(16.30 hodin)
(pokračuje Brožík)
Stanoviska pana ministra je kladné, stanovisko zpravodaje také kladné.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku, a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 491 z přítomných 135 poslanců pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Můžeme přistoupit k hlasování o celém návrhu usnesení. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj souhlasí.)
Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 739, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 492 z přítomných 145 poslanců pro 136, proti jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Končím projednávání bodu č. 60 a předávám řízení panu předsedovi.
Předseda PSP Václav Klaus: Dostáváme se k dalšímu bodu, kterým je
67.
Průběžná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření činnosti
regionálního transplantačního centra Fakultní nemocnice v Ostravě
Prosím pana poslance Janečka, předsedu vyšetřovací komise, aby nás seznámil se zjištěními komise, s tím, že průběžná zpráva je v těchto chvílích rozdávána na lavice. Prosím.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, vážené kolegyně, vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření činnosti regionálního transplantačního centra Fakultní nemocnice Ostrava byla zřízena usnesením Poslanecké sněmovny č. 290 na její 13. schůzi. Pracovat však začala až začátkem roku 2000. Důvodem půlročního zpoždění byla skutečnost, že se až do prosincové schůze Poslanecké sněmovny nepodařilo zvolit předsedu vyšetřovací komise.
Vzhledem k důkazní a časové náročnosti svěřeného úkolu, dané mimo jiné i délkou prošetřovaného období, to je let 1993 - 1999, nekvalitní, místy rozporuplnou zdravotní dokumentací u řady zemřelých dárců či její úplnou nebo dílčí absencí, nutností zbavovat svědky - pracovníky ve zdravotnictví povinnosti zachovávat mlčenlivost a nezbytností kontaktu s příslušnými zahraničními subjekty ze států, kam byly některé z odebraných orgánů pro účely transplantace posílány, Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 1044 z 25. schůze z 25. 5. prodloužila termín pro předložení zprávy o zjištěních vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, a to do 30. 12. 2000. Jistá počáteční zdrženlivost ke spolupráci s vyšetřovací komisí ze strany českých, na vyšetřovaném případu zainteresovaných subjektů, projevující se zejména déle trvajícím vyřizováním požadavků vyšetřovací komise, se postupem času zlepšila.
Během svého dosavadního jedenáctiměsíčního působení vyšetřovací komise prohlédla a prostudovala veškerou existující zdravotní dokumentaci dárců z RTC Ostrava, a to za období let 1993 - 1999, vyslechla 40 svědků, z toho některé opakovaně. Kontaktovala zahraniční subjekty v SRN a Nizozemském království, které měly a nadále mají s činností RTC Ostrava souvislost. Shromáždila a vytvořila agendu obsahující v současné době zhruba 10 000 listů, ve sporných případech vyžádala znalecké posudky.
Dosavadní zjištění: Vyšetřovací komise zaměřila svoji činnost na objasnění zejména těch podezření, která se v souvislosti s činností RTC FN Ostrava v první polovině roku 2000 ve sdělovacích prostředcích nejčastěji objevovala. Tato podezření, jak vyšetřování postupně ukázalo, se týkala následujících okruhů: a) diagnostiky smrti mozku, b) evidence zemřelých dárců orgánů, počtu a druhu odebraných orgánů a jejich dislokace, c) financování odběrů orgánů, d) péče o pacienty s transplantovanými játry.
K písmenu a) Diagnostika smrti mozku.
Problematika týkající se odběrů orgánů a jejich transplantace je v ČR upravena pouze paragrafem 26 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a podzákonným předpisem, kterým je směrnice Ministerstva zdravotnictví ČR č. 1/1984, o mimořádném odnímání tkání a orgánů z těl mrtvých. Směrnice mimo jiné stanovuje podmínky, které musí být splněny, aby odnímání tkání nebo orgánů pro léčebné a vědecké účely - tedy i pro transplantace - bylo možno provést. Odnětí orgánů od zemřelého lze provést pouze tehdy, pokud dvoučlenná komise tvořená odborným lékařem anesteziologicko-resuscitačního oddělení a odborným lékařem dalšího oddělení nemocnice podle povahy postižení zemřelého stanoví smrt jeho mozku a vhodnost orgánů k odnětí. Přitom stanovení smrti mozku vychází z výsledků klinického vyšetření prováděného nejčastěji neurologem a výsledků angiografického vyšetření mozku provedeného dvakrát v intervalu 30 minut. Za dobu smrti zemřelého je považována doba stanovení smrti mozku, kterou je čas druhého nástřiku angiografického vyšetření mozku.
Vyšetřovací komise dospěla do současné doby k následujícím zjištěním. Třicetiminutový interval mezi nástřiky při angiografickém vyšetření mozku byl v desítkách případů zkracován, v krajním případě na dobu 15 minut.
Pro dokumentování komisionelního stanovení smrti mozku neexistuje závazný tiskopis, proto některá ze sedmi transplantačních center používají protokoly o stanovení smrti mozku, jiná - mezi nimi i RTC Ostrava - pouze list o prohlídce mrtvého. Nicméně všechna se shodují v tom, že dokument, ať protokol o stanovení smrti mozku, nebo list o prohlídce mrtvého, musí kromě identifikačních údajů obsahovat datum a čas úmrtí potenciálního dárce shodný s druhým nástřikem angiografického vyšetření mozku a být potvrzen podpisy dvou lékařů - ošetřujícího a prohlížejícího, jinak odběr nelze provést.
V RTC Ostrava byly zjištěny případy, kdy a) na listu o prohlídce mrtvého chybějí podpisy obou lékařů, b) na listu je podepsán pouze jediný lékař, c) na listu je uveden dvakrát tentýž lékař. Z toho vyplývá, že v těchto případech nedošlo ke komisionelnímu stanovení smrti mozku, čímž nebyly splněny podmínky stanovené právními předpisy pro odběr orgánů. V dalších případech, kdy se příslušní lékaři jako členové komise nesešli v jednom místě a čase, je otázka splnění podmínky komisionelního stanovení smrti mozku přinejmenším diskutabilní. V jiných řádově desítkách případů byl na listu o prohlídce mrtvého uváděn jiný čas úmrtí než čas druhého nástřiku angiografického vyšetření mozku, a to čas pozdější, v jednom případě o celých 21 hodin.
***