jsou to právničky. A ony zůstávají na rodičovské dovolené a například po dobu šesti let nejsou vůbec schopny vykonávat svou profesi a veškeré své dovednosti potom musí, když se vrátí do práce, obnovovat. A například lékařská atestace je pro ně velký problém.
Již jsem řekla, že nemám ráda, když se podsouvá vládnímu návrhu, že chce dostat ženy do zaměstnání, nebo to, že ženy budou své děti vracet do předškolních zařízení. Domnívám se, že tato novela zákona především pomáhá těm, kteří se chtějí pečlivě starat o své děti a vůbec nepřemýšlejí o tom, že by daly své děti do školky či jeslí. Žena dokáže dvě tři hodiny denně pracovat, dokáže si zařídit to, aby děti byly svěřeny do péče osobě velmi blízké, dokáže to, že pracuje i v době, kdy se o dítě stará. Dokonce si myslím, že tato novela pomůže například i tomu, že přestanou být jakási fiktivní zaměstnání na babičku či na dědečka, že přestanou chodit ženy uklízet se svým dítětem nebo že budou dávat dítě k babičce a budou mít strach, jestli poté, co přijdou z práce, je náhodou někdo neudá a ony nebudou muset dokazovat, že vlastně neudělaly nic špatného.
Poslední, drobná informace. Ano, vím, že 1 600 korun není příliš mnoho pro porodné. Já bych také jistě uvítala více, ale chápu, že vláda vážila z toho maxima, co mohla dát. Je třeba si uvědomit, že to porodné není jen pro první dítě, kde například nákup kočárku je otázkou velmi komplikovanou. Je také pro druhé a třetí dítě, které potřebujeme. My nepotřebujeme, aby se rodilo jenom jedno dítě v rodině. Chceme, aby se rodily dvě děti nebo více. Tam je už ta částka poměrně zajímavá. Máme všichni zkušenost, kdo máme dítě, že kočárek se kupuje obvykle pro první dítě a pro ty další zbývá.
A jenom poslední poznámka - novela zákona je již novelou jedenáctou. Domnívám se, že by bylo dobré, aby vyšlo úplné znění nového zákona ve Sbírce zákonů. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má paní kolegyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, přicházím, abych podpořila návrh pana kolegy Svobody na zamítnutí tohoto návrhu zákona, a sice z důvodu, že zvyšování dávek státní sociální podpory, které je prováděno tímto způsobem, je prováděno bez ohledu na sociální situaci, je demotivující, postrádá adresnost a zvyšuje zátěž státního rozpočtu, a potažmo tedy zvyšuje daňovou povinnost daňových poplatníků, a to minimálně ve třech případech: V případě zvýšení porodného, v případě nové konstrukce poskytování dávky rodičovského, která se teď nazývá rodičovský příspěvek, a do třetice při nové úpravě poskytování dávek životního minima, které podle § 7 příslušného zákona mají být v pravidelném termínu nadále zvyšovány od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nákladů na domácnost, vyjádřeného růstem příslušných indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období. Vláda přitom nemusí k takovému nařízení přistoupit v případě, že za rozhodné období to bylo méně než 2 %.
To všechno jsou body, které podle mého hlubokého přesvědčení nepovedou ke splnění cíle, který si vláda vytyčila a o kterém se domnívá, že bude naplněn, ale naopak to povede k větší nerovnoprávnosti v rámci naší soustavy poskytování dávek státní sociální podpory.
Změna konstrukce rodičovského příspěvku je podle mého názoru zcela chybná, neboť rodičovský příspěvek byl vždy poskytován rodiči, ať již ženě nebo muži, který celodenně a řádně pečuje o dítě ve věku do - jak jsme slyšeli - jednoho, tří či čtyř let. Nová konstrukce znamená, že bude poskytována plošně všem, kteří řádně pečují. Řádně pečující rodič je ovšem i ten, který to dítě umístí do zařízení, ať už do jeslí nebo do školky. Pokud se mýlím, nechť je mi to vysvětleno, nebo nechť je to tak vyřčeno nahlas. Já jsem přesvědčena, že dikce nových ustanovení tohoto zákona je naprosto jednoznačná.
Na druhé straně musím říci, že nejsem zastáncem toho, aby si žena nebo muž na mateřské nemohli přivydělat, ale mají tak činit při celodenní a řádné péči o dítě. Nevadí mi, když budou maminky prodávat, když se stanou dealerkami nejrůznějších firem, které prodávají kosmetiku, nebo mi nevadí, když po večerech budou sepisovat dokumenty a odevzdávat tuto práci a dostávat za ni příjem, který potom zároveň s rodičovským příspěvkem zvýší příjem rodiny. Nejsem proti konstrukci vedlejšího výdělku rodiče, který pečuje a musí pečovat celodenně a řádně.
Z tohoto důvodu se domnívám, že nový návrh je skutečně zralý na to, abychom ho zamítli. Žádám vás o podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan kolega Volák.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, chtěl bych poprosit pana ministra, pokud tento návrh projde do druhého čtení, protože mi to v důvodové zprávě naprosto chybí, aby nám předložil kvalifikovanou psychologickou a sociologickou analýzu jeho kroků, protože - opakuji ještě jednou - ten krok je nesmírně závažný a vrací českou rodinu o 50 let zpátky do hluboké totality.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nikdo další se do rozpravy nehlásí, proto tedy obecnou rozpravu končím.
***