(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má kolega Miloslav Výborný, připraví se poslanec Miloslav Ransdorf.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, já se pokusím nepřistupovat k tomuto tématu příliš emotivně. Pokusím se mluvit suše, nenapadat žádného ze svých politických protivníků ani jako třídu, to je politickou stranu, ani jednotlivě.
Evidentně a formálně vzato projednáváme zprávu Rady ČT o současné situaci v České televizi a evidentně se nemůžeme vyhnout pojednat současně také onu situaci, ne toliko tuto zprávu, protože kdybychom měli projednávat pouze tuto zprávu, pouze tento elaborát, tak bychom nemohli hovořit tolik hodin. Vždyť tato zpráva má nějakých směšných 8 stránek a podle mého soudu obsahově opravdu uráží tento parlament a občany tohoto státu. V té zprávě totiž není zhola nic podstatného.
Ona zpráva v prvním bodě vysvětluje, resp. v prvém prostoru vysvětluje důvody, pro které se rada rozhodla odvolat bývalého generálního ředitele Dušana Chmelíčka. Je tomu věnován široký prostor. Ve druhé části zpráva popisuje způsob výběru nového generálního ředitele. A teprve v té třetí části, ve 34 nic neříkajících řádcích vysvětluje Rada ČT Poslanecké sněmovně svůj pohled na současnou situaci v České televizi.
Já si dovolím konstatovat, že tento pohled Rady ČT příliš objektivní není, že ani zpráva sama není objektivní. Jen tak na dokreslení a dokumentaci tohoto mého tvrzení - ona si snad rada opravdu myslí, že poslanci Poslanecké sněmovny vezmou vážně její tvrzení, že současné vysílání České televize vykazuje nedostatky v oblasti zpravodajství jen proto, že generální ředitel nemá technické zázemí? To si opravdu rada myslí, že jí to spolkneme my jako poslanci a my jako občané? Jestliže ano, tak smekám klobouk před optimismem pana předsedy. Jestliže ne, tak konstatuji, že si z nás opravdu dělá legraci. A to by neměl v parlamentní demokracii.
Tato zpráva a také řada příspěvků v rozpravě se opakovaně vracela k tomu tvrzení, že odvolání generálního ředitele Chmelíčka a jmenování nového generálního ředitele se událo zcela legálně, zákonně, ve všech intencích zákona o České televizi.
Dámy a pánové, já si tím tak skálopevně jist nejsem. To říkám důrazně a k tomu stejně důrazně dodávám: Já nejsem povolán k tomu, abych rozhodoval o tom, zda se tyto úkony staly právně čistě, zákonně bezvadně, nebo nikoli. K tomu nejsem povolán ani já, ani kterýkoli výbor či komise sněmovny, ani Poslanecká sněmovna jako celek. Podotýkám, že k tomu nejsou povoláni ani stávkující zaměstnanci televize. Zda se stalo toto jmenování a odvolání zákonně, musí posoudit a rozhodnout v čase, který přijde, někdo jiný. Ale co si troufnu říci zcela určitě, i kdyby se toto odvolání a jmenování událo zcela v souladu se zákonem, bylo to odvolání a jmenování dle mého mínění velmi politováníhodné, neodpovědné a absurdní. A absurditu onoho kroku, resp. oněch kroků rady vlastně podtrhly i následné kroky generálního ředitele, počínaje jeho personálními opatřeními, celou řadou personálních opatření. Opět je nebudeme hodnotit právně my tady. K tomu budou povolány nepochybně soudy v dalších měsících. Ale že to byla zvláštní personální opatření, to si tedy troufnu říci, velmi urychlená, nezkonzultovaná. Pokud vím - nezkonzultovaná ani s těmi, s kterými měla být konzultována podle statutu i organizačního řádu ČT.
A pokračoval pan nový generální ředitel také pokusy, které pokračují dosud, o vlastní zprávy, které já se vzpomínkou označuji za zprávy normalizační, a mně se vůbec nelíbí, takže uzavírám pro sebe, že i kdyby bylo jmenování generálního ředitele právně zcela bezvadné, tak se objektivně podařilo novému generálnímu řediteli Českou televizi zcela zmrtvět. A někdy fakticky, a to i na dlouhou dobu.
Já opravdu doufám, že si všichni přejeme žít v právním státě. Pak ale musíme také zvažovat, zda činnost generálního ředitele - nového generálního ředitele - byla po jeho řekněme bezvadném jmenování v souladu se zákonem a zda činnost Rady ČT v posledních týdnech a dnech je v souladu se zákonem. A zda činnost České televize, to je té, která obsahuje zpravodajské vysílání pod řízením paní ředitelky Bobošíkové, byla a je v souladu se zákonem. Zda toto vysílání opravdu poskytuje objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů. To, co jsem říkal, byla, dámy a pánové, citace - zkrácená citace - zákonných povinností České televize.
A jestliže tomu tak není, pak je nutno volat k odpovědnosti jak Radu ČT, tak současného generálního ředitele. Generálního ředitele musí k odpovědnosti volat rada. Nečiní-li tak, musíme my volat k odpovědnosti tuto Radu ČT, protože - já to znovu připomínám - dámy a pánové, Rada ČT je Poslanecké sněmovně odpovědna. To není shromáždění nevázaných a nezávislých členů, kteří si mohou dělat co chtějí. Nemohou! Stejně jako si generální ředitel České televize nemůže dělat co chce!
A když už tady padaly a padají neustále výzvy k tomu, abychom respektovali zákony, měli bychom si zcela upřímně k těmto výzvám říci, samozřejmě že ano - samozřejmě že ano, že je nutno respektovat zákony, ale toto ano si není možno vysvětlovat tak, že z právního řádu vytrhneme, i bez ústavního základu tohoto právního řádu, jeden zákon, z tohoto zákona vytrhneme jedno ustanovení, jednu událost, v tomto případě jmenování generálního ředitele, porovnáme tuto událost s literou zákona, prohlásíme ji za souladnou s literou zákona a dovodíme z tohoto porovnání, že je všechno v pořádku, že se vlastně vůbec nic nestalo a že proti tomu nemůžeme protestovat, a že kdo by proti tomu protestoval, podkopává základy právního státu. Takto já si právo nevysvětluji. Takto já si právní stát nevysvětluji. Proti takovému výkladu právního státu musím protestovat jako občan i jako právník.
Já bych si nikdy nepřál žít ve státě, kde by se nějaký pokus poškodit, podkopat základní principy demokratického právního státu odůvodňoval a zakrýval tím, že byla splněna litera kteréhokoli zákona. To bych si tedy věru nepřál.
Dovolte, abych vám k tomu na závěr ocitoval něco, co není mou myšlenkou původní, ale co je nalezeno Ústavním soudem ČR už v počátku České republiky v roce 1993: Ústava ČR není založena na hodnotové neutralitě. Ústava neváže pozitivní právo jen na formální legalitu, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu. Podmiňuje právo respektováním základních konstitutivních hodnot demokratické společnosti a těmito hodnotami také užití právních norem měří.
To je konec citátu z nálezu Ústavního soudu ČR. Já jsem, dámy a pánové, přesvědčen, že předloženou zprávu Rady ČT musíme odmítnout, a pokud jde o další navrhovaná usnesení, myslím, že se dobereme výsledku, na rozdíl od dosavadních jednání orgánů sněmovny. (Potlesk v části sálu.)
***