(9.10 hodin)
(pokračuje V. Vymětal)
Tenkrát v dubnu doporučil sněmovně projednávání této smlouvy odročit. Vzhledem ke stavu projednávání sněmovního tisku 495 - zákona o posuzování vlivů na životní prostředí - zabýval se smlouvou podepsanou v Espoo ještě jednou na své schůzi dne 29. listopadu 2000, revokoval své usnesení z 26. schůze konané dne 26. dubna a doporučil sněmovně, aby smlouvu schválila. Doporučil, aby sněmovna přijala usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Úmluvou o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice státu, sněmovní tisk 516."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Drda.
Poslanec Jiří Drda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 29. schůzi 22. března projednal tuto smlouvu a doporučil Poslanecké sněmovně smlouvu přijmout a ratifikovat. Musím k tomu říci několik poznámek.
To, že byla tato ratifikace odložena až po schválení zákona o hodnocení vlivů zařízení na životní prostředí, bylo naprosto logické. Logické proto, že přeshraniční posuzování se velmi silně dotkne mnoha oborů národního hospodářství a bude mít na ně značný vliv.
Chci zároveň upozornit, že na stole máme věcný záměr ještě jednoho velmi význačného zákona, a to je zákon o integrovaném povolování zařízení označený jako APPC. Tento zákon se nebude dotýkat jen zařízení nově budovaných, ale i přestavby velkého segmentu zařízení starých, která budeme muset podle mezinárodních dohod, a nevěřím v generální pardon jednotlivých termínů uskutečnění, tedy nejpozději do roku 2007 přestavět na technologie nové, a tedy i mezinárodně posoudit. To bude velmi zatěžovat naše národní hospodářství a měli bychom toto vzít v úvahu.
Hovoříme-li o této smlouvě, tedy o smlouvě přeshraničního posuzování, je třeba si uvědomit, že neratifikovaly tyto smlouvy ještě některé, a to velmi významné země Evropské unie a zároveň mnohé země přistupující k Evropské unii. Není tak úplně pravda, co říkal pan ministr, že na to váží evropské fondy. Není tomu tak. Evropa pouze chce, abychom umožnili posuzování a pokud možno zapojili do tohoto procesu veřejnost, což se děje.
Ještě jednou dávám Poslanecké sněmovně na zvážení, zda by nestálo za to ratifikaci odložit až potom, jak dopadne zákon o APPC. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Drdovi. Slovo má pan poslanec Břetislav Petr jako zpravodaj výboru pro evropskou integraci.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci projednával smlouvu z Espoo dvakrát, poprvé na začátku tohoto roku, a vyslovil nesouhlas s tím, že smlouva byla postoupena do druhého čtení. Obavy plynuly z toho, že v té době byla rozpracována novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která výrazným způsobem zpřísňovala některé limity proti tomu, jak jsou limity Evropské unie. V tomto případě by to bylo do jisté míry brzdou rozvoje investiční výstavby v České republice, zejména v předhraničních oblastech, kde konkurence trvale platí a trvale číhá a investor, který by měl horší podmínky v České republice, by šel pochopitelně do země, kde by podmínky pro něj byly výhodnější.
Na své poslední schůzi výbor pro evropskou integraci vzhledem k tomu, že výrazným způsobem byla změněna původní textace zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, revokoval své původní stanovisko a doporučil, aby tato smlouva z Espoo, která řeší přeshraniční vlivy na životní prostředí, byla postoupena do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Petrovi. Otevírám rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Žádnou přihlášku nemám, rozpravu končím.
Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Páni zpravodajové pravděpodobně také ne. Přikročíme tedy k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Úmluvou o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, sjednanou 25. února 1991 v Espoo, Finsko."
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 494, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 494 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 148 vyslovilo 109 a 25 bylo proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Dalším bodem je
61.
Vládní návrh zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
/sněmovní tisk 495/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr životního prostředí Miloš Kužvart a zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan poslanec Jiří Drda.
Pozměňovací návrhy jsou obsaženy ve sněmovním tisku 495/6. Otevírám rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Hlásí se pan ministr Kužvart. Má slovo.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, návrh zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jenž je obsahem tisku č. 495, byl obsáhle a velmi pečlivě zkoumán a upravován. Kromě zpravodaje pana poslance Drdy se úprav a jednání aktivně zúčastnili další poslanci. Z tohoto místa bych chtěl poděkovat zejména pánům poslancům Bláhovi, Laštůvkovi, Aubrechtovi a Ambrozkovi.
Peripetie různých úprav, jednání apod. byly diskutovány při druhém čtení předlohy, takže se k nim nebudu vracet. Výsledek je obsahem tisku 495/6 a k němu bych chtěl učinit několik poznámek.
Pod písm. A se skrývá komplexní pozměňovací návrh z výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Při náročné přípravě tohoto návrhu poslanci úzce spolupracovali s experty a pracovníky Ministerstva životního prostředí. Jak jsem zde avizoval již před týdnem, výsledná formulace je pro Ministerstvo životního prostředí v zásadě - zdůrazňuji slovo v zásadě - přijatelná.
***