(20.30 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Učiním tak na příští mimořádné schůzi sněmovny 12. ledna 2001 v rámci stavu legislativní nouze, který vyhlásil předseda sněmovny a ODS pan Václav Klaus, aby tak umožnil rychlé a zákonné řešení sporu v ČT.
Obdržela jsem i dopisy, které nabízely osobní pomoc na ochranu demokracie v Čechách. Tyto dopisy velmi citlivě reagují na popírání základních principů parlamentní zastupitelské demokracie v ČR, na situaci, v níž zaměstnanci, kteří jsou podle zákoníku práce povinni podle pokynů zaměstnavatele konat práci podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň, se zmocňují výrobních prostředků a prohlašují, že nerespektují své vedení, a tedy ani zákony této země. A je lhostejné, zda se jedná o zaměstnance státního, privátního či veřejnoprávního podniku. Všichni podléhají témuž zákonu. Jsem velmi zarmoucena a zklamána tím, že právě hlídací psi demokracie, jak rádi sami sebe označují, jsou těmi, kteří volí nelegální prostředky, ačkoli mají k dispozici celou řadu prostředků právních. V jejich veskrze nezákonném jednání, které svědčí o nerespektování principů právního státu, je osobní účastí na okupování nemovitostí i prostředků vysílání tam umístěných podporují i ústavní činitelé, kteří stejně jako já složili slib tohoto znění: "Slibuji věrnost ČR, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Jsou to titíž ústavní činitelé, kteří slibují ve svých volebních programech, že právní stát zavedou a s nimi přijde změna politického stylu. Je-li předváděný návod k anarchii oním politickým stylem, říkám zásadně a jednou pro vždy ne. K dovršení schizofrenie ústavních činitelů pan prezident 27. prosince celou vahou své autority a jistě při plném vědomí možných následků prohlašuje, že občané této republiky se nemusejí řídit literou zákona této země. Toto prohlášení, které není něčím jiným než návodným jednáním k nerespektování právního řádu, je z úst prezidenta státu nemyslitelné.
Ani já, ani moji kolegové jsme nehlasovali pro celou řadu zákonů, které např. uváděly v život tzv. reformu státní správy či zákoník práce, a to z hlubokého vnitřního přesvědčení, že se jedná o zákony, které zhoršují postavení občanů, vedou k dalšímu daňovému zatížení apod. Přesto by mě nenapadlo nabádat občany, aby zákony, které se jim nelíbí, nedodržovali. Ctím totiž ústavní princip rovnosti občanů před zákonem.
Důvod počínání těchto ústavních činitelů je nasnadě. Je to nový boj proti ústavně zakotvenému principu politického systému založeného na svobodném a dobrovolném vzniku a soutěži politických stran, respektujícímu základní demokratické principy a odmítajícímu násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Vyzývám všechny ústavní činitele, kteří se v rozporu se slibem daným všem občanům ČR domnívají, že zákony této země není třeba respektovat, aby se vzdali svých mandátů. Jinak by se občané v obavě, že nadále budou potřebovat pro orientaci v našem právním řádu kromě právníků také spiritisty, mohli právem domáhat seznamu zákonů či paragrafů, které platí a které neplatí, u kterých rozhoduje litera a u kterých duch, popř. který duch, aby do budoucna mohli dodržovat to, co zrovna teď platí.
Zároveň děkuji všem občanům, kteří mě k projednávanému bodu oslovili, a prohlašuji, že ODS je připravena chránit a rozvíjet ČR v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných a svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a odpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást evropských a světových demokracií, odhodlána řídit se všemi osvědčenými principy právního státu.
Pokud vám závěr mého vystoupení cosi připomíná, nemýlíte se. Je to preambule nejvyššího a základního zákona ČR - její ústavy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. S faktickou poznámkou se hlásil jako první pan poslanec Bartoš. První pan ministr Dostál s faktickou poznámkou.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Já jen technickou poznámku, a sice, aby paní předsedající sdělila paní poslankyni, aby nedělala zbytečnou práci. Vláda na svém posledním zasedání novelizovala zákon o zadávání státních zakázek, kde zařadila ČT, a dále se dohodla s panem prezidentem Voleníkem o novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby mohl vstoupit do ČT, neboť to nešlo z formálních důvodů, atd. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Další faktická poznámka pan poslanec Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, byl jsem vyzván paní kolegyní Šojdrovou, abych jí odpověděl na otázku. Samozřejmě vím, co se sluší a patří, a proto na otázku rád odpovím. Financování ČT samozřejmě institucionálně, čili jde na chod, provoz a na fungování instituce jako takové. Paní kolegyni Šojdrové zřejmě uniklo, že u nás existuje tzv. normativ na žáka a že peníze nejdou na soukromé školy, ale jdou za každým žákem a jsou určeny na jeho vzdělávání. Předpokládám, že pokud si paní kolegyně Šojdrová znovu přečte školskou legislativu, dá mi určitě za pravdu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Petr Koháček, připraví se pan poslanec Miloslav Kučera st.
Poslanec Petr Koháček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že krize v ČT vznikla proto, že někteří její zaměstnanci odmítli respektovat platný zákon, a co je horší, dokonce zazněly hlasy, které stavějí skupinový názor nad zákon. Takovéto činy a vyjádření považuji za přímé a bezprostřední ohrožení demokracie v naší zemi. Je mi líto, že k těmto hlasům se připojila i poslankyně, bývalá ministryně spravedlnosti Parkanová během dnešního jednání. Osobně bych si velmi přál, aby veřejnoprávní ČT informovala veřejnost objektivně, vyváženě, nezávisle na kterékoli politické straně, hnutí, občanském sdružení či skupině občanů. Taková ovšem ČT není a nikdy od svého (vzniku?) nebyla. Bohužel. Po zkušenostech se obávám, že není už šance, aby ČT taková byla, ať bude jejím ředitelem kdokoli. Proto si myslím, že privatizace ČT by byla nejlepším řešením stávající krize a přišla by občany daleko levněji.
Mnohé z toho, co jsem zde chtěl říci, zde již zaznělo a nechci opakovat již řečené. Chci se však zastavit u jednoho tvrzení, které hojně používají vzbouření zaměstnanci ČT a jejich příznivci, a tím je zaštítění jejich vzpoury bojem o svobodu slova. Ponechám stranou fakt, že tento argument začali používat až dodatečně, a budu se věnovat podstatě věci. Svoboda slova a projevu je jedním z hlavních znaků demokratické společnosti a byl bych mezi prvními, kdo by proti jejímu potlačování pozvedl svůj hlas. O její ohrožení však v této krizi v žádném případě nejde. V zemi, kde existují stovky periodik, desítky rozhlasových a několik televizních stanic, to naštěstí už není možné.
***