(10.20 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Podmínka je především nutná proto, že bychom nikdy nezjistili a Ústavní soud by nebyl schopen zjistit, jestli petici podepsal, aby se referendum konalo, skutečně předepsaný počet oprávněných voličů, když oprávnění voliči do Poslanecké sněmovny nejsou známí, nejsou spočítáni a nikdy nebudou po této novele.
Chtěl bych říci, že v čl. 6 ústavního zákona o referendu se předpokládá, že zde budou upraveny podrobnosti týkající se navrhování, vyhlašování a provádění referenda. Smyslem navrhované právní úpravy je tedy upravit postupy při navrhování, vyhlašování a provádění referenda tak, aby byl zabezpečen bezproblémový průběh referenda a aby nemohlo docházet ke zkreslování jeho výsledků. Vycházíme tedy z pravidel provádění voleb obsažených v zákonu o volbách do Parlamentu s tím, že odlišně jsou upraveny samozřejmě postup při vyhlašování referenda, složení okrskové komise, vyhlašování výsledků, přezkoumání ústavnosti a zákonnosti referenda.
Současně jsme ovšem byli nuceni předložit další novely právních předpisů, a je to novela občanského soudního řádu, pokud se týká postupu při rozhodování o návrhu na vyhlášení neplatnosti v hlasování v určitém okrsku, návrh novely zákona o Ústavním soudu, jímž se upravuje rozhodování o návrhu prezidenta na posouzení přípustnosti, jednoznačnosti a srozumitelnosti otázek položených v referendu, event. posouzení ústavnosti provedeného referenda, novelizujeme zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv tak, aby bylo možno výsledky referenda vyhlašovat ve Sbírce zákonů, a předkládáme novelu zákona o volbách do Parlamentu České republiky, která umožní využít některé volební orgány upravené tímto zákonem i pro potřeby referenda.
Závěrem bych chtěl podtrhnout skutečnost, že některé návrhy na provedení referenda nebylo možno akceptovat právě proto, že chyběla řádná a jasná pravidla pro jeho provedení. Tento vládní návrh zákona má tuto mezeru odstranit.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Požádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Já budu ve svém zpravodajském slovu ještě stručnější. Jak už řekl zástupce navrhovatele, jde pouze o technickou normu, která realizuje příslušný ústavní zákon s tím, že bude zřejmě sledovat osud ústavního zákona. Bude-li tedy ústavní zákon o referendu přijat, je ústavní povinností sněmovny přijmout i prováděcí zákon, neprojde-li ústavní zákon, nemá smysl, aby byl tento technický prováděcí zákon přijímán. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. V tuto dobu otevírám obecnou rozpravu pro oba dva předložené návrhy zákonů, jak k tisku 695, tak k tisku 696. Jako první se písemně přihlásila paní poslankyně Parkanová, poté pan poslanec Výborný, paní předsedkyně Kupčová, pan poslanec Jičínský.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v diskusích o referendu zaznívají nejrůznější argumenty jeho příznivců a odpůrců. Tato sněmovna jich v uplynulých letech vyslechla celou řadu a je otázkou, zda vůbec má smysl nad každým novým návrhem zákona o referendu je všechny znovu opakovat.
Pro mne osobně je nejdůležitějším argumentem pro zavedení referenda snaha odstranit napětí, které vzniká mezi politickou reprezentací a občany. Referendum má umožnit občanům přímou účast v rozhodovacích procesech čili spoluúčast na moci bez zprostředkující role politiků, a tím zvýšit osobní vliv na obec či stát, ve kterém žijí. Kritici přímé formy demokracie naproti tomu považují tento předpoklad za iluzorní a uvádějí řadu důvodů, proč se ve skutečnosti podíl občanů na rozhodování s referendem nijak nezvětšuje. Jsem přesvědčena, že i když to zřejmě opravdu není z věcných důvodů příliš opodstatněné, a v tom dávám kritikům referenda za pravdu, přesto může referendum skutečně změnit frustraci z rozdělení společnosti. Může totiž dát lidem pocit vlastní občanské důležitosti a významu a to je pocit, který je pro fungující demokracii velmi potřebný, a to i tehdy, když se nezakládá na opodstatněných předpokladech. Ani ten nejzatvrzelejší odpůrce referenda nemůže vyvrátit argument, že bez pocitu skutečného vlivu občanů na stát je ohrožena loajalita těchto občanů ke státu.
