(16.30 hodin)
(pokračuje Horníková)
Další pochybnost, kterou vznáším vůči panu ministrovi, je, že předložený návrh rozpočtu je pouze rámcový, nejsou v něm rozkryty a rozpoložkovány jednotlivé částky.
A protože těch otazníků nad rozpočtem státního fondu bydlení mám daleko víc, můj návrh spočívá v tomto: vrátit rozpočet státního fondu bydlení ministrovi k dopracování a znovu předložit k projednání ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí
Dále bych byla ráda, kdyby navrhovaný rozpočet byl skutečně v souladu se zákonem o státním fondu bydlení a se statutem fondu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně, píši si vás do podrobné rozpravy, ve které byste tento návrh měla přednést.
Dalším přihlášeným do všeobecné rozpravy je pan poslanec Eduard Vávra, připraví se paní kolegyně Miroslava Vlčková.
Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, než se budu věnovat samotnému rozpočtu fondu rozvoje bydlení,. chci se zmínit o rozporu statutu fondu, který jsem získal v pondělí 4. 12., se zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení. V § 4 odst. 1 se píše: "O použití prostředků fondu v souladu se schváleným rozpočtem fondu rozhodují orgány fondu". Orgány fondu dle § 6 odst. 1 jsou: výbor fondu, dozorčí rada fondu a ředitel fondu.
Když si přečtete článek 6 statutu Státního fondu rozvoje bydlení, zjistíte, že o spolurozhodování v tomto článku 6 není napsáno nic, a dozorčí rada je vlastně ponížena jen na prostý kontrolní orgán a nemá pravomoc dle § 4 odst. 1, a proto je statut nejen vzhledem k tomuto článku nutno přepracovat.
Jestli mohu porovnat dozorčí radu fondu dopravní infrastruktury a dozorčí radu fondu rozvoje bydlení, je i z tohoto pohledu právo dozorčí rady fondu rozvoje bydlení minimální.
A nyní k příjmům fondu. Ty tvoří ze zákona dle § 2 odst. a)- h), jsou to dále různé dotace atd., což si můžete přečíst.
Dle návrhu rozpočtu fondu rozvoje bydlení bude příjmem r. 2001 také převod finančních prostředků z Fondu národního majetku ve výši 20 mld. Kč. Nejen dle mého názoru nelze do příjmů fondu tuto částku zahrnout, protože by tyto prostředky mohly být převedeny protizákonně. Z tohoto důvodu nemohu souhlasit s návrhem rozpočtu pro r. 2001.
A nyní konkrétně k první výdajové částce 3 mld Kč na dotace obcím na výstavbu nájemných bytů.
V r. 1999 nám byla předána statistika Ministerstva místního rozvoje o počtech panelových domů, domů atd. Ze statistiky vyplývá, že v jednom průměrném bytě o velikosti 60 m2 bydlí v České republice 2,7 občana. To je i v rámci Evropské unie hodnota střední. Dále uvádím, že ve Švédsku je na podobný byt 2,1 občana a v Irsku, které je hodnoceno nejhůře, je to 3,1 občana, což potvrzuje naši střední hodnotu. Nyní jsme v r. 2000 a statistika se jistě zásadně nezměnila.
Chápu, že je potřeba zahájit i novou výstavbu bytů, ale jistě to není chápáno jako plošná výstavba. Bude to na základě reality, a to jen v určitých regionech nebo okresech. Můj názor je podpořen i nyní diskutovanou deregulací nájemného s možností adresných dávek pro rodiny, které nemohou s nastartováním tohoto procesu nájemné platit a budou mít možnost se přestěhovat do bytu s nižším nájemným.
Z výše uvedených důvodů - a nejsou to samozřejmě všechny - navrhuji vrátit rozpočet k přepracování s uvedením konkrétních akcí, na které Ministerstvo místního rozvoje má jistě dostatek žádostí obcí, fyzických i právnických osob. Dále navrhuji doprovodné usnesení tohoto znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR o vypracování nového statutu Státního fondu rozvoje bydlení v souladu se zákonem č. 211/2000 Sb.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Vávrovi, i vás, pane kolego si píši do podrobné rozpravy, tentokrát jako druhého přihlášeného, abyste mohl přednést svůj návrh.
Další přihlášenou je paní kolegyně Miroslava Vlčková, jak jsem avizoval, připraví se pan poslanec Patočka.
Poslankyně Miroslava Vlčková: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, po prvé v historii tohoto státu projednáváme rozpočet fondu bydlení, který má zvýšit dostupnost bydlení mladým rodinám, překonat dlouhodobou krizi v bytové výstavbě a koneckonců zabezpečit dostatek bytů všem příjmovým a sociálním skupinám.
Osobně jsem přesvědčena, že fond bydlení by měl sehrát také významnou úlohu při odstraňování deformací bytového trhu, které byly české populaci vysoce promyšleně vnuceny a poté účelově pěstovány po celou dobu transformace společnosti. Půjde zřejmě o to, zaseté ovoce sklidit. Mám na mysli přechod z regulovaného na smluvní nájemné za současné nepřipravenosti.
Dovolím si v této souvislosti několik poznámek. Je všeobecně známo, že bytová politika předchozích vlád má katastrofické důsledky, a při jejich nápravě ani současná vláda nijak nepokročila. Výsledkem jsou desetitisíce bezdomovců, nejnižší porodnost za posledních 210 let a extrémní náklady na bydlení důchodců. Výsledkem je i nadbytek nově postavených luxusních bytů, z velké části za státní peníze. Výsledkem této politiky je také deficit zhruba 200 tis. nájemných bytů pro normální občany, který - pokud platí ekonomické zákony - legálně vyhání cenu nájemného na ziskově spekulativní úroveň a nelegálně podněcuje černý trh s byty.
Přitom je všeobecně známo, že pokud trh s byty má fungovat, musí existovat tří- až pětiprocentní převis nabídky. Podívejme se na sousední Německo a jeho východní část, resp. na celou Evropskou unii. Počet nadbytečných bytů se tam pohybuje na 7 %.
Bytová výstavba se téměř zastavila, počet zahajovaných bytů byl v letošním pololetí nejnižší za posledních 6 let.
Vláda ve svém programovém prohlášení a následně v koncepci bytové politiky stanovila věnovat do bydlení prostředky státu na úrovni jednoho procenta hrubého domácího produktu. To je pro příští rok 200 mld. Kč. Na Slovensku jsou do bytové politiky věnována 2 % HDP a v zemích Evropské unie, kam usilujeme vstoupit, to jsou 2,5 - 3 % HDP. Máme tedy co dohánět a fond bydlení je významná možnost.
I přes intenzivní práce na novém zákoně o nájemném z bytu a také existenci vzpomenutého programového prohlášení vláda neudělala nic pro nastartování výstavby sociálních bytů, které budou pro 15 - 20 % populace velmi důležité. Mimochodem - v zemích Evropské unie jsou sociální byty velmi rozšířené.
Prostor pro uplatnění nového fondu bydlení je tedy významný a naděje milionů v jeho funkci též. Navržený rozpočet v tisku 755 sice navyšuje původně navržený příjem tisku o státním rozpočtu o 20,39 mld. Kč, ale navržené výdaje fondu jsou pro řešení devastace uplynulých let naprosto nedostačující.
Poslanecký klub KSČM, který podpořil ustavení státního fondu bydlení s podmínkou, že naznačené problémy státní politiky bydlení budou urychleně řešeny, považuje navržené výdaje fondu za nedostatečné.
***