(9.40 hodin)
(pokračuje Svoboda C.)
To neznamená, že bychom se neměli v komisi, která se zabývá otázkou novely ústavy, zabývat otázkou, zda by vůbec měla být Česká národní banka v ústavě zakotvena, nebo ne, ale to je na širší debatu. Toto je dílčí úprava, podle mě ji nepotřebujeme a skutečným důvodem je, že byla schválena novela zákona o ČNB. Proto navrhuji zamítnout.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Dále je připraven do rozpravy pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já nechci vést polemiku nad věcným obsahem tohoto návrhu novely ústavy, snad poznámku. Zcela souhlasím s tím, na co tady upozornil pan kolega Cyril Svoboda, na rozpor textu návrhu s důvodovou zprávou, skutečně se to míjí v jednom ohledu. Přihlásil jsem se ale kvůli tomu, abych doplnil upozornění o to, že nepochybně je vám známo, že v současné době parlamentní strany vedou jakási polooficiální jednání o nezbytném rozsahu novelizace ústavy v souvislosti s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie. Pokud jsem si dobře vyložil dosavadní jednání, pokud jsem ho správně pochopil, převažoval zde v té pracovní skupině názor, že nemá příliš smyslu dále se pokoušet salámovou metodou, drobnými dílčími novelami upravovat ústavu, ale že se pokusíme společně připravit komplexnější novelu v nezbytném rozsahu s ohledem na připravovaný vstup do Evropské unie.
Konkrétně novela ústavy v souvislosti s postavením ČNB je jedním z příkladů právě opačného postupu, salámové metody, drobné novely, která - a v tom souhlasím s kolegou Svobodou - skutečně není nezbytně nutná v současné době. Pokud je věcně nutná, může počkat na komplexnější novelu, ke které nepochybně dojde v souvislosti s připravovaným vstupem naší republiky do Evropské unie. Proto se rovněž připojuji k návrhu na zamítnutí této novely.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan profesor Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, věc, kterou projednáváme, má celou řadu aspektů. Já osobně také nejsem stoupencem toho, co tu bylo označeno za salámovou metodu, to je měnit ústavu po velmi drobných změnách, ale přesto jsou situace, kdy je třeba tento problém vážně promyslet a i při výhradách k takovéto změně přistoupit.
Souhlasím s tím, co tu uváděl pan místopředseda vlády a ministr spravedlnosti, že zakotvení ústřední banky v ústavách není vůbec běžným jevem, ale jestliže už tam je, potom je třeba s touto skutečností počítat. V této souvislosti nepochybně bylo chybou, že jsme na tuto skutečnost dostatečně nebrali zřetel při projednávání zákona o České národní bance.
Já si nemyslím, že návrh, jak jej Poslanecká sněmovna schválila, je protiústavní, ale není ústavní. Prostě rozpor ve znění ústavy a ve znění zákona tam nepochybně existuje, a takovýto rozpor žádoucí není. Sněmovna by měla mít na zřeteli důslednost postupu. Takovýto postup, že jsme nejdříve změnili zákon, a teprve potom jsme upravovali ústavu, už akceptovala sněmovna bez odporu z těch stran, jejichž zástupci dnes proti tomu namítají. Mám na mysli to, že sněmovna nejprve přijala zákon o pobytu cizích vojsk na území České republiky, a teprve dodatečně jsme upravovali příslušné ustanovení ústavy. Takže bychom měli být v těchto věcech důslední a nepoužívat opomenutí, která se stala, k tomu, aby se z toho stal předmět politických rekriminací. Já jsem z těchto důvodů pro to, abychom navrženou osnovu do druhého čtení propustili.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Dále se hlásí pan poslanec Karel Kühnl, po něm pan poslanec Výborný.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím si, že tady máme co dělat se dvěma druhy problémů. Jeden problém je v tom, že se tímto vládním návrhem pokoušíme zpětně přizpůsobit ústavu již sněmovnou schválenému obyčejnému zákonu, a to je možné diskutovat z hlediska různých právních pohledů. Druhý problém je, že ve skutečnosti tímto vládním návrhem dochází ke změně ústavního postavení České národní banky.
To, že v ústavě je definován hlavní cíl činnosti ČNB, je jednou z podstat ústavního postavení ČNB. Ve vládním návrhu není definice hlavního cíle přeformulována, ale prostě a jednoduše chybí. Myslím si, že takto zásadní zásah do ústavního postavení jedné z ústavních institucí není správnou cestou. Vláda by byla měla správně předložit návrh širší, který by obsahoval novou formulaci hlavního cíle ČNB, protože ta nová formulace je správná, ale měla by být obsažena v ústavě, tak jak je tam obsažena formulace dosavadní. Naložit s tímto problémem můžeme dvojí cestou. Buď zamítnout tento vládní návrh, nebo požádat vládu, aby předložila návrh kompletní, tedy včetně nové formulace hlavního cíle činnosti ČNB. Anebo - neprojde-li tento návrh na zamítnutí, ve druhém čtení cestou pozměňovacích návrhů tuto novou formulaci hlavního cíle do návrhu doplnit.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo poprosím pana poslance Výborného. Poté pan zpravodaj Marek Benda.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, pokusím se být velmi stručný, neopakovat to, co už bylo řečeno. Je nepochybné - a vláda to ani nezastírá - že tato drobná a krátká novela ústavy, která z ústavy část jejího textu vypouští, má nahradit dosavadní stav stavem lepším, to je uvést do souladu s ústavou nynější znění, nově přijaté znění zákona o ČNB, kde zákon v ustanovení § 2 odst. 1 nově definuje hlavní cíl ČNB. Zda ten postup byl správný, či nesprávný, to můžeme kritizovat jakkoli, ale je to cíl, který si vláda před sebe klade.
Podotýkám, že je naprosto nesrozumitelné nejenom pro mne, ale i pro řadu expertů v oboru práva, s kterými jsem věc konzultoval, prohlášení pana profesora Jičínského, že současný text zákona o ČNB není protiústavní, ale současně také není ústavní. Toto prohlášení je takové, že nemůže obstát. To je trik se slovy, nic jiného.
Já nemám tak příkrý přístup k této novele ústavy, jaký zde už byl řečen, ale trvám na tom, že nezůstane-li v ústavě to, co je hlavním cílem ČNB, tak skutečně potom hlava VI ústavy postrádá jakéhokoli smyslu. ČNB je ústavní institucí a ústava přímo by měla stanovit její hlavní cíl. Souhlasím s tím, že bude asi vhodnější, aby hlavním cílem byla péče o cenovou, a nikoliv měnovou stabilitu. Ale projde-li tato osnova do dalšího čtení, tak jsem přesvědčen, že tam právě tento hlavní cíl musí být uveden.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na některá vystoupení, která tady zazněla. Zejména kolega Matulka poukazoval na to, že je snaha připravit nějakou větší, širší novelu ústavy související se vstupem do Evropské unie. Já upozorňuji, že to není zdaleka snaha všech klubů. Nechť mi jsou svědky ti ostatní členové komise, kteří tam jsou, že někteří jsou přesvědčeni o tom, že není potřeba rozsáhle novelovat ústavu v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Ale co pokládám za daleko zásadnější: ukazuje se, že při dvoukomorovém Parlamentu a absolutním vetu ve věcech ústavních zákonů Senátu jsou jakékoliv rozsáhlejší novely špatně průchodné, ba možná vůbec neprůchodné.
***