(17.50 hodin)
(pokračuje Kořistka)
Tříleté úsilí jak živnostenských úřadů, tak podnikatelů se tedy úplně znehodnotí. O tom, jak je dnešní seznam volných živností nekvalitní, svědčí i fakt, že schválený seznam se již připravuje k novelizaci.
Ptám se tedy: víte o těchto úřednických manévrech, které postihnou jak finanční úřady, tak statisíce podnikatelů úplně zbytečně? Víte, že na tento problém byl již upozorněn i rozpočtový výbor? Myslíte si, že tímto postupem vláda podporuje podnikání v naší zemi, když podnikatelům se neustále mění podmínky vstupu do podnikání, a to i zpětně?
Vážený pane ministře, vím, že novela přinesla i mnoho pozitivního, ale podle vaší odpovědi se rozhodnu, zda navrhnu sněmovně novelu zákona, která absurdní výměnu živnostenských oprávnění zastaví. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Byl jste na vteřinu přesný, jak určuje časový limit. Slovo má pan ministr Miroslav Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně a vážení kolegové, jsem rád, že mě pan poslanec Kořistka oslovil. Kdyby mě neoslovil, domníval bych se, že už se na mě zlobí. Jsem rád, že mezi námi opět vzniká plodná diskuse.
Dovolte, abych teď zareagoval na interpelaci pana poslance. Rozhodně si myslím, že z celého postupu jak mnou řízeného resortu, tak i z postupu celé vlády nevyplývá, že bychom zcela výrazným způsobem nepodporovali živnostenské podnikání. Myslím, že o tom svědčí celá řada programů, které na podporu malého a středního podnikání a živností uvolňujeme, a že na to vynakládáme částky, které jsou zhruba dvojnásobně vyšší, než tomu bylo za minulých vlád. To jsou fakta nepopíratelná. Myslím, že i příznivá reakce živnostenských asociací mi v tom směru dává za pravdu.
Nedomnívám se, že to, na co poukazuje pan poslanec Kořistka, by snad bylo na újmu nebo že by nějakým způsobem brzdilo nebo znechucovalo živnostníky nebo provozovatele živností.
To, co zde bylo řečeno, si jistě zaslouží hlubšího rozboru. Zaměřím se na seznam oborů živností volných, který byl stanoven nařízením vlády č. 140/2000 Sb.
Živnostenský zákon ve svých přílohách 1 - 3 taxativně stanoví živnosti řemeslné, vázané a koncesované, u nichž podnikatel musí doložit, že splňuje podmínky zvláštní odborné způsobilosti předepsané pro tyto živnosti. Dále živnostenský zákon ve svém paragrafu 3 opět taxativním výčtem stanoví činnosti, které živnostmi nejsou a pro jejichž provozování není třeba mít živnostenské oprávnění, tedy živnostenský list nebo koncesi. Z toho pak jednoznačně vyplývá a stanoví se tak, že veškeré další podnikatelské činnosti jsou živnostmi volnými.
U volných živností podnikatel nemusí pro získání živnostenského oprávnění dokládat žádnou odbornou způsobilost, pouze musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Musí tedy dosáhnout věku 18 let, musí být způsobilý k právním úkonům, doložit bezúhonnost výpisem z trestního rejstříku, a podniká-li jako fyzická osoba, musí předložit doklad, že nemá vůči územním finančním orgánům daňové nedoplatky.
Volné živnosti, tedy konkrétní rozsah činností jednotlivých volných živností, nebyly až do vydání nařízení vlády 140/2000 Sb. nijak upraveny. Myslím, že právě cílem bylo, abychom zavedli pořádek. Podnikatel ohlásil předmět činnosti dle vlastního uvážení. Jedinou podmínkou bylo, aby rozsah svého podnikání ve smyslu § 45 odst. 4 živnostenského zákona vymezil s dostatečnou účinností a jednoznačností. Vymezení rozsahu podnikání pak posuzoval živnostenský úřad.
Právě v takovýchto případech podnikatelé oprávněně namítali nejednotnost přístupu živnostenských úřadů, kde pro stejnou činnost jeden úřad vyžadoval jedno živnostenské oprávnění a jiný dvě, případně i několik živnostenských oprávnění. Myslím si, že to byl ten nedostatek nebo ten zlořád či nešvar. Obsah a zejména rozsah předmětu činnosti, a tedy i živnostenských oprávnění nebyl jednotně vymezen. Podnikatel tedy v mnoha případech neměl jistotu, zda jeho podnikatelská činnost spadá do rozsahu jeho živnostenského oprávnění, jinými slovy, zda již případně nepodniká neoprávněně. Čili někdy měl obavy a jindy toho zase dokázal využít.
Vládní nařízení 140/2000 Sb. obsahuje celkem 124 oborů volných živností. Tyto obory navazují na oborovou klasifikaci ekonomických činností, je to ta známá zkratka OKEČ, která vychází z mezinárodní klasifikace. Není to tedy nějaký nahodilý soubor, který bychom si vymysleli.
Vymezení předmětu činnosti dle jednotlivých oborů volných živností, tak jak jsou uvedeny ve vládním nařízení, domnívám se, a doufám, že mohu oprávněně tvrdit, poskytuje dostatečný přehled o ekonomických aktivitách podnikatelů i pro statistické účely, aniž by to příliš zatěžovalo podnikatele.
Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam živností volných, bylo vydáno na základě přímého zmocnění v živnostenském zákoně, dle § 73 a odst. 1. Toto ustanovení současně zmocnilo vládu, aby vydala i obsahové náplně jednotlivých živností. Na požadavek Parlamentu byl tento seznam přiložen současně při projednávání živnostenského zákona.
Vláda schválila obsahové náplně všech živností, tedy nejen volných, ale i řemeslných, vázaných a koncesovaných, na svém jednání dne 8. listopadu t. r. Současně schválila i drobnou novelu původního nařízení vlády 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, a která reaguje na změny v zákonné úpravě některých živností, např. na přijetí zákona 124/2000 Sb., jímž byly některé živnosti z oblasti výroby elektrických a elektronických strojů a zařízení přeřazeny z volných do řemeslných živností. Novelizace je tedy reakcí na změny právní úpravy živností, které vznikly v důsledku přijímání nových zákonů. Bohužel některé změny zákonné úpravy, které přeřazují obor činností z volných živností do živností řemeslných, koncesovaných nebo vázaných, vyžadují i změny vládního nařízení, kterým se stanoví seznam oborů živností volných.
Řada nyní přijímaných zákonů, ať již na úseku zdravotnictví, životního prostředí, dopravy, nově vymezuje živnosti nejen přeřazením např. z koncesovaných do vázaných, z volných do vázaných, ale mění i obsahově náplně těchto živností. Tyto úpravy si vyžádají průběžnou novelizaci i vládního nařízení, kterým se stanoví obsahové náplně těchto živností. Myslím si, že je to proces, kterému se v našem legislativním snažení nevyhneme ani do budoucna. Jsou to změny, které jsou následně vyvolané.
***