(15.00 hodin)
(pokračuje Patočka)
To dokumentuje i struktura úvěrů, které tato banka poskytuje. 80 % poskytnutých úvěrů je určeno pro financování vývozních úvěrů jiným bankám, 16 % jsou úvěry pro vlastní výrobu, čili pro vývozní přímé exportéry, 4 % jsou tzv. bankovní záruky.
Struktura klientů v této skupině úvěrů pro výrobní firmy, to znamená tu 16procentní skupinu: v ní zřetelně převažují klienti s velmi nízkou finanční likviditou, s negativním cash-flow, ztrátovostí a od ostatních komerčních bank jsou zřetelně neúvěrovatelní, s vysokým rizikem konkursu.
Lhůty úvěrů. V roce 1999 bylo uzavřeno 16 smluv za 10,2 mld. Kč v oblasti dlouhodobého financování a 88 smluv ve výši 5245 mil. Kč v oblasti krátkodobého financování. Financování malých a středních podniků, které i zde bývá předmětem informace, tzn. podniků, které jsou menší než 250 pracovníků, se na tomto zvýhodněném financování, to znamená v tom segmentu 16 % podporovaných přímých vývozů, se zde podílí 46 %.
Spolupráce s EGAP. Hovořil zde o tom pan ministr Grégr. Podíl České exportní banky na aktuální pojistné angažovanosti EGAP činí 32,6 %, tj. cca 21 mld. Kč.
Za zmínku stojí aktiva této banky, která činí 16,2 mld. Kč. Skládají se zejména z vkladů u peněžních ústavů ve výši 2,4 mld., úvěry jiným bankám ve výši 11,8 a úvěry klientům ve výši 7,2 mil. Kč. To jsou rozhodující částky.
Základní jmění, to jsem na začátku neuvedl, činí 1,5 mld. a rezervní fond představuje hodnotu 175 mil., to znamená, že toto je celková výše rezervy této banky. Čistý zisk po zdanění této banky činí 40 mil. Kč.
Banka používá oddělený způsob vykazování účetních operací, to znamená v tzv. provozním okruhu, který zahrnuje výnosy z mezibankovního okruhu a náklady na skutečný vlastní provoz banky. V tomto okruhu tato banka získala, jak jsem již uvedl, zisk 40 mil. Kč. V okruhu tzv. zvýhodněného financování, které je provozováno na úkor státní podpory, byla vykázána ztráta 136 mil. Kč a tato byla uplatněna vůči státnímu rozpočtu v jeho vyúčtování.
Ještě bych se zmínil o zisku 40 mil. Kč, který vykazuje exportní banka v tzv. provozním okruhu. Tento zisk se skládá z čistých úrokových výnosů z depozitních operací, které vynesly 130 mil. Kč, dále z čistého výnosu operací s cennými papíry, čili tato práce s portfoliem vynesla 22 mil., tzn. zisk 152 mil. Proti tomu byly náklady na vlastní činnost banky ve výši 112,2 mil. Kč, takže výsledná ztráta(?) je uvedených 40 mil. Kč.
Na závěr bych si dovolil sněmovnu seznámit s usnesením rozpočtového výboru. Podotýkám, že usnesení je formálně nesprávné, tak jak bylo uvedeno v projednávání u EGAP. Přednesu ho tak, jak bylo usnesení v rozpočtovém výboru přijato, a předem bych řekl, že souhlasím i s následujícím stanoviskem výboru hospodářského.
Rozpočtový výbor projednal a svým usnesením č. 321 doporučil Poslanecké sněmovně usnesení, že bere na vědomí zprávu rozpočtového výboru o projednání informace o zvýhodněném financování.
Děkuji, paní předsedající.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Patočkovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, vážené dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat s tou materií, přestože je velmi významná pro českou hospodářskou sféru i národní hospodářství. Myslím, že bylo řečeno hodně slovy zpravodaje rozpočtového výboru i pan ministr Grégr rovněž o ní hovořil.
Snad bych měl možná učinit jednu poznámku, která nezazněla tak výrazně. Postavení České exportní banky je stále rizikovější právě pod hrozbou prohlášení konkursů vývozců, a tím se zvyšuje samozřejmě i riziko státu. Vzhledem k tomu, že z hlediska zákona o konkursu a vyrovnání, jehož novely jsme několikrát projednávali, pohledávky České exportní banky nejsou zařazeny jako státní pohledávky, o to více se zvyšuje riziko a vůbec dobytí pohledávek. Myslím, že je potřeba v této souvislosti připomenout tu skutečnost, abychom si to připomněli při eventuálních dalších novelách zákona o konkursu a vyrovnání.
Už zde nebudu opakovat, co bylo řečeno. Materiál máme, všichni jsme si ho mohli prostudovat. Za hospodářský výbor, který velmi podrobně projednal tuto informaci, doporučuji Poslanecké sněmovně ve smyslu tisku 628/2, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vzala na vědomí informaci České exportní banky o zvýhodněném financování za rok 1999. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Zahajuji obecnou rozpravu. ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak, rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se také nikdo nehlásí, rozpravu tedy končím.
Na základě dohody zpravodajů budeme tedy nejprve hlasovat o návrhu usnesení, jak je navrhl hospodářský výbor. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí informaci České exportní banky o zvýhodněném financování za rok 1999."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 160 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 160 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 129 vyslovilo 99 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Dalším bodem je bod 79 schváleného pořadu schůze, kterým je
79.
Zpráva vlády o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za 1. čtvrtletí 2000
/sněmovní tisk 631/
Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 631/1. Zprávu uvede místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych ke zprávě vlády o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky na první čtvrtletí 2000, kterou vláda projednala na své schůzi dne 10. května 2000 a předložila Poslanecké sněmovně, uvedl několik slov. Omezím se na poměrně stručné vyjádření, protože zpráva na první čtvrtletí je de facto již neaktuální a byla zpracována a rovněž doručena zpráva o prvním pololetí.
Přestože zpráva byla zpracována a předložena v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 894 z 22. schůze z 10. 3. 2000, tj. ve zjednodušené formě obsahuje pouze výsledky pokladního plnění státního rozpočtu, nedostala se z důvodu programové náročnosti na pořad jednání pléna Poslanecké sněmovny dříve. Omezím se proto jen na souhrnné sdělení, že přebytek státního rozpočtu ve výši 8,3 mld. Kč vykázaný ke konci března 2000 přešel v průběhu dalších šesti měsíců do schodku, když ke konci září dosáhl 17,3 mld. Kč.
***