(9.30 hodin)
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, pokusím se být stručný. Musím říci, že debata, která se zde vede, se vede úplně špatným směrem. O tom, zda je potřeba sport ve společnosti, snad nikdo nepochybuje, nikdo nepochybuje o tom, že je to užitečné.
Máme zde předložen návrh zákona, který podle mého názoru nesplňuje ani základní parametry návrhu zákona. Už svým názvem. Jmenuje se zákon o sportu, ale o sportu v něm není fakticky nic. Jsou tam maximálně nějaká ustanovení o činnosti státních orgánů v oblasti podpory, případně možná v některých směrech regulace sportu. Takže takto by se také zákon měl jmenovat. Totéž se týká první věty - tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti. Tato věta však v celém zákoně již není rozvedena a to mi připadá komické.
Jsem přesvědčen o tom, že je naprosto zbytečné, abychom měli zákon o sportu. Ten zákon pouze přepisuje pasáže, které jsou obsaženy v jiných zákonech, např. v kompetenčním zákonu a v dalších zákonech a ustanoveních o samosprávě. Je to pouze tah této vlády, za nadšeného potlesku komunistické strany, že se staráme více a lépe o sport. Myslím si, že je to chyba.
Navíc zde dochází k tomu, co opakovaně této vládě vyčítáme, že přes zdánlivou velkou důvěru v různé samosprávné orgány, přes snahu budovat velmi unáhleně krajská zastupitelstva samozřejmě socialistická vláda těmto zastupitelstvům nevěří a je přesvědčena, že samospráva je něco zločinného, co je třeba zákonem regulovat, a je třeba ze zákona předepisovat krajům a obcím, aby podporovaly sport, protože ony to nevědí. Ty samosprávy to samozřejmě dobře vědí.
Je-li toto jediným účelem zákona - a nic jiného v tom zákoně není - je naprosto zbytečné takový zákon přijímat.
Navrhuji tento návrh zákona zamítnout. Pokud takový návrh neprojde, navrhuji ho vrátit k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sněmovny.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme František Pejřil, připraví se pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, ministři, kolegyně a kolegové, mnohé bylo řečeno, mnohé z toho, co jsem chtěl říci, řekl Marek Benda.
Snažím se hodnotit tento vládní návrh zákona, sněmovní tisk 707, o sportu, z hlediska poslance i starosty. Sám jsem sportoval a aktivně sportuji. Já takovýto zákon nepotřebuji, i kdyby to byl názor pouze můj a Marka Bendy. Jedná se o nicneříkající proklamativní zákon, který na několika stranách říká, co je to sport a jak je třeba o něj pečovat. Říká, že obce a kraje pečují a budou pečovat o rozvoj sportu, bez konkrétních práv a povinností.
Je to podle mého názoru zcela zbytečný zákon, který zapleveluje právní řád, a je třeba jej zamítnout. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme pan poslanec Petr Pleva, připraví se pan poslanec Jalůvka.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, máme před sebou zákon o sportu. Jak zde řekla kolegyně Svobodová a někteří další, sport je velmi užitečná činnost a je třeba ji podporovat. Je ale také velmi užitečné a velmi dobré pro naše občany, aby v letních měsících bylo hezké počasí. Proto bych navrhoval vládě, aby předložila zákon o tom, že v létě bude hezké počasí. Je to samozřejmě naprosto absurdní představa. Ale je také absurdní představa, že dáme-li něčemu zákon, že se to okamžitě zlepší.
Tento zákon, jak již uvedli moji předřečníci, je naprosto deklarativní. Kdo by říkal něco jiného, nepřečetl si důvodovou zprávu, v níž se hovoří, že tento zákon nemá žádný hospodářský dopad ani žádný dopad na státní rozpočet. Vláda totiž nepočítá s tím, že by ve státním rozpočtu na to, o čem mluví tento zákon, tj. na činnost ministerstev, která zabezpečují sport, na činnost krajských a obecních zastupitelstev, vyčlenila nějaké peníze. Pak se ptám, k čemu takový zákon vůbec předkládá.
