(11.50 hodin)
(pokračuje Patočka)
Stojí za to zmínit se o zdrojích této banky. Její zdroje v průběhu prvního pololetí vzrostly, činí cca 20 mld. Kč, z toho cizí zdroje jsou 17,7 mld. Kč. Jen pro doplnění řeknu, že z vlastní emise dluhopisů České exportní banky činí tento objem 9,4 mld. Kč, závazky z cizích úvěrů jsou 5,7 mld. Kč, zdroje klientů činí 1,6 mld. Kč, zdroje z depozitních obchodů činí 0,7 mld. Kč a vlastní zdroje - což je základní jmění banky - jsou 1,9 mld. Kč.
Užití zdrojů, jak jsme o tom hovořili již při předchozí zprávě, je orientováno především na refinanční úvěry jiným bankám. Tento objem činí 15,1 mld. Kč. Úvěry nebankovním klientům, to znamená přímým uživatelům, činí 2,2 mld. Kč a alokace vlastních zdrojů, což je základní jmění, činí 2 mld. Kč.
To, že zůstávají stejné tendence i výsledky hospodaření, dokumentuje obraz výsledků České exportní banky. Česká exportní banka za první pololetí vyprodukovala 39 mil. zisku, což je v meziročním srovnání nárůst asi 10 mil. Tento zisk je i výsledkem ztráty z provozu zvýhodněného financování. To činí za první pololetí 123,5 mil. a lze to považovat za částku, která může být předmětem případné dotace na podporu tohoto zvýhodněného financování ze státního rozpočtu na rok 2000, která činí v celkové výši 354 mil. Kč.
Závěrečné shrnutí. Nadále trvá složitá finanční situace většiny podporovaných klientů, kteří se pohybují stále na hranici konkursu a jeho oddalování a představují stále velmi vysoké úvěrové riziko. Je zřejmé, že případné rozšíření úvěrové angažovanosti by s největší pravděpodobností s sebou nasálo s objemem úvěrů i větší objem ztráty zprovozněného financování, a tím i vyšší nároky na státní rozpočet. Proto považuji za obezřetné a asi správné zvýhodněné financování příliš nerozvíjet.
Nyní si dovolím přečíst stanovisko rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor svým usnesením č. 372 doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí informaci o zvýhodněném financování za první pololetí roku 2000, sněmovní tisk 721.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Žádám nyní pana poslance Karla Vymětala, aby nás seznámil s projednáváním v hospodářském výboru.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, i hospodářský výbor se zabýval podrobně informací České exportní banky o zvýhodněném financování za první pololetí roku 2000. Nebudu opakovat slova, která zde řekl zpravodaj rozpočtového výboru. My v hospodářském výboru si myslíme, že tendence, které byly založeny a pokračují pololetí co pololetí, pokračují správným směrem, takže není v této otázce třeba přijímat mimořádná opatření.
Hospodářský výbor narazil jen na jeden problém. Ministerstvo financí v poslední době dalo do připomínkového řízení pro schůzi vlády návrh problematiky budoucího podřízení některých tuzemských bank se speciálními úkoly bankovním směrnicím Evropských společenství. To se týká Českomoravské záruční a rozvojové banky, České exportní banky a Konsolidační banky. My jsme se zabývali v této věci jenom postavením České exportní banky. Hospodářský výbor konstatoval, že by bylo dosti problematické, kdyby Česká exportní banka byla vyňata z podřízenosti bankovním směrnicím Evropských společenství. Zkomplikovala by se do jisté míry problematika odběratelských úvěrů a záruk, byl by problém získávat ze zahraničí pro tuzemské výrobce a tuzemské potřeby prostředky, a co je velmi významné, je to, že by Česká exportní banka byla vyňata jako úvěrová instituce z využívání výhody jednotné bankovní licence. Hospodářský výbor se domnívá, že by to mohlo vážně zkomplikovat pokračování zvýhodněného financování v České republice a vztah České exportní banky na zahraniční banky.
Proto hospodářský výbor v bodě 1 doporučuje stejně jako rozpočtový výbor vzít na vědomí informaci České exportní banky o zvýhodněném financování za první pololetí roku 2000 a za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, že žádá vládu České republiky, aby při jednáních o podřízení České exportní banky bankovním směrnicím Evropských společenství volila takový postup, který zabezpečí i nadále úplně působení České exportní banky při financování vývozních operací a poskytování bankovních služeb v tuzemsku i v zahraničí a vytvoří podmínky pro rozšiřování činnosti České exportní banky v oblasti zvýhodněného financování vývozu do budoucna. Hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout toto usnesení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, nechci diskutovat k samotné zprávě, ale k předchozímu vystoupení pana poslance Vymětala a zejména pak k doporučení, které vyjádřil, aby Poslanecká sněmovna schválila doprovodné usnesení ve vztahu k vládě. Pokud Poslanecká sněmovna to udělá - a to je samozřejmě její suverénní právo - musím s politováním říci, že se zesměšní a předvede tím, že neví, co to jsou exportní banky. Exportní banky jsou v zemích Evropské unie speciální státní instituce, které nedisponují jednotnou bankovní licencí. Jsou určeny ke státní politice podpory vývozu, a to k vývozu do třetích zemí, mimo Evropskou unii.
Pokud chceme, aby Česká exportní banka fungovala jako takováto specializovaná exportní banka v oblasti státní pomoci při vývozu zboží ze země i po vstupu České republiky do Evropské unie, tak musíme postupovat přesně stejným způsobem, to znamená požádat Evropskou komisi o vynětí České exportní banky z působnosti jednotné evropské bankovní licence a definovat ji jednoznačně jakožto proexportní instituci, jež je součástí systému podobných státních institucí zaměřených na export z České republiky do zbytku světa mimo Evropskou unii.
Alternativou k tomu je to, že připustíme to, co navrhuje hospodářský výbor, to je, že nebudeme žádat o tuto výjimku a budeme se tak chovat jinak než např. Maďarsko, Polsko a ostatní kandidátské země Evropské unie, místo toho dostane Česká exportní banka univerzální licenci, potom ale nebude moci fungovat jako proexportní banka státu a přemění se v obyčejnou komerční banku a bude konkurovat ostatním komerčním bankám.
Nepředpokládám, že když byla Česká exportní banka zakládána jakožto státní instituce pro podporu exportu před několika lety, že toto bylo úmyslem jejích zakladatelů. Pokud by se to stalo, stejně bychom pro podporu českého exportu museli v budoucnu nějakou novou Českou exportní banku, leč vyňatou z té směrnice, jak to mají v jiných zemích Evropské unie, zřídit.
Velmi nedoporučuji tento nekvalifikovaný návrh usnesení podpořit.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Chtěl bych opravit pana ministra financí. To nebyl názor poslance Vymětala, to bylo jednomyslně odhlasované usnesení celého hospodářského výboru, takže já jsem zde přednesl návrh usnesení hospodářského výboru, nikoliv jen poslance Vymětala.
Já se pokusím ještě jednou ofotografovat ten text usnesení, protože tam se kategoricky neříká, jak přesně má vláda postupovat. V navrženém usnesení se říká, čemu má vláda zabránit a co má vláda rozvíjet v oblasti činnosti České exportní banky, takže já se domnívám, že by to bylo přijatelné i pro vládu, protože zde se říká, že "při jednáních o podřízení bankovním směrnicím by vláda měla volit takový postup, který zabezpečí".
***