(14.20 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi přečíst z dopisu České pediatrické společnosti velmi krátký úryvek, který naznačí, že ani já, ani někteří mí kolegové v procesech, které se odehrávají v našich myslích, nejsme tak úplně osamoceni.
Česká pediatrická společnost píše 29. 11. ministrovi zdravotnictví: "Vážený pane ministře, po opakovaném projednání dopadu novelizovaného zákoníku práce na ústavní pohotovostní služby ve výboru České pediatrické společnosti a sekci pediatrické intenzivní péče si Vám dovolujeme sdělit následující…" A budou následovat jenom úryvky. "Je nepochybné, že realizace tohoto opatření bude mít v pediatrii zásadní a negativní dopad na odbornou úroveň poskytované péče." Druhý citát: "V případě intenzivní péče je přímo ohrožována činnost těchto stanic a dodržování postupů…" a tak dále. Nebudu unavovat dalšími citáty.
Podle mého názoru nejednat o tom, jak se vypořádat s blížící se situací ke dni 1. ledna příštího roku, je pokrytectví, je to strkání hlavy do písku. Já si umím představit, že je pro vládu obtížné již poněkolikáté přiznat, že touto sněmovnou protlačila návrh zákona, který je nerealizovatelný. O jednom takovém v krátké době budeme rozhodovat - je to problém autoškol. Chápu, že je to obtížné, ale myslím si, že je to menší zlo, když se přizná chyba vlády a budeme se zabývat novelou zákoníku práce.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím, jako další se přihlásil předseda poslaneckého klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, v zásadě bych neměl nic proti tomu, abychom se zabývali zákoníkem práce, ale argumentace, kterou uvedl pan předseda klubu ODS Tlustý, je trochu zavádějící.
Já bych ho rád upozornil na organizační opatření, které připravila pouhá okresní nemocnice v Českém Krumlově, která i za tohoto zákoníku práce organizačními opatřeními zajistila chod všech oddělení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se pan předseda klubu ČSSD Škromach. Co kdybyste, kolegové, vydrželi poslouchat?
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já si myslím, že docela netradičně je otevřeno téma, ke kterému samozřejmě bychom mohli diskutovat v rámci daného bodu. Nerozumím tomu, proč je nyní navrhováno zařazení bodu, který je mimo program a který v podstatě není připraven. Nevím, jestli zákon, který je předložen, v tuto chvíli vůbec splňuje podmínky pro zařazení tohoto bodu. Bylo by potřeba ověřit, zda vůbec může být v tuto chvíli zařazen do programu.
Pokud jde o řekněme katastrofické představy, které jsou tady předstírány, považuji je za naprosto bezpředmětné. Velmi dobře vím, že před několika měsíci za mnou chodili zástupci odborů, zástupci různých zdravotnických zařízení, lékaři, kteří si stěžovali na to, kolik musí dělat přesčasů, kolik musí dělat služeb a podobně.
Samozřejmě, běžné ve světě není, aby lékaři dělali stovky a někdy tisíce hodin ročně přesčasů a služeb. Je možné - a nakonec to i mnozí schopní manažeři prokazují a dokládají - že jsou schopni si zorganizovat tyto záležitosti tak, aby fungovaly. Chci jenom upozornit, že tento problém se týká asi jenom ani ne deseti procent zaměstnanců ve zdravotnictví, tj. lékařů. U všech ostatních profesí je tento problém vyřešen, protože například naprostá většina sester, kterých je desetkrát více než lékařů ve zdravotnictví, pracuje ve směnném provozu a není to žádný zásadní problém.
Samozřejmě chápu i obavy lékařů z toho, že tím, že by nedělali přesčasy, tím, že by nedělali služby, by mohly jejich platy poklesnout. Předpokládám, že ani jeden z ředitelů nemocnic si nedovolí k tomuto přistoupit. Samozřejmě, to je možné i v rámci daného systému odměňování. A nikdo nebude nemocnicím krátit jejich prostředky, které mají a které vydávají na mzdy. Jestliže by ale měly být zdrojem mezd pro lékaře, tak já považuji za nedůstojné, aby naši lékaři museli své mzdy nahánět přesčasy a službami. To si myslím, že není dobře. Navíc vzniká i určité nebezpečí pro pacienty. Někdy může taková situace nastat, kdy lékař, který bude mít mnoho přesčasů, bude mít mnoho služeb, bude nevyspalý a samozřejmě bude patřičně fyzicky nepřipravený, a pak může nastat problém, který může způsobit následky pacientovi.
Takovéto pokračování v této praxi považuji za nezodpovědné. Je potřeba hledat způsoby, jak tyto věci fungují. A nikde nebo téměř nikde v Evropě žádné služby dneska neznají. Znají pouze přesčasy, a v tom limitu, který byl schválen. Je pouze otázkou managementu a schopnosti tyto věci si zorganizovat tak, jak mají být.
Proto si dovoluji, abychom tuto debatu nemuseli vést dál, dát návrh za náš klub - a pokud jsem vyrozuměl, tak i za klub KSČM, který se k tomuto také připojí - aby tento bod nebyl zařazen na program tohoto jednání.
Předseda PSP Václav Klaus: Já nerozumím slovům "pokud jsem rozuměl". Já jsem žádný takový výrok od druhého klubu neslyšel.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, já podporuji návrh kolegy Škromacha na zablokování tohoto bodu.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Prosím, pan předseda Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já samozřejmě respektuji v duchu jednacího řádu, že veto předsedů poslaneckých klubů sociální demokracie a KSČM je dostatečné pro zamezení projednávání tohoto návrhu, který jsem přednesl, nicméně jako tečku z mé strany k diskusi, která tady proběhla, mi dovolte odcitovat z dopisu, který dne 22. listopadu letošního roku poslal - a to považuji za zvláště kuriózní - ministr zdravotnictví Bohumil Fišer předsedovi poslaneckého klubu a předsedovi výboru pro sociální politiku a zdravotnictví panu inženýru Zdeňku Škromachovi. Tento dopis končí následujícím odstavcem: "Základní problém změny pracovních režimů však není možné zcela vyřešit v termínu do doby účinnosti novely, zejména bez nárůstu počtu lékařů a jejich dlouhodobé specializační přípravy. Definitivní reorganizace přesčasové práce ve zdravotnictví bude trvat několik let."
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Přihlásil se ministr zdravotnictví. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, že reorganizace našeho zdravotnictví tak, aby vyhovovalo zákoníku práce, je určitý proces, je pravda. Skutečnost je, že v současné době, to znamená ještě předtím, než tento zákon nastupuje do své platnosti, je moje stanovisko jednoznačně následující: Ve všech zemích, které mají zdravotnictví na vyšší úrovni než my, se vyrovnávají s tímto problémem a přitom nemají takový počet přesčasových hodin. Jako příklad mohu uvést své osobní zkušenosti s nemocnicí Lariboisiere v Paříži nebo s nemocnicí AMC v Amsterodamu, kde jsem měl tu možnost ještě předtím, než jsem se stal ministrem zdravotnictví, pracovat.
Že pro manažery a vedoucí oddělení z toho vyplynou určité problémy, je skutečnost. Ale tyto problémy, podle mého názoru, podle mého jednoznačného názoru, jak říkám, je možné vyřešit. Je možné vyřešit je při tom, že tento zákoník práce vstoupí v platnost a bude respektován.
***