Kdyby v tom zákoně bylo např. uvedeno řešení kauzy Sazka, kdy tato organizace má přispívat na sport, ale přispívá dle mého názoru velmi malou částí, kdyby tam bylo řečeno, na jaké dotace mají nárok akcionáři Sazky, aby byli donuceni k tomu, aby si v a. s. Sazka udělali pořádek, pak bych pro tento zákon velmi jednoznačně zvedl ruku.
Jelikož je to zákon opravdu pouze deklarativní, připojuji se k návrhu kolegy Bendy na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme pan poslanec Jalůvka, připraví se pan poslanec Karel Šplíchal, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Josef Jalůvka: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jako příznivec sportu se zamýšlím nad smyslem předloženého zákona a skutečně nemohu pochopit smysl a účelnost předkládaného zákona. Nechápu, proč v situaci naší až příliš podrobné a nepřehledné soustavy právních norem máme přijmout další, podle mého názoru zcela zbytečný zákon.
Domnívám se, že problematika sportu a tělovýchovy jako veřejně prospěšné činnosti je již obsažena jinde. Kromě toho povinnosti MŠMT, krajů a obcí, tak jak je vymezuje tento zákon, jsou stejně povinnostmi nevynutitelnými státní mocí, ale povinnostmi, za jejichž nesplnění se lze odpovídat pouze v rámci politických klání.
Obce, tak jak činily doposud, považují péči o rozvoj sportu a tělovýchovy jako jednu z činností spadajících do jejich samostatné působnosti. Aniž jim tuto povinnost ukládá zvláštní zákon, pečují o rozvoj sportu v rámci uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdraví a celkového kulturního rozvoje občanů, v souladu se svými místními předpoklady a zvyklostmi. Tedy tak, jak jejich základní úkoly teď nově vymezuje zákon o obcích. Předpokládám, že stejně se budou chovat v této oblasti i orgány krajů. Také nový zákon o podpoře regionálního rozvoje počítá se sportem jako s jednou z oblastí podpory.
12. listopadu t. r. začne fungovat soustava krajů, v blízké době zaniknou okresní úřady, čeká nás složitý proces přechodu jejich kompetencí na orgány samosprávy. Byl bych mnohem raději, kdybychom se nyní více soustředili na tvorbu zákonů souvisejících s právě započatou reformou veřejné správy včetně dořešení nedokonalostí stávajících norem upravujících tuto oblast - např. dodnes není jasně stanovena hranice mezi samostatnou a přenesenou působností - než abychom právě teď řešili speciální úkoly orgánů státu a samosprávy v oblasti sportu.
Připojuji se k návrhu kolegů na zamítnutí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní se slova ujme pan poslanec Karel Šplíchal. Další přihlášky zatím nemám.
Poslanec Karel Šplíchal: Pane předsedající, pane předsedo sněmovny, dámy a pánové. Byl jsem minulý týden představen jako člen Sokola, tedy České obce sokolské, která má skoro 200 tisíc členů.
V návrhu zákona jsem našel samozřejmě nedostatky, týkalo se to i občanského sdružení Sokol. Chápu názory svých kolegů, rozumím těm argumentům, přesto však věřím, shodně se svým kolegou Láďou Šustrem, že v druhém kole dokážeme zákon udělat k potřebě tělovýchovy a sportu v ČR. Proto vás prosím i jménem České obce sokolské: podpořte tento zákon. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, pane předsedo, poslouchám diskusi, ale jsem z toho smutný. Myslím si, že sport je třeba podporovat a pomáhat mu, domnívám se však, že tento zákon je o něčem úplně jiném.
Zaznělo zde již mnoho výhrad, nebudu je opakovat. Velmi bych prosil všechny, kteří si myslí, že zákon o sportu něco zachrání, a samozřejmě spřízněné novináře, kteří určitě budou klubu ODS i ODS jako celku vyčítat event. nepodporu a neschválení zákona, aby si zákon nejprve podrobně přečetli, a pak teprve o něm začali psát.
***