Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.40 hodin)

(pokračuje Brožík)

Budeme pokračovat bodem

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 725 a stanovisko vlády k němu jako tisk 725/1. Upozorňuji, že jednání o tomto návrhu bude probíhat podle § 90 našeho jednacího řádu, který umožňuje vyslovit souhlas s návrhem zákona již v prvém čtení.

Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl poslanec Pavel Němec.

Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych odůvodnil předložení sněmovního tisku 725, kterým je návrh poslanců Pavla Němce, Pavla Svobody, Cyrila Svobody, Zdeňka Koudelky, Evy Dundáčkové a dalších na vydání zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád. Jedná se o návrh, který je, jak se domnívám, Poslanecké sněmovně dostatečně znám, a to z toho důvodu, že tento návrh zákona byl projednáván v podstatě od začátku letošního roku a byl velmi detailně projednáván zejména v ústavně právním výboru, poté na plénu Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna tento návrh zákona přijala. Následně tento návrh zákona byl vrácen s pozměňovacími návrhy ze Senátu a v opakovaném projednání po vrácení tohoto návrhu ze Senátu Poslanecká sněmovna nevyslovila souhlas se zněním Senátu ani se zněním Poslanecké sněmovny. Tím byl tedy legislativní proces ukončen a předchozí návrh zákona o soudních exekutorech nebyl přijat.

Za této situace předkladatelé iniciovali předložení nového návrhu zákona o soudních exekutorech v širší skupině předkladatelů s tím, že reagovali na největší výhrady při projednávání předchozího návrhu zákona.

Výhrady u předchozího návrhu zákona byly soustředěny zejména k tomu, že zákon o soudních exekutorech se dotýkal určitým způsobem i zákona o veřejných dražbách v části dražeb nedobrovolných. Přestože předchozí návrh sledoval určitou čistotu procesních postupů v exekuční činnosti, názor politické reprezentace v Poslanecké sněmovně a de facto i v Senátu byl takový, že není politická vůle zasahovat do čerstvě účinného zákona o veřejných dražbách. A to byl podle mého názoru jeden z důvodů, proč předchozí návrh zákona nebyl přijat. Rovněž doufám, že to byl i důvod jediný.

V nyní předloženém sněmovním tisku 725 není žádné ustanovení, které by jakkoliv zasahovalo do zákona o veřejných dražbách. Jde tedy o návrh, který vychází z původního sněmovního tisku, s tím, že jsou do něj zapracovány připomínky legislativně technického charakteru ze Senátu a vypuštěno ustanovení o veřejných dražbách.

Myslím si tedy, že nic nebrání tomu, aby tento sněmovní tisk mohl být projednáván. A za situace, kdy Poslanecká sněmovna se zabývala velmi dlouhou dobu předchozím návrhem zákona a s předchozí verzí, která je vlastně totožná s tou současnou, s vynecháním veřejných dražeb, vyslovilo explicitní souhlas i Ministerstvo spravedlnosti, předkladatelé navrhovali v důvodové zprávě projednávání tohoto návrhu zákona v režimu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Nicméně jsem přesvědčen, že pokud zde existují i nadále určité připomínky k tomuto předloženému sněmovnímu tisku a jsou zde mezi námi poslanci, kteří si přejí projednávat tento návrh zákona v běžném legislativním procesu, tzn. s propuštěním do druhého čtení, myslím si, že nic tomu nebrání a nebrání se tomu ani předkladatelé, tak aby i některé další, myslím si drobnější sporné body, mohly být v průběhu druhého čtení vysvětleny, případně odstraněny.

Domnívám se, že je správné, abych se v této chvíli vyjádřil i ke stanovisku vlády. Stanovisko vlády k sněmovnímu tisku 725 je souhlasné, s tím, že vláda navrhuje celou řadu úprav. Myslím si, že pokud si rozdělíme vládou navrhované korektury do několika okruhů, můžeme říci, že jedním okruhem jsou úpravy víceméně bagatelní. Pro názornost: např. úprava, která žádá, aby nařízení exekuce bylo zaneseno i v registru chovu hospodářských zvířat. Myslím si, že takovýchto registrů je např. možné najít celou řadu a exekuční řád se bez zanesení vyhlášené exekuce do registru chovu skotu na farmách jistě obejde.

Potom je druhý okruh problémů, na které vláda poukazuje. To jsou skutečnosti, které vyplývají z legislativního procesu ostatních projednávaných norem. Je to např. novelizace obchodního zákoníku. A zde je možné provést určité řekl bych legislativně technické úpravy a reagovat přesněji na poslední novelizovaná znění právních předpisů. K těmto věcem dochází jistě při projednávání návrhů zákonů velmi často, neboť náš právní řád se vyznačuje častými novelizacemi, a tudíž v době podávání a zpracovávání návrhů zákonů je mnohdy velmi obtížné usoudit, v jakém stavu se novelované právní předpisy budou nacházet v okamžiku projednávání, anebo dokonce v okamžiku ukončení legislativního procesu.

A konečně třetím okruhem připomínek vlády jsou připomínky řekněme věcného charakteru. Zde bych si dovolil vyjádřit se k připomínce vlády, která namítá řešení, které v exekučním postupu okamžikem nařízení exekuce blokuje veškerý dlužníkův majetek, s výjimkou běžného hospodaření, běžných výdajů.

Myslím si, že právě na tomto ustanovení stojí efektivita navrhovaného exekučního řádu, a to právě z toho důvodu, že tento exekuční řád počítá s tím, že oprávněný bude moci navrhnout exekuci bez toho, že by musel navrhovat konkrétně její způsob, s tím, že soud nařídí exekuci a exekutor bude podle povahy věci a zejména podle struktury majetku dlužníka volit optimální způsob exekuce.

Jistě známe příklady, kdy v soudní praxi není problém nařídit exekuci, ale jde v mnoha případech o formální úkon, který nic nevyřeší, protože je nařízena exekuce na pohledávku u peněžního ústavu povinného a následně se zjistí, že na peněžním účtu nejsou žádné prostředky. Nařídí se další exekuce na jiný účet povinného, výsledek je stejný. Následně se nařizuje exekuce na movité věci, zjistí se, že dlužník disponuje pouze s opotřebeným bytovým zařízením a že není co zpeněžit.

***