(11.30 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Je to samozřejmě především Evropská dohoda, známá pod jménem asociační, a je to také dodatkový protokol k této dohodě. Já se táži, jestli je skutečně nutné, aby v tomto případě to byla Poslanecká sněmovna, která rozhodne o přistoupení k jednomu konkrétnímu nebo ke dvěma konkrétním nebo ke třem konkrétním programům Evropských společenství a zda toto skutečně není spíše v exekutivní pravomoci vlády, včetně toho, že závazek platit ročně určité členské příspěvky v určité výši je věc, která bude zapracována do návrhu rozpočtu v jednotlivých kapitolách jednotlivých garantů tohoto programu, především do rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je hlavním garantem, a pokud si dobře pamatuji, tak spolugarantem v jednom případě je tam také Ministerstvo práce a sociálních věcí.
To je první otázka, kterou kladu, jestli nám vláda nepředkládá ke schválení něco, co nám vlastně předkládat ani nemusí, protože je to v její exekutivní pravomoci. Nicméně pokud už se vláda rozhodla, že nám tento materiál předloží, tak je nutno říci, že jde o do značné míry předjímání kroků, které budou muset udělat i vlády budoucí, tedy vlády, které tu budou i po příštích parlamentních volbách v roce 2002, protože finanční rámec pro tyto programy je stanoven až do roku 2006, takže se tím jakýmsi způsobem předjímá závazek na vládu nebo vlády budoucí.
Pokud jde o částky, které bychom měli alokovat na tyto programy, tak samozřejmě, nejsou to sice částky v desítkách miliard, jak tu bylo řečeno, ale rozhodně jsou to částky nemalé. Uvádí se zde, že v jednom programu, programu Sokrates, by náš příspěvek měl činit více než 1,5 miliardy korun v období do roku 2006 a na druhý program, Leonardo da Vinci II, by to mělo být 759 milionů korun, čili dohromady je to přes dvě miliardy korun během budoucích šesti let.
Praví se zde také, že hlavním důvodem k tomu, že tento materiál byl předložen Poslanecké sněmovně, je úprava režimu daní a cel, která s tím souvisí, a toto už bylo řečeno, že jde o to, že Česká republika osvobodí aktivity, jež jsou obsahem tohoto rozhodnutí od nepřímých daní, celních poplatků, zákazů a omezení na dovoz a vývoz zboží a služeb určených pro zajištění těchto aktivit, což je zásah do režimu daní a cel, což je zásah do vnitrostátní legislativy, a proto vláda rozhodla předložit toto rozhodnutí Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu. Nicméně o několik stránek dále - a já si to s dovolením hned nalistuji - se uvádí jiný důvod k tomu, aby tento materiál schválila Poslanecká sněmovna. Je to na str. 7 zprávy, která se zabývá hodnocením programů, a píše se ve druhém odstavci: Vzhledem k tomu, že se Česká republika na základě tohoto rozhodnutí zaváže k vysokému finančnímu příspěvku, rozhodnutí bylo předloženo vládě České republiky ke schválení a nyní je předkládáno Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s jeho sjednáním.
Takže jedno zdůvodnění v úvodu materiálu praví, že to tady máme proto, že tím zasahujeme do vnitrostátní legislativy a že zasahujeme do režimu daní a cel, a vzápětí o několik stránek dále se uvádí jiný důvod pro to, proč to tady máme, a to je výše finančního příspěvku. To je poněkud nesourodé odůvodnění, které bych také prosil nějakým způsobem vyjasnit.
Nicméně i kdybych souhlasil s prvním odůvodněním, to znamená, že je to zásah do režimu daní a cel, a tedy do vnitrostátní legislativy, pak se velmi silně obávám, že to nelze řešit způsobem, že se sem materiál přinese a že ho Poslanecká sněmovna schválí a tím tato úprava bude legitimizována. Pokud je to skutečně zásah do vnitrostátní legislativy, tak bych především rád věděl, do které vnitrostátní legislativy, to znamená, do kterých konkrétních zákonů, vyhlášek, ustanovení to zasahuje a jakým způsobem tyto vyhlášky, zákony a ustanovení mohou být měněny. Samozřejmě ministerská vyhláška může být změněna jinou ministerskou vyhláškou, ale zákon těžko může být změněn nějakou ministerskou vyhláškou a obávám se, že zákon, pokud by to byl skutečně zásah do jakéhokoli zákona, nemůže být změněn nijak jinak než změnou tohoto zákona v Poslanecké sněmovně, a ne tím, že vyslovíme jednoduchý souhlas s předkládaným materiálem. To je další poměrně značná nejasnost, která se v tomto předkládaném materiálu nachází.
Potom bych měl ještě poslední dotaz, který také - musím se přiznat - pramení z jedné značně nejasnosti uvedené v předkládacích zprávách. Je tu poměrně barvitě popsáno, že jsme pod časovým tlakem, že do 1. listopadu letošního roku je třeba aktivně vstoupit do přihlašování se nebo do participace na tyto programy, nebo přijdeme o případné finanční příspěvky na léta 2001 a 2002. Praví se tu, že východiskem pro aktivní přípravu České republiky bylo ujištění Evropské komise, že příslušný právní rámec umožňující naši účast v programech bude k dispozici koncem roku 1999, resp. v jarních měsících roku 2000. Toto očekávání se nenaplnilo a konečné znění rozhodnutí schválené všemi orgány Evropské unie bylo k dispozici až 29. 6. 2000. To je samozřejmě smutné a vypovídá to spíše něco o vnitřních poměrech uvnitř Evropské unie, ale to koneckonců není náš problém. Naším problémem je to, že 29. 6. jsme měli konečné znění rozhodnutí k dispozici, 23. 8., tedy po dvou měsících od toho, jsme měli zasedání vlády, které se tím zabývalo, a vláda přijala usnesení, které umožňuje vstup České republiky do těchto programů. Dnes máme polovinu října a máme to tady, když jsme mezitím již v září měli jednu schůzi Poslanecké sněmovny a bylo samozřejmě možno ji obohatit o tento bod, abychom se nedostávali do takovýchto časových tlaků.
Táži se, proč vláda při vědomí časového tlaku, při vědomí toho, že je tu horizont 1. listopadu, se nechovala poněkud pružněji, proč neprojednala záležitosti rychleji, proč jí to trvalo dva měsíce, než stanovila podmínky pro přistoupení do těchto programů, a proč jí to trvalo dalšího 1,5 měsíce, než celý materiál poslala do Parlamentu.
Myslím si, že otázek a nejasností v souvislosti s tímto materiálem je zde velmi mnoho, ale myslím si, že klíčová, kardinální otázka je ta, zda: za prvé - je to skutečně věc, kterou by měl projednávat a schvalovat Parlament, resp. Poslanecká sněmovna; za druhé - jestli tu skutečně dochází k zásahu do vnitrostátní legislativy, tedy do zákonů, které upravují režim daní a cel v České republice, protože pokud ano, tak nemůžeme tyto zákony měnit pouze tím, že bychom vyslovili souhlas s tímto materiálem.
Je tedy z těchto otázek patrné, že tento materiál a jeho příprava, pokud jde o vládu, byla pravděpodobně velmi hrubým způsobem podceněna, a to už nemluvím o celé řadě formálních nedostatků, které materiálu vytkl pan kolega poslanec Payne. Rád bych teď slyšel reakci na své otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. O slovo se přihlásil ministr školství pan Eduard Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, musím se přiznat, že jsem poněkud překvapen, že se z tohoto stává politické téma, a připadá mi to zbytečné.
Pokusím se odpovědět na otázky, které zde zazněly.
***