Přitakání referendu ale pro mne neznamená přitakání jakékoliv jeho podobě. Je nanejvýš důležité zvážit, za jakých okolností bude referendum používáno a především zda se nemůže pouze stát dalším nástrojem boje mezi politickými stranami, resp. mezi vládou a opozicí, ve kterém budou občané zneužiti pro ryze mocenské účely. Myslím, že je v zájmu všech upřímných příznivců referenda něco takového nepřipustit. To nejhorší, co by se referendu jako institutu mohlo stát, je znevěrohodnění a následná rezignace občanů na jeho využívání. Zkušenosti se zavedením referenda u našich sousedů na Slovensku ukazují, jak snadné je jeho zneužívání ke všemu jinému než ke spoluúčasti občanů na správě věcí veřejných.
Předložený návrh ústavního zákona podobné nakládání s referendem podle mého názoru nevylučuje. Hlavní důvod vidím v tom, že nijak neomezuje dobu, kdy se může referendum konat. Lze ho vyvolat bezprostředně po volbách, uprostřed volebního období, zkrátka kdykoliv, kdy to určité politické síle bude nejlépe vyhovovat. A to je myslím zásadní chyba. Domnívám se, že by výkon přímé demokracie měl být svázán výlučně s termínem konání celostátních parlamentních voleb, což v našich podmínkách znamená v termínu voleb do Poslanecké sněmovny.
V krátkosti bych chtěla říci výhody tohoto modelu. V prvé řadě jde o nemožnost zneužití referenda ke kampani proti politickým protivníkům během volebního období, o kterém jsem zde již hovořila. Evropské zkušenosti s referendem ukazují, že se referendum často stává zástupnými volbami právě v průběhu volebního období. Ve své podstatě pak ani nejde o samotný předmět referenda, ale o poměřování sil mezi vládou a opozicí, které může vyústit až v předčasné volby, a tedy v destabilizaci celého politického systému. Výhodou referenda spojeného s volbami do parlamentu je obohacení voleb o konkrétní témata, ke kterým se budou muset strany nějak postavit a nějak se na nich profilovat.
A tady se dostáváme k častému bodu střetů mezi zastánci a odpůrci referenda. Jeho zastánci tvrdí, že veřejná diskuse nahradí diskusi vedenou na parlamentní půdě. Obvykle už ale neřeší, jak tuto diskusi vyvolat. Volby jsou okamžikem, kdy strany utrácejí velké peníze za propagaci vlastních myšlenek, často ale bohužel to nejsou myšlenky, ale pouze hesla a slogany. Spojení voleb s referendem by dalo příležitost k tomu, aby volební kampaně dostaly určitý věcný obsah. Jistě můžete říci, že jedno nebo dvě témata pro volby není mnoho, ale v porovnání s žádným nebo několika zástupnými je to docela dost k tomu, aby voliči nevybírali své zástupce jen podle jejich obličejů a nevěcných slibů.
V neposlední řadě nelze pominout ani fakt, že lidé, kteří půjdou k volbám do sněmovny, budou pravděpodobně hlasovat i v referendu a předejde se tím tomu, aby nedošlo k nedostatečné účasti na referendu a ke zmaření výsledků tohoto referenda. Upozorňuji zároveň, že právě nedostatečná účast na referendu patří k nejčastějším důvodům pro anulaci referenda a také vytváří určitou degradaci občanů na něm. Konečně je zde i úspora finanční, kterou nechci nikterak akcentovat, ale také se nedá jistě pominout.
Závěrem mi dovolte vyjádřit se ještě k námitce, kterou by spojení referenda s volbami do Poslanecké sněmovny nepochybně vyvolalo, a to, že referendum, které by se konalo jenom jednou za čtyři roky, by nemohlo reagovat na aktuální potřeby, které nelze v takové časové perspektivě předvídat. To je pravda, ale já jsem přesvědčena, že ve skutečnosti je to naopak výhoda. Častou a zcela oprávněnou výhradou proti referendům je jejich okamžikovost a možná unáhlenost v rozhodování. Proto není vůbec na škodu, když odklad referenda až do řádných voleb nechá vychladnout horkým hlavám a umožní určitý nadhled a odstup od tématu. Žádný skutečný problém se nevynoří jeden den, aby za pár týdnů nebo za pár měsíců už nebyl aktuální, a pokud se tak stane, tak taková otázka za uspořádání referenda nestojí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Parkanové. Slovo má pan poslanec Miloslav Výborný, připraví se paní poslankyně Jitka Kupčová.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, musím říci, že nepatřím k zaníceným odpůrcům referenda, a souhlasím s tím, že všelidové hlasování o důležitých, podtrhuji opravdu důležitých otázkách patří také do demokracie, a to i do zastupitelské demokracie, jako její doplněk.
***