(14.50 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Pod tento nový článek II se vkládá text "Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech České republiky a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se mění takto:
1. V § 33 odstavec 3 zní takto: (3) Účty podle odst. 2 písm. a) - d) vede vždy Česká národní banka. Celkový součet netermínovaných prostředků na těchto účtech nesmí být záporný.
2. V § 33 odstavec 4 zní takto: (4) Účty podle odst. 2 písm. e) - h) mohou vést banky. Zůstatky těchto jednotlivých účtů nesmí být záporné. Banky jsou povinny sledovat zůstatky na jednotlivých účtech a vždy k 31. prosinci oznámit České národní bance saldo jednotlivých účtů. V případě záporného zůstatku na jednotlivých účtech jsou banky povinny sdělit tuto skutečnost České národní bance ihned.
3. V 33 se odstavec 6 vypouští."
Čtvrtý pozměňovací návrh zní: Za novou část II se vkládá text: Část III - za tuto novou část III se vkládá nový text "Článek 3". Nový článek 3 zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dovolte mi krátké zdůvodnění. Dne 1. ledna 2001 nabývá účinnosti zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech České republiky a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Tento zákon obecně mj. stanoví v § 33, že účty všech organizací napojených na státní pokladnu vede Česká národní banka. Na uvedený zákon dále navazuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V § 3 posledně citovaného zákona je stanoveno, co jsou organizační složky státu a jaké je jejich právní postavení. S ohledem na § 33 zákona č. 218/2000 Sb. je jednoznačné, že účty organizačních složek státu vede též Česká národní banka. Z uvedeného vyplývá, že účty organizací, kterým je poskytována státní dotace, nemohou již nadále vést komerční banky, ale pouze Česká národní banka. Výjimka neexistuje, pouze ustanovení odst. 6 § 33 umožňuje v případě, kdy "by vedení účtů podřízených státní pokladně bránily důvody na straně České národní banky, se umožňuje Ministerstvu financí rozhodnout o vedení těchto účtů na základě veřejné obchodní soutěže". To ve svých důsledcích znamená odliv velké části klientů od komerčních bank, tím i odliv finančních prostředků a konečně i snížení zisku, a tím i možné snížení odváděné daně do státního rozpočtu. Pro organizace napojené na státní pokladnu, resp. státní rozpočet, to představuje vedení bezúročných účtů u České národní banky, úbytek finančních zdrojů, a tím i snížení příjmů jak samotných organizací, tak opět příjmů státního rozpočtu.
Tolik ke zdůvodnění mého pozměňovacího návrhu.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, končím podrobnou rozpravu.
Táži se pana ministra, zda chce pronést závěrečné slovo. Nechce. Pak mi nezbývá, než abychom zahájili hlasování, ale musím nejprve přivolat poslance.
To je druhé čtení. Pardon, to jsem přehlédl. Jde o druhé čtení návrhu, nebudeme hlasovat. Návrh na zamítnutí nebyl. Zaregistrovali jsme návrh. Děkuji panu ministrovi.
Dostáváme se k bodu
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 152/1994 Sb.,
o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
/sněmovní tisk 584/ - druhé čtení
Prosím ministra vnitra Stanislava Grosse, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, při uskutečňování a při průběhu voleb do obecních zastupitelstev v roce 1994 i v roce 1998 došlo k nahromadění poměrně velkého množství zkušeností a informací o tom, jakou legislativní úpravu pro tyto volby máme. Vznikla určitá analýza, která se týkala nejen voleb do těchto orgánů, ale i voleb do Parlamentu, a i z této analýzy vycházejí poznatky, které se odrazily legislativně ve vyjádření, které máme před sebou v rámci vládního návrhu, i když na stolech je i komplexní pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ke kterému se za krátkou chvíli vyjádřím.
Z analýz se ukázalo, že některá ustanovení zákona jsou nepřesná nebo v této fázi již překonaná. My jsme dospěli k závěru, že je třeba, aby došlo k určitému sjednocení řady volebních institutů pro nejrůznější volby, to znamená pro volby do obecních zastupitelstev, pro volby do krajských zastupitelstev a pro volby do Parlamentu ČR. K tomuto sjednocování přispívá i tento zákon, protože obsahuje řadu institutů, které v těch rysech, kde je možné ke spojení nebo k napodobení jednotlivých institutů dospět, se v zákoně odrážejí. Zároveň se snažíme zachovávat určitá specifika, která pro jednotlivé druhy voleb z toho vyplývají.
Důvody, proč jsme předložili tento návrh zákona na základě konkrétních poznatků, jsem uváděl v rámci prvního čtení. Většinu z nich řada z vás zná také z vaší praxe. Zopakoval bych pouze některé zásadní změny, které je třeba v této fázi projednávání zopakovat.
Za prvé dochází k poměrně výrazným organizačním změnám v zajištění samotného průběhu voleb, kdy toto zajištění přechází na státní odborný aparát, který jej bude zajišťovat. Z volebních orgánů, kde se zúčastňují jednotlivé kandidující subjekty, jsou zachovávány pouze okrskové volební komise tak, aby se mohly podílet na prvotním sčítání jednotlivých hlasů. Samotné zpracovávání bude dělat Český statistický úřad s pomocí výpočetní techniky. Metodika, tak jak to zákon upravuje, je dána tak, že jednotlivé kandidující subjekty si budou moci dělat svoji kontrolu daleko efektivněji než do této doby, protože jim budou poskytovány jak elektronické výstupy z jednotlivých úrovní zpracování, tak podklady v písemné podobě, jak to zákon upravuje.
Další změna, která stojí za zmínku, se týká toho, že volby se budou konat v jednom dni. Stejně jako u ostatních volebních zákonů byl shodně stanoven den pracovního klidu před pracovním dnem.
Nově se v tomto zákoně umožňuje volit do zastupitelstva v obcích nejen státním občanům ČR starším 18 let, ale i státním občanům jiného státu, kteří mají trvalý pobyt v obci, a pokud jim toto právo přiznává mezinárodní smlouva. Tímto v rámci tohoto zákona splňujeme kritéria budoucího členství v Evropské unii.
Další změna, kterou bych chtěl zmínit, se týká úpravy přidělování mandátu, to znamená změny volebního dělitele. Zde se přechází na ten princip, který se již uplatnil i u zákona o volbách do krajů, tak aby i tato věc byla sjednocena.
***