Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.00 hodin)

(pokračuje Brožík)

Nyní podrobíme hlasování bod II: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas podle článku 39 odst. 4 ústavního zákona ČNR č. 1/93 Sb., Ústava ČR, ve znění ústavního zákona č. 347/97 Sb., s ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.

Je nám všem jasné, o čem budeme hlasovat?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 218 z přítomných 172 poslanců pro 146, proti jeden. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že s návrhem usnesení vyslovila sněmovna souhlas. Děkuji panu ministru Zemanovi i zpravodaji. Končím projednávání bodu č. 50.

Přistoupíme k dalšímu bodu, jak jsem oznámil dnes při zahájení schůze, a to je

Prosím, aby se slova ujal ministr vnitra Stanislav Gross a předloženou zprávu uvedl.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, předkládám tímto vlastně již pravidelnou zprávu, tak jak je Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předkládána od roku 1993. V letošním roce byla poprvé tato zpráva také předložena Bezpečnostní radě státu, což se v minulosti stávat nemohlo, neboť Bezpečnostní rada státu neexistovala. Došlo k určitému odchýlení se od názvu zprávy, tak jak byla předkládána, protože původní název zněl "Zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky", nicméně přece jen asi název materiálu by měl lépe vyjadřovat obsah materiálu, takže došlo k drobné změně formulace, která zpřesňuje, že se to týká vnitřní bezpečnosti, protože otázka vnější bezpečnosti by musela samozřejmě být v jiných materiálech, které by předkládalo jiné ministerstvo.

6. září t. r. projednal tento materiál výbor pro obranu a bezpečnost. Dlužno asi říci, že tento materiál byl zpracován ve spolupráci s ostatními resorty, protože nejen Ministerstvo vnitra může na takovém materiálu pracovat, pokud ho chce skutečně mít zpracován co možná nejlépe a nejšířeji. Cílem zprávy bylo podat přehled o vývoji a dynamice kriminality, deklarovat oblasti, na které je třeba upnout mimořádnou pozornost, a podat také přehled o situaci v jednotlivých regionech.

Zapotřebí je asi říci, že tato zpráva nemůže v sobě zahrnovat řekněme naprosto detailní dílčí kroky, jak s jednotlivými věcmi se snažit bojovat, protože je to zpráva a  na ni navazují koncepční materiály, případně jiné materiály, které jsou buď projednávány pouze na exekutivní úrovni, nebo jsou také projednávány zde v Poslanecké sněmovně ve formě zákonných předloh. O některých z nich bych se tady vyjádřil. Například se jedná o materiál, který se týká koncepce boje s komerčním sexuálním zneužíváním dětí, koncepční materiál, který se snaží řešit situaci v oblasti finanční kriminality, materiál zabývající se bojem proti nelegální migraci, program prevence kriminality a z něj vyplývající jednotlivé koncepční kroky, které musí být řešeny. Dále jsou zde některé zákonné předlohy, jako je např. zákon, který v prvním čtení prošel na této schůzi a který se týká ochrany svědka. Ještě bychom zde mohli hovořit o řadě jiných materiálů, které na tuto zprávu navazují a uvádějí poznatky v ní uvedené do konkrétních kroků, abychom tyto poznatky dokázali využít v ofenzivním boji s kriminalitou.

Zpráva, tak jak je předložena, má dvě základní části. První část tvoří dvě kapitoly a přílohy. V první kapitole jsou uvedeny údaje o trestné činnosti, o vývoji jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik a také se snažíme nově poněkud více věnovat pachatelům, ale také obětem trestné činnosti.

Druhá kapitola je zaměřena na politiku vlády v oblasti veřejného pořádku a  vnitřní bezpečnosti. Je zde uveden určitý obsah souboru opatření, která byla přijata nebo která jsou přijímána.

Dále jsou v první kapitole uvedeny v poznámkách pod čarou i některé konkrétní dílčí kroky, které doporučujeme udělat nebo na kterých se již v tuto chvíli pracuje, takže se realizují, čímž dochází částečně k prolínání tohoto materiálu s koncepčními materiály. Myslím si, že je to pro přehlednost práce poslanců ve sněmovně lepší, aby pracovali s jedním materiálem a měli k dispozici informace, jak chceme těchto poznatků využít.

Závěr první části zprávy obsahuje shrnutí a návrh bezpečnostních rizik z hlediska veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.

Příloha obsahuje tabulkovou část, kde jsou graficky znázorněny údaje z předchozí části. Jasně se konstatuje, že prioritou vlády je omezení rozsahu a dopadu kriminality a zvyšování bezpečnosti občanů tak, jak je to uvedeno v programovém prohlášení vlády.

Nově se snažíme pracovat i  s některými sociologickými průzkumy. Je zde uvedena signální informace sociologického výzkumu, aktuální trendy ve vztahu veřejnosti ke kriminalitě, což nám dává možnost přece jen na vědečtějším základě připravovat některé koncepční materiály. Poprvé na rozdíl od předchozích zpráv se zde uvádí, byť ve stručnosti, ale přesto si myslím, že vypovídajícím způsobem, informace o bezpečnostní situaci v jiných evropských zemích, tak abychom nápad trestné činnosti, objasněnost trestné činnosti a vše, co s tím souvisí, co se týče České republiky, vsunuli do evropského kontextu.

Druhá část se zabývá situací v jednotlivých regionech, hovoří o určitých specifikách těchto regionů a rizikových faktorech, které se ukazují v některých regionech třeba i díky sociální situaci jako problémové.

Celý uplynulý rok byl charakteristický tím, že byla stagnace nápadu trestné činnosti, to znamená, že počet zjištěných trestných činů zhruba zůstal na úrovni roku 1998, což je nepochybně pozitivní trend, neboť v minulých letech to bylo tak, že vždy byl zaznamenán někdy větší, jindy menší, ale přesto vždy nárůst. Zároveň při této stagnaci došlo ke zvýšení objasněnosti trestných činů.

Výjimku představoval nárůst hospodářské kriminality, který byl v loňském roce poměrně výrazný. Lze to hodnotit ale zcela jednoznačně jako pozitivní trend, a  to vzhledem k tomu, že u hospodářské kriminality je poměrně vysoká míra latence, to znamená, že přestože trestné činy byly i  v minulých letech páchány, tak se je dařilo jen velmi těžce odhalovat. Toto mé tvrzení potvrzuje i  fakt, že 70 % hospodářské kriminality, která byla evidována v roce 1999, byl spácháno v letech 1990 - 1998, což znamená, že se nám daří postupně vracet i ke starším kauzám, které se zdály být takřka neřešitelné.

Co je alarmující na vývoji kriminality, je poměrně výrazný růst násilné kriminality páchané dětmi. To je trend, který nás musí velice výrazně upozornit na tuto problematiku.